Gruň a Grúnik neboli toponyma v Karpatech a jejich etymologický původ

Gruň a Grúnik, etymologický původ názvů v Karpatech (2)

Vrchů a hor se jménem Gruň (slovensky Grúň) se v Karpatech nachází v nepřehlédnutelném množství. Jestliže předchozí název Kyčera (Kýčer, Kýčerka) či nějakou jeho obdobu si na Slovensku odneslo 77 vrcholů, tak v případě jména Gruň (slovensky Grúň) se dostalo pojmenování na plných 82 vrcholů.

S pojmenováním Gruň se můžeme setkat jak v Západních, tak ve Východních Karpatech. Tedy od Moravy přes Slovensko a Polsko až na Ukrajinu. Ba i v rumunských Jižních Karpatech v oblasti Banátu (Gruń).

A jak tomu již v Karpatech bývá, i slovo Gruň (Grúň) má přímou souvislost se salašnickým hospodařením v horách. Vděčíme za něj, zcela nepřekvapivě, valašským osadníkům z Uherska či z Haliče, kteří hnali svá stáda ovcí stále dále na západ. Až do Beskyd a Javorníků.

Čtěte také: Názvy a počet pojmenovaných vrcholů Slovenska aneb abeceda…

Co tedy v pojímání valašských pastevců slovo Gruň představovalo? Obvykle se jednalo o označení táhlého horského hřbetu, mnohdy odbočujícího z hlavního hřebene pohoří s rozsáhlými travnatými úbočími vhodnými k pastvě. Někdy se pojmenování Gruň přeneslo na samotnou travnatou stráň. V některých případech se jednalo o uměle odlesněné hřebeny, kde les byl mýcen a žďářen a postupně nahrazen zelenými pastvinami.

S pojmenováním Gruň se v České republice můžeme setkat například v Moravskoslezských Beskydech. Jmenujme známý Gruň se stejnojmennou osadou, která je součástí obce Staré Hamry. Objevují se pochopitelně i zdrobněliny, například Mazácký grúnik na Lysé hoře, která je nejvyšší ve jmenovaném pohoří. V Čechách se s pojmenováním Gruň nesetkáváme. Na Slovensku asi každého jako první příklad napadne Poludňový grúň na Malé Fatře.

Na Slovensku se s pojmenováním Grúň nejčastěji setkáváme na Kysucích, na Oravě, ale i na Liptově, ve Slovenském krasu, ve Slovenském rudohoří i dalších oblastech. Jména Grúň ovšem nemíjejí ani oblast Bukovských vrchů a dalších pohoří na východě Slovenska.

A jaký je etymologický původ slova gruň? Obvykle je pojmenování odvozováno od rumunského slova grui či latinského grunium (nářečně grunyu), což znamená vrch nebo pahorek, kopec. Jasně se tak jedná o slovo valašské rumunského původu a objevují se pouze na územích zasažených valašskou kolonizací. Proto se s nimi nesetkáme na západ od Beskyd. Např. ve Slezsku či v Sudetech.

Někteří autoři odvozuji slovo gruň od rumunského gruiu, což značí svinský rypák. To se mi zdá nepravděpodobné stejně jako názor, že pojmenování gruň je odvozeno z německého grün - zelený (grünberg - zelený kopec). Druhá varianta by sice jistou logiku měla, avšak je nepravděpodobné, že by němčina v tomto ojedinělém případě pronikla do jazyka valašských pastevců, kteří kolonizovali především horské oblasti Karpat.

Hory se jménem Grúň na Slovensku

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.