Se stezkami v korunách stromů se v posledním desetiletí v České republice asi
roztrhl pytel. Na přelomu roku 2018 a 2019 přibyla do rodiny těchto stezek zatím poslední.
Jmenuje se Stezka Valašska a nachází se v Moravskoslezských
Beskydech na Pustevnách. Jejím investorem je ostravsko-opavské biskupství.
Stezka v korunách stromů zvaná Stezka Valašska má podle zhotovitele celkovou výšku
54 metrů a délku 396 metrů. Z toho 225 metrů je ve věži vysoké 22 metrů. Součástí stavby
je skleněný skywalk, lanový chodník nebo trampolínové hřiště, které má být nejvýše položeným
v ČR…
Když jsem pročítal novinové články uveřejněné při příležitosti otevření stezky na
Pustevnách, "bavil" jsem se podobně, jako nyní po výroku ministryně průmyslu o mobilních
datech. Jen pár citací z různých online deníků hlavního proudu: "Dáváme lidem novou
alternativu při jejich návštěvě Beskyd,""…Lidé si tak mohou představit, jak se
asi cítí při takových výstupech šerpové a horolezci v Himálaji,""…Jde o zajímavý
projekt, který je na našich pozemcích. Doufám, že dostane lidi do přírody z nákupních center
a děti od počítačů…" Spousta bohulibě znějících frází, za kterými je v reálu někde
v pozadí slyšet pouze cinkot zlaťáků.
Stavba sama o sobě asi příliš negativní vliv na okolní prostředí nemá, však bylo
pokáceno jen asi 27 stromů. Co ale zvýšený příliv lidí na již tak těžce zkoušené Pustevny,
kde každoročně dosud zavítalo až 400 000 návštěvníků? Co další možné zvýšení zátěže na
tak prostorově nicotnou lokalitu na území CHKO Beskydy? Ustojí to? Podle stavebního
povolení se sice má jednat o dočasnou stavbu povolenou na dobu 20 let. Co ale s přírodou
v širším okolí Pusteven potažmo Beskyd bude za těch 20 let?
Stavba z konstrukčního hlediska je jistě unikátní, podle mého soukromého názoru ale
do hor nepatří. Vždyť "blbouni panelákovi", budu-li parafrázovat Bolka Polívku z jednoho
známého českého filmu, se mohou klidně bavit i v údolí, kde to již příroda dávno schytala
a není téměř co zničit. Opravdu je nutné tlačit na poslední fragmenty přírody u nás
a budovat zde takovéto obří stavby?
Nedávno to schytala Dolní
Morava na Králickém Sněžníku, kde je rachot jako v létě někde na koupališti. A
o sto metru dále cedule žádající návštěvníky, aby se z důvodu výskytu (tuším že)
tetřívka chovali tiše. No to je jistě hodně platné… Kolik dalších podobných stezek
naše hory ještě snesou? Kolik jich kompetentní orgány ještě povolí?…
Cena vstupného
Dospělý: 195 Kč
Děti (4 - 14let), důchodci od 65 let, ZTP: 150 Kč
Rodinné vstupné (max. 2 dospělí + 2 děti): 490 Kč
Otevírací doba
Otevírací doba
Leden - březen: 10 - 16 h
Duben, květen: 10 - 18 h
Červen - září: 9:30 - 19 h
Říjen, listopad: 10 - 16 h
Prosinec: zavřeno
Děkuji kolegovi Petru Erbanovi za poskytnutí fotografií, bez kterých by tento
článek nebylo možné publikovat.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Na Zemi je nejvyšší horou všem dobře známý Mount Everest.
Avšak ten se svými 8 848 metry nadmořské výšky by nejvyšší hoře Sluneční soustavy
nesahal ani po pás. A to doslova. Ve srovnání s nejvyšší horou ve
…
Venušiny misky patří k turisticky nejatraktivnějším cílům
Žulovské pahorkatiny. Pohoří sice malého rozlohou, ale velkého přírodními
zajímavostmi. Bodejť by ne, když zdejší krajinu formoval kontinentální ledovec
…
Řeka Hornád pramení v Nízkých Tatrách na východním úbočí hřebene
mezi vrchy Krahulec (1 075 m) a Jedlinská (1 091 m), aby se po 286 kilometrech
v Maďarsku její vody rozpustily ve vodách řeky Slaná. Při svém ústí dosahuje
…
Okružní túra na Jizeru, druhou nejvyšší horu Jizerských hor,
čítá z Josefova Dolu nějakých 20 kilometrů. Túra na horu Jizera se dá naplánovat
ve více variantách. My si poslední říjnový víkend vybrali nejdelší trasu vedoucí
…
Výškový mozgový edém (HACE) sa vyvinie vždy z miernej, stále
sa sťažujúcej výškovej choroby a jeho symptómy sa začínajú prejavovať už po 12
až 24 hodinách. Túto chorobu spôsobuje nadmerné množstvo
…
V naší republice nalezneme bezpočet pohoří. Některá má člověk
prochozená podrobně a jiná téměř nezná, Krušné hory se v mém případě řadí do
druhé kategorie. Zavítal jsem do nich jen jednou. I proto jsem s potěšením přivítal
…
Po polévce se vracíme dolů do Dughly. Nejdříve kamenitým
terénem nahoru, pak zase dolů. Přece jen postupně klesáme, tak se nám jde
lépe než předchozí den. Rychle se ochlazuje. Fouká vítr a poprchá. Nasazujeme
kapuce
…
Je druhý Vánoční svátek 26.12.1974 já s krosnou na zádech,
která má 32 kg před nádražím v Brně a prší. Mám se připojit ke skupině dalších
deseti lidí a dnes se přemístit do Prahy. To jsou veškeré mé informace
…
Nejdelší a nejdůležitější částí naší podzimní cesty po Nepálu
byl dvoutýdenní trek v Himálaji. Vydali jsme se nejen na frekventovanou cestu
do Everest Base Camp, ale také do východního údolí až k hoře Island
…
Kremnické vrchy jsou rájem turistů, cyklistů i lyžařů. Na
hřebeni v okolí Skalky ve střední části pohoří je rušno celoročně. Přesto jsou
zde místa, kde o turistu téměř nezavadíte. Především v okolí nejvyššího vrchu Flochová
…
Po Hrubém Jeseníku jsou rozesety desítky loveckých chat. Některé
internetové zdroje dokonce hovoří o nižších stovkách loveckých chat. Většina loveckých
chat v Jeseníkách stojí mimo turistických cest. Některé se choulí v
…