Treking > Tipy na výlet > Hodslavice, Památník Františka Palackého s expozicí venovanou životu slavného rodáka
Hodslavice, Památník Františka Palackého s expozicí venovanou životu slavného rodákaRodný dům Františka Palackého v Hodslavicích7.9.2010 | Otakar Brandos
Obec Hodslavice, ležící v podhůří Veřovických vrchů na pomezí Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny na cestě z Nového Jičína do Valašského Meziříčí, je určitě známá nejen severomoravským turistům, ale také lidem zabývajícím se literární historií. V této obci se totiž narodil jeden z největších českých literátů, historiků, filozofů a učitel národa - František Palacký. Tohoto slavného rodáka připomíná památník s pěknou expozicí v těsném sousedství dřevěného kostela sv. Ondřeje a obecního úřadu, jenž je jednou z expozic Muzea Novojičínska. Pěkně upravená stavba z roku 1796 s bílou fasádou a šindelovou střechou zve k návštěvě od dubna do října. Původně se ve stavení nacházela evangelická škola. Od roku 1978 je rodný dům Františka Palackého (14.6.1798 - 26.5.1876) národní kulturní památkou, ovšem památník tady byl zřízen již v roce 1948 přičiněním spolku Svatobor. V roce 1998, k dvoustému výroční narození Františka Palackého, byla v památníku instalována nová expozice dokumentující jeho vědeckou tvorbu a politickou činnost, přibyla expozice věnující se historii Hodslavic. O 30 let dříve, v roce 1968, byla odhalena bronzová socha Františka Palackého v nadživotní velikosti. František Palacký projevoval velké nadání již od mládí. Od roku 1807 navštěvoval osvícenou školu hraběnky Marie Walburgy Truchsess-Zeil v blízkém Kuníně (tehdy Kunvald). V roce 1809 odchází Palacký studovat na Slovensko (tehdy Horní Uhry). Nejprve na latinské gymnázium v Trenčíně, od roku 1812 na evangelické lyceum v Bratislavě (tehdy Prešpurk). I přes své nadání však studia nedokončil a ani později se mu univerzitní titul získat nepodařilo. To se však nijak neodrazilo na kvalitě jeho literárního díla a především na kvalitě jeho historických prací, z nichž čerpaly další generace historiků. Palacký se seznamuje s řadou významných vědců a osobností českého kulturního života - Josefem Jungmannem, Josefem Dobrovským, Václavem Hankou a dalšími. Buduje historické sbírky Národního muzea a stojí u zrodu vědeckého časopisu Národního muzea. V roce 1861 pokládá základní kámen ke stavbě Národního divadla. Stejně významná byla i politická činnost Františka Palackého. Byl zastáncem austroslavismu, v roce 1848 vstupuje do politiky - byl zvolen do Svatováclavského výboru. Ve stejném roce byl pak zvolen do říšského sněmu. Mimoto intenzivně studuje cizí jazyky, takže během svého života postupně ovládl latinu, řečtinu, němčinu, maďarštinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu, portugalštinu, ruštinu a dokonce staroslověnštinu. Zajímavé je, že jako historik začínal u Josefa Dobrovského sestavováním rodokmenů šlechtických rodů. K jeho nejznámějším dílům patří Život Jana Amose Komenského, Počátkové českého básnictví, obzvláště prosodie, Staří letopisové čeští od roku 1378 do roku 1527, Geschichte von Böhmen, Dějiny národa českého v Čechách a v Moravě či Idea státu Rakouského. Jeho nejslavnějším dílem se ale staly Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě, na nichž pracoval přes 50 let. Na základě úmorného studia historických pramenů sestavil skutečné dějiny českého národa od jeho vzniku do roku 1526 s akcentem na slavnou husitskou minulost, která tvoří páteř jeho hlavního díla. Klade do popředí sociální a myšlenkový obsah husitství, včetně jeho radikálních křídel představovaných Žižkou, Želivským a tábority. Zajímavou charakteristikou Palackého díla, které bylo ovlivněno Hegelovou dialektikou, je neustálý dějinný zápas Slovanů a Němců. Pro Němce je podle Palackého typická podnikavost, řemeslná dovednost, náboženská agilnost a výbojnost. Naopak pro Slovany má být typické rovnostářství, mírumilovnost a zejména sklon k anarchii. Opravdu zajímavá dobová charakteristika…
Památnik Fr. Palackého v Hodslavicích, turistická mapaLíbil se vám tento článek? |
|