Není Strážnice jako Strážnice, po stopách opomíjených vrcholů Česka

Strážnice, Nízký Jeseník a Podbeskydská pahorkatina

Řekneme-li Strážnice, většině z nás horalů i typů nížinných se vybaví proslulá - bílým i červeným vínem vonící - jihomoravská obec v Dolnomoravském úvalu (177 m), připomínaná již v roce 1086, kdy starý hrad byl později přebudován na zámek. Je proslavena známými folklórními slavnostmi s lidovými kroji a skanzenem, slavnostmi vína i slivovice.

Nedaleko je tzv. Moravská Sahara s navátými písky a na východě se již zvedají Bílé Karpaty. Krásné místo! A navíc tam bydlí můj kamarád ze školy Ing. Tonda H. (1946), kterého občas rád navštěvuji a toulám se s ním po okolí. I když on nejraději chodí chytat ryby do Radějova k rybníku názvem Kejda. Název Strážnice dal pojmenování Přirodnímu parku - Strážnické Pomoraví (25 km²) na katastru dalších půvabných obcí v okrese Hodonín.

Ale v Moravskoslezském kraji se nachází také hned několik dalších Strážnic - nejsou to vesnice, ale kopce. K horám sice mají ještě dost daleko, ale i tak je možno na nich prožít hezké chvíle při putování méně známými místy. Proč se zde v jednom regionu nachází tolik Strážnic najednou - nevím. Že by na kopcích stávaly dříve četnické či vojenské strážnice se mi nějak nezdá. Možná proto, že tyto vyvýšeniny zdaleka "stráží" okolní geomorfologické sníženiny jako jsou Ostravská pánev, Poopavská nížina, Moravská brána, Frenštátská brázda či Třinecká brázda.

Nacházejí se v geomorfologických celcích Nízký Jeseník a Podbeskydská pahorkatina, kdy již oba názvy pohoří prozrazují, že co do výšky se tentokráte rekordy lámat nebudou.

Strážnice nad Horní Lhotou - Zátiším a Budišovicemi - 363 m (okres Ostrava)

Výchozím bodem je konečná tramvaje č. 5, v současné době Horní Lhotě - Zátiší. Dříve se zastávka jmenovala po dlouhou dobu Kyjovice - Budišovice a proto se pro 99 % ostravských obyvatel nazývá prostě Kyjovice, i když samotná vesnice tohoto jména je asi 3 km jižněji.

Je zde východisko turistických cest - do Kyjovic, do Pusté Polomi, do Budišovic, do Hrabyně či přes Horník (367 m) okrajem Čavisova do lázní Klimkovice, Dolní Lhoty, Krásného Pole či až do Poruby přes "tvarůžkárnu" Mexiko. Každý si může vybrat.

Samotné Zátiší je vlastně velká chatová osada, kterou krášlí dvě hospody - Hotelík a Hospůdka u Tondy. V obou je milo. Byl jsem tam nejméně stokrát. Ale asi vícekrát…! Na Strážnici se dostaneme tak, že půjdeme kousek po zelené do Hrabyně a odbočíme doleva na kopec s vysílačem. Za 15 minut jsme tam, přímo naproti na východě máme Vaňkův kopec, letos v roce 2010 se tam ještě lyžovalo koncem března. Přímo pod námi na severu jsou Budišovice a za nimi Hrabyně s léčebným rehabilitačním ústavem, mohutným památníkem Ostravské operace, starým kostelem a hospodou.

Rehabilitačnímu ústavu je zapotřebí se preventivně vyhnout, hospoda naopak potěší. Kopec je ještě v okrese Ostrava na hranici s Opavou. Jejich rozhraní je těsně pod ním u křižovatky cest na Budišovice. Na zalesněném vršku běhají srnky, moc se tam nechodí. Jedná se oblast Nízkého Jeseníku - Vítkovská vrchovina (988 km², průměrná výška 429 metrů).

Strážnice a Dolní Lhota, turistická mapa

Strážnice nad Dolní Lhotou - 336 m (okres Ostrava)

Nízký Jeseník. Z geomorfologického hlediska se jedná o jeden z podcelků České vysočiny. Průměrná výška tohoto území činí sice jen 483 metrů, přesto mají některé části Nízkého Jeseníku horský charakter. Na území Nízkého Jeseníku (resp. na jeho okrajích) se dotýkají Česká vysočina,
Západní Karpaty a Středoevropská nížina. Celá oblast Nízkého Jeseníku má charakter pahorkatiny, jen v západní části má charakter vrchoviny s maximální nadmořskou výškou okolo 800 metrů

Tato Strážnice se nachází rovněž ve Vítkovské vrchovině, severní části Nízkého Jeseníku a nikterak se neodlišuje od ostatních kopečků kolem Dolní Lhoty, Velké Polomi, Dobroslavic, Čavisova či Horní Lhoty. Nachází se západně nad vesnicí. Když půjdeme od hřbitova na západ mezi domky do kopce, za 10 minut jsme tam. Nahoře je vodárna i dřevěný kříž, který byl postaven a vysvěcen na počest toho, že se tento proradný svět dožil 3. tisíciletí. Pod ním je i lavička.

Tímto však veškerá romantika končí, téměř na vrcholu se pyšně dmou stavby současného "podnikatelského baroka", jež mému horalskému oku příliš nelahodí. Výhledy jsou až na západní stranu (výhled končí Vaňkovým kopcem, nejvyšším bodem okresu Ostrava) dokonalé, vidíme kolem kopečky Nízkého Jeseníku, na východě nejvyšší bod Slezské Ostravy - haldu Emu (315 m) a za Velkou Polomí kopce Hůrka (343 m) a Těškovice (363 m).

Za nimi již za řekou Opavou krajina klesá do Opavské pahorkatiny - v našem případě do Hlučínské pahorkatiny. V dáli jsou již vidět na jihovýchodě za Podbeskydskou pahorkatinou Moravskoslezské Beskydy se svým reliéfem, kterému vévodí Lysá hora se Smrkem, Kněhyní a Travným.

Až do Dolní Lhoty se dostaneme z Poruby linkou č. 5, jenž se v roce 2008 neblaze proslavila svou srážku dvou souprav nedaleko Porubského koupaliště. Občerstvit se můžeme v hospodě Pod kaštany, když budeme mít štěstí, narazíme třeba na myslivecké či vepřové hody.

Strážnice nad Skalicí - 438 m (okres Frýdek - Místek)

Vesnice Skalice, asi 4 km od Frýdku - Místku, se datuje již od roku 1305, kdy patřila těšínským knížatům. Název vznikl tak , že se zde lámal kámen ze skály. Dominantou obce je trojlodní renesanční kostel sv. Martina z roku 1632, který nás svou bílou majestátností a velikostí upoutá již z cesty od Raškovic nad řekou Morávkou, která je zde v těchto místech neobyčejně romantická i kaňonovitá.

Do těchto končin vede modrá turistická značka z Bašky (přehrada) směrem na Janovice a dále do Pržna. Pokud přijedeme autem, necháme ho u hřbitova a je zajímavé navštívit oba vrcholky nad Skalicí - Vrchy (433 m) i o málo vyšší Strážnici (438 m).

Na Vrších je vysílač a jsou odtamtud hezké pohledy na Těšínskou pahorkatinu, Dobrou a Frýdek - Místek. Samotný vrchol Strážnice je zalesněný, ale okolo vede naučná stezka, odkud již oko poutníka vidí půlku Moravskoslezských Beskyd s Travným, Lysou horou, Smrkem, Kněhyní, Stolovou až k Radhošti, na západě pak Podbeskydskou pahorkatinu s další Strážnicí nad Staříčem.

Pohled na sever je rovněž zajímavý, byť dosti neobvyklý - vidíme slavný nošovický pivovar, vařícím Radegast, který v sedmdesátých úspěšně letech vystřídal zrušený pivovar v Karviné a za ním neskutečný počet výrobních hal na obrovské ploše bývalých polí, kde Korejci pomocí naší námezdní pracovní síly vyrábějí automobily zn. Hunday. Továrna již stojí v Třinecké brázdě. V továrně se kola točí - dělník má veselé oči! Okolo vede nová dálnice, logistika je tímto vyřešena. Tyto haly jsou hezky vidět i z Lysé hory, vyplňují prostor mezi přehradní nádrží Olešná a Těrlickou i Žermanickou přehradou na severu.

Pokud zde zavítáme na jaře, budou okolní vrcholy nad 1 200 metrů ještě bílé a spolu s rozkvetlou přírodou v podhůří potěší docela naše oko. To ovšem platí pro všechna podhůří obecně.

Strážnice nad Staříčem - 392 m (okres Frýdek - Místek)

Asi 6 km západně od okresního města Frýdek - Místek se nalézá obec Staříč, jenž je v podvědomí Ostraváků a Frýdečáků díky šachtě stejnojmenného jména. Kdysi se tady také běhal běžecký silniční závod Staříč - Paskov, či opačně. Pořádali ho pohybu chtiví svazáci z obou šachet, trasa měřila tuším 12 km. Taky jsem se ho v osmdesátých letech párkrát zúčastnil.

Jižně přívětivé obce je na kopci vysílač, který slouží rovněž někdy jako rozhledna - s názvem Ohrouhlá (373 m), kterou jsem bohužel ještě nestihl otevřenou. Musím asi přijít v sobotu či v neděli. A naproti necelý kilometr vzdušnou čarou je ona Strážnice s výškou bezmála 400 metrů nad mořem, jež je jedním z nejsevernějších výběžků Příborské pahorkatiny. Za řekou Ostravicí na východě se již zvedá Těšínská pahorkatina - další podcelek Podbeskdyské pahorkatiny. Přímo na úpatí kopce je závodní dráha pro motocykly a vrch je zalesněný, vyznačený triangulačním bodem.

Jsou odtud docela zajímavé výhledy - kousek na západě se tyčí Sovinec (354 m) s oborou a černou zvěří nad Fryčovicemi a za jasného počasí míří pohledy až k Hrubému Jeseníku. Bílý Praděd a Velký kotel svítí sněhem vždy až do května.

Na severu vidíme rozlehlou Ostravskou pánev (486 km²) a za Palkovickými hůrkami (ještě Štramberská vrchovina) nedaleké Moravskoslezské Beskydy. Z rozhledny na Okrouhlé naproti jsou výhledy pochopitelně daleko dokonalejší. I ve Staříči se můžeme občerstvit Radegastem v několika lokálech - jak jinak!

Strážnice nad Měrkovicemi a Kozlovicemi - 481 m (okres Frýdek - Místek)

Tato Strážnice, ležící snad přímo v "srdci" Štramberské vrchoviny (nejvyšší část Západobeskydského podhůří v Podbeskydské pahorkatině) , se nám neskonale odvděčí tím, že odtud vidíme skutečně na všechny světové strany. Spolu s dalšími sousedními kopci Kamenicí (441 m) a Táborem (472 m) tvoří jakousi náhorní plošinu mezi vesnicemi Kozlovicemi na východě, Měrkovicemi na severu a Tichou na jihu. Na západní straně vede pod Strážnicí žlutá značka z Hukvald do Tiché, na východě zelená značka z Kozlovic na Hukvaldy.

Neznačenou cestou se na vrchol dostaneme buď z Kozlovic od pumpy napřed pěšinou a pak po louce doleva nebo od okraje Měrkovic přímo do kopce. Vidíme jako na dlani Červený kámen, Pískovnu, město Kopřivnice, Bílou horu, Libhošťskou hůrku, Kazničov, hrad Hukvaldy, celé Palkovické hůrky s nejvyšším Kubánkovem (690 m), Kozlovickou horu, masiv Ondřejníku se Solárkou a Skalkou (nejvyšší bod Podbeskydské pahorkatiny - 964 m), Kněhyni, Čertův mlýn, Nořičí horu, Pustevny, posvátný Radhošť a Velký Javorník ve Veřovických vrších s chatičkou s červenou střechou nad sedlem Pindula. Je to pohled pro Bohy.

Když tuto "vyhlídku" spojíme s okruhem přes Tichou (milá hospůdka) a po cestě zpět se zastavíme na závěr v Kozlovicích uprostřed dlouhé obce v místním stylovém Valašském pivovaru s kvalitním kvasnicovým ležákem, neuděláme žádnou chybu - naopak! Vnitřní interiér hospody je zcela rázovitý s příchutí dob minulých. Naše tulácká duše pookřeje a pokud nejsme autem, autobusy z Kozlovic do Frýdku, Ostravy či Frenštátu jezdí každou chvilku, což je v dnešní době dosti překvapivé.

Strážnice nad Kojetínem - 546 m (okres Nový Jičín)

I když jsem ji zjednodušeně nazval takto, leží vlastně mezi vesnicemi Kojetínem na severu a Straníkem na jihu, přičemž okolo vrcholku vede modrá turistická značka. Zatímco cesta ze severu od hospody Čertův mlýn je pozvolnější, ze Straníku je to docela výživný, byť kratičký, "krpál". Jedná se o západní výběžek Podbeskydské pahorkatiny, která se v těchto místech zvedá nad jednou ze Západních Vněkarpatských sníženin - Moravskou bránou.

Okolí je poměrně atraktivní - kvalitní výhledy poskytuje Svinec (546 m), který nabízí také útulnou lyžařskou chatu (celoročně otevřená), již zmíněná hospoda Čertův mlýn u vodní nádrže i malebná vesnička Straník s hospůdkou. Zajímavé jsou i nedaleké kamenné skvosty - pikritové mandlovce u Kojetína a polštářové lávy u Straníka.

Vrchol Strážnice je bohužel dosti zalesněný, podobně jako ještě vyšší Petřkovická hora (608 m) na jihozápadě. Pokud návštěvu Strážnice spojíme s okruhem z Nového Jičína přes Svinec či s túrou do Hodslavic za Františkem Palackým, jedná se o túry celodenní. Jinak auto můžeme zanechat v Kojetíně - nezvykle vysoko položenou vsí se zajímavým náměstíčkem. "Krpály" v okolí jsou tady docela vydatné a vymakané, kdysi dávno jsem tady běžel "Hodslavickou 20" a bylo to pořád nahoru - dolů. Makačka! Takže to raději ani nebudeme zkoušet - "Spěchejme pomalu!"

Kolik je v naší republice v ostatních krajích dalších kopců s názvem Strážnice nevím, ale určitě nějaké další existují. Nad 1 000 metrů nad mořem se zvedají na Šumavě tisícovky Strážný (1 115 m) a Stráž (1 307 m). Strážnice jsou možná někde níž - aby ti strážní určeni do stráže nemuseli do strážnice chodit moc do kopce! Síly je třeba si šetřit na případný útok nepřítele, který nikdy nespí… A mohou to být třeba exhalace či kůrovec!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.