10 nej Beskyd a TOP 10 zajímavostí pohoří Moravskoslezské Beskydy - nejvyšší hora nebo vodopád

Beskydy jsou značně členitou hornatinou se střední výškou 703,3 m a středním sklonem svahů 14° 46´. Typické jsou pro ně strmé izolované vrchy jako např. Lysá hora a nebo protější Smrk. Jejich reliéf nese stopy několika stupňů třetihorního zarovnání povrchu i stopy periglaciálních procesů v podobě mrazových srubů a kamenných proudů.

Moravskoslezské Beskydy jsou hory relativně málo dotčené (na středoevropské poměry) činností člověka, které celoročně lákají množství turistů a rekreantů. Jistě tak nebude na škodu zmínit se o největších přírodních, ale i kulturních zajímavostech tohoto jedinečného pohoří na hranicích národopisných regionů Valašska a Lašska, Moravy a Slezska.

1. Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd

Nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd je Lysá hora (1 323 m). Starší pojmenování vrcholu bylo Gigula. Tohoto názvu se používalo v Karpatech pro označení strmé a nápadné homole, která výrazně přečnívá jinak plochý hřeben. S pojmenování Gigula se v mimokarpatských oblastech nesetkáte.

Z vrcholu Lysé hory vybíhají čtyři mohutné rozsochy. Jsou to rozsochy Lukšinec, Velký Kobylík, Zimní Polana a Malchor. Ty jsou odděleny hlubokými a strmými údolími horských řek Mohelnice, Ostravice a Řečice. Masív Lysé hory je budován godulskými pískovci, jílovými břidlicemi a dalšími podobnými horninami.

Pro vrstvy pískovců jsou typické sesuvy, které mají na svědomí vznik puklinových jeskyní. Určitě nejznámějšími jsou Ondrášovy díry s délkou asi 250 metrů. Vrchol Lysé hory je dnes silně zastavěn. Kromě budovy vysílače tady stojí dvě turistické chaty a další jsou ve výstavbě. Jde o vrch, který spolu s Pustevnami čelí největšími tlaku civilizace…

2. Nejposvátnější hora Beskyd

Ještě minimálně jeden z vrchů Moravskoslezských Beskyd si zaslouží zařazení do TOP 10. Je to hora Radhošť. Můžeme jej označit jako nejposvátnější horu Besskyd, ke které se váže řada pověstí. Hora Radhošť jistě nepatří k nikterak výrazným vrcholům, avšak díky vysílači a dřevěné kapli Cyrila a Metoděje jej při pohledu z dálky nemůžeme v hřebeni Beskyd přehlédnout.

V dávné minulosti byl vrchol Radhoště porostlý hustým lesem. Avšak díky Valachům, kteří přihnali svá stáda ovcí až do Beskyd a započali s mýcením a žďářením lesa, se dnes z Radhoště, jehož jižní úbočí pokrývají louky - bývalé pastviny, můžeme rozhlédnout. Za hezkého počasí můžeme spatřit Javorníky, Strážovské vrchy, Malou Fatru, ale i také řadu vrchů v Podbeskydské pahorkatině i samotných Beskydech.

3. Unikátní prales Mionší

Ani Beskydy neunikly přeměně lesa působením člověka. Původní lesy se v Moravskoslezských Beskydech dochovaly jen velice malé ploše. Jeden takový fragment původního lesa, pralesa, můžeme nalézt na příkrých svazích vrchů Úplaz (950 m) a Velká Polana (893 m) v nadmořských výškách 720 až 950 metrů. Jedná se o dobře známý prales Mionší.

Prales Mionší byl vyhlášen chráněným územím již v roce 1954. Jeho výměra činí 169,70 hektarů. Do pralesa se lze dostat pouze po naučném chodníku a v doprovodu průvodce z řad ochranářů. Prales Mionší představuje komplex přírodě blízkých jedlobukových porostů s javorem klenem i smrkem a s mozaikou zbytků lesních luk a polan s mimořádně bohatou flórou i faunou.

4. Dřevěné památky v Beskydech

Je-li pro Beskydy něco vskutku unikátní, pak jsou to památky lidové architektury. V této podobě a v takovém rozsahu se tyto památky nenacházejí v žádném jiném pohoří České republiky. Jedná se především o dřevěné kostely a kaple, ale i původní lidová stavení atd.

Asi nejznámějšími dřevěnými památkami Beskyd jsou stavby Libušín a Maměnka na Pustevnách. Část souboru těchto staveb, které nesou rukopis slavného slovenského architekta Dušana Jurkoviče, byla však pře několika lety poškozena požárem. Další významnou dřevěnou stavbou Beskyd je Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, kterou jsou zmiňoval již výše.

Určitou výjimkou je dřevěný kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem. Nejedná se totiž o ukázku beskydské lidové architektury, nýbrž ukázku architektury rusínské z východních Karpat. Tento dřevěný kostel sem byl totiž za první republiky převezen z obce Hliňanec v okrese Svaljava, která se nachází na území dnešní Ukrajiny (Zakarpatské oblasti). Jedná se o dřevěný kostel východního obřadu (bojkovského typu).

Dalšími významnými ukázkami dřevěné architektury jsou dřevěný kostel sv. Bedřich na Bílé, dřevěný kostel Panny Marie na Gruni či kostel sv. Antonína Paduánského na Prašivé. Avšak největší ucelený komplex těchto památek nalezneme ve Valašské dědině ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radoštěm.

5. Nejvyšší beskydský vodopád

Beskydy jako oblast bohatá na srážky a majíc vhodný reliéf, jsou bohaté na vodopády. Ty sice neohromí ani svou výškou ani vodnatostí, přesto se však jedná o lákavé turistické cíle. Asi nejznámějšími beskydskými vodopády jsou Satinské vodopády, na které narazíme cestou k oblíbené hospůdce u Veličků. Avšak nejvyšším vodopádem Beskyd je Vodopád na Mazáku.

Vodopád na Mazáku dosahuje výšky asi 17 metrů a je dolní ze dvou vodopádů na potoku Mazák. Horní vodopád na Mazáku dosahuje výšky jen asi 3,5 metrů. Na jednom z přítoků se pak nachází ještě jeden, asi 6 metrů vysoký, vodopád. Vodopád na Mazáku má jen malý průtok (asi 10 l / s). Jeho krása tak vynikne jen po vydatných deštích.

6. Největší beskydská jeskyně

Přestože Beskydy nepatří ke krasovým územím, lze i v tomto pohoří nalézt řadu jeskyní. Pseudokrasových. Největší známou jeskyní Moravskoslezských Beskyd je Kněhyňská jeskyně na úbočí Kněhyně (1 257 m), která dosahuje délky 280 metrů a hloubky 57,5 metru.

Kněhyňská jeskyně je přírodní památka a významné zimoviště netopýrů. Byl zde pozorován kriticky ohrožený druh vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), ale i netopýr ušatý (Plecotus auritus), netopýr severní (Eptesicus nilssonii), netopýr vodní (Myotis daubentonii), netopýr brvitý (Myotis emarginatus), netopýr řasnatý (Myotis nattereri), netopýr vousatý (Myotis mystacinus). Největší kolonii zde vytváří netopýr velký (Myotis myotis).

Vedle Kněhyňské jeskyně si z beskydských jeskyní zmínku zaslouží i Cyrilka a Čertova díra a pak především Ondrášovy díry. Tato puklinová jeskyně na hřebeni Lukšince (v masívu Lysé hory) dosahuje délky asi 250 metrů a hloubky okolo 30 metrů. A rovněž se jedná o významné zimoviště netopýrů.

7. Největší vodní plocha Beskyd

Největší vodní plochu v Beskydech představuje Vodní nádrž Šance, která byla na řece Ostravici vybudována v letech 1964 - 1969. Délka sypané hráze činí 342 metrů a výška 65 metrů. Za hrází vzniklé jezero, které slouží jako zdroj pitné vody, dosahuje délky 7,6 km a rozlohy 336 hektarů. Je schopno pojmout až 57 miliónů kubickým metrů vody.

8. Největší skály v Beskydech

Horninové podloží Beskyd je doslova ideální pro vznik skalních útvarů, kamenných moří apod. Vůbec největší skaliska v Beskydech nalezneme nedaleko lokality Bílý Kříž. Jedná se o skaliska v hraničním hřebeni (mezi ČR a Slovenskem), která jsou na lezeckých webech označovány jako skály Sůlov.

Skály Sůlov představují několik desítek metrů dlouhý skalní hřeben s výškou stěn až 17 metrů. Ty nejpevnější a nejvyšší ze skal jsou využívány lezeckou veřejností jako cvičné skály. Nejsnadněji se sem lze dostat z Bílého Kříže a nebo od chaty Doroťanka.

K dalším významným skalním oblastem v Beskydech patří skály na Mazáku (ano, kousek od nich se nachází nejvyšší beskydský vodopád), které jsou rovněž využívány lezci. Nachází se na nich na 40 lezeckých cest. Výška těchto skal však nepřekračuje 9 metrů. Další zajímavé skalisko se nachází rovněž v masívu Lysé hory. Jedná se o Medvědí skálu s výškou okolo 9 metrů.

9. Čerti v Beskydech

Jeseníky mají své Petrovy kameny, kam se o sabatu slétaly čarodějnice, Beskydy mají svého pekelníka, který stavěl mlýn. Ano, pekelné bytosti neminuly ani Beskydy. Alespoň podle pověstí. A nejvíce načertováno je bezesporu na hoře Čertův mlýn (1 206 m), čtvrtém nejvyšším vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Pod vrcholem Čertova mlýna se nachází výrazný skalní útvar Čertův stůl, který někteří ze znalců Beskyd považují za megalitickou stavbu, dolmen. Jiní mají Čertův stůl, asi 7 tun vážící kamennou desku usazenou na dvou kamenných pilířích, za výtvor ryze přírodní.

Za dnešní název vděčí Čertův stůl pověsti o ďáblovi, který se měl rozhodnout postavit na vrcholu Čertova mlýna mlýn. A protože na vrcholu hory vody nebylo, jal se pracovitý pekelník tesat náhon, který však nestihl dokončit. Dnes tak na konci asi 100metrové rozsedliny nestojí mlýn, ale skalní Čertův stůl, nápadná a mechem obrůstající pískovcová deska.

10. Nejvýše položená horská chata

Nejvýše položená chata, respektive chaty, se nachází na Lysé hoře. Vrchol nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd je doslova ověnčen řadou staveb, díky čemuž pro řadu turistů ztratil na přitažlivosti. Nejvýše položenými chatami jsou tak Bezručova chata a Maratón, jedna ze čtyř plánovaných staveb projektu Emil Zátopek…