Ostrava a nejvyšší bod krajského města

Ostrava a nejvyšší okolní kopce a kopečky

Ostrava, třetí největší město České republiky, nazývané mnohdy jako "černé město", "ocelové srdce republiky" či Jarkem Nohavicou třeba "region rázovitý", je zkrátka mým domovem, hluboce zapuštěným pod hutnicko - horalskou kůži. Leží v Ostravské pánvi v příhraničním trojúhelníků tří států - České republiky, Polska a Slovenské republiky. Jak pomalu, ale jistě stárnu, město roste do krásy - šachet a uhlí ubývá, oceli a surového železa se taví čím dál méně a zeleně naštěstí přibývá.

Ostravská pánev (196 - 334 m) se dále dělí na Ostravskou nivu, Antošovickou a Novobělskou rovinu a Karvinskou, Havířovskou, Porubskou a Orlovskou plošinu. Sousedí se Slezskou nížinou na severozápadě, s Nízkým Jeseníkem na jihozápadě, s Moravskou bránou (Západní Vněkarpatská sníženina) na jihu a na východě s Podbeskydskou pahorkatinou - přímo navazuje Těšínská pahorkatina, Příborská pahorkatina a Štramberská vrchovina. A za tímto podhůřím se již jako mohutná hradba zdvihají Moravskoslezské Beskydy, které jsou z města za příznivého počasí jako na dlani a lákají do svého horského objetí.

Z hlediska strategického je poloha pro milovníky hor výhodná. Když je inverze, jsem autem za 45 minut v Malenovicích a za další hodinu a půl na Lysé hoře u piva v Plesnivce (z okna jsou vidět Tatry), do Hrubého Jeseníku je to autem něco přes hodinu. Když je sníh, běžky se připínají hned za Porubou a Nízký Jeseník je plný lyžařských stop jako Vysočina někde u Tří studní.

Malebné jsou jarní toulky v záplavě sněženek podél Odry v CHKO Poodří či okolo řeky Opavy a tak bychom mohli pokračovat dále. Stačí vyjít nad Ostravu do Krásného Pole, Klimkovic či Dobroslavic a máme celý hřeben Slezských i Moravskoslezských Beskyd jako na dlani. Na severozápadě se na nás zase usmívá Praděd s vysílačem, pátá nejvyšší hora ČR s nejvyšším pevným bodem naší vlasti.

Ostrava je součástí i hlavním městem rozlehlého Moravskoslezského kraje s již vzpomenutou nejvyšší horou Pradědem (1 492 m), jenž přátelsky sousedí na západě s "hanáckým" krajem Olomouckým (dělí se na hranici krajů v Hrubém Jeseníku o nejvyšší Praděd), na jihu s krajem Zlínským (nejvyšší hora Čertův mlýn - 1 205 m v Moravskoslezských Beskydech) a leží ve Vněkarpatské sníženině, zvané Ostravská pánev.

Moravskoslezský kraj (5 457 km²) se dále skládá z okresů Bruntál, Frýdek - Místek, Karviná, Opava, Nový Jičín a Ostrava - město (331 km²). Má celkem 299 měst a obcí.

Okres Ostrava - město má kromě městského obvodu Ostrava další obce i města (Klimkovice, Šenov, Vratimov) a samotný obvod Ostrava (214 km²) je tvořen více než dvaceti částmi, přičemž z nejzápadnější obce - Krásného Pole je do nejvýchodnějších Bartovic 20,1 km a z nejsevernějších Antošovic do nejjižnější Nové Bělé 20,3 km. Tedy docela slušný záběr.

Největší centrální ostravský městský obvod je tzv. Slezská Ostrava (Hrušov, Antošovice, Heřmanice, Koblov, Kunčice - bývalá NHKG, dnes Arcelormittal, Kunčičky, Muglinov) a na jeho území leží i proslulá halda Ema s výškou 315 metrů (údaje o výšce se pohybují od 310 do 330 metrů nad mořem - postupně se snižuje). Tato bývá považována za nejvyšší bod Ostravy, ale nejvyšší bod městského obvodu Ostrava leží v Krásném Poli u vodárny u hřbitova - 334 metrů. Druhý nejvyšší bod ostravského obvodu leží v Bobrovnících nedaleko televizního vysílače (318 m).

Ale pozor! Pokud leží Ostrava v Ostravské pánvi, která je součástí Západních Karpat, nachází se Krásné Pole i Borovníky ještě na nejsevernějším výběžku Nízkého Jeseníku (podobně jako známý Landek - 280 m), jenž spadá do Jesenické oblasti Krkonošsko - jesenické subprovincie České Vysočiny.

Takže Nízký Jeseník patří do Hercynského systému (podobně jako sousedící severovýchodní Opavská pahorkatina - součást Slezské nížiny ve Středopolské nížině nadřazené Středoevropské nížiny) a diskutovaná Ostravská pánev k Alpsko - himálajskému systému. Pak nejvyšší bod Ostravy je z tohoto geomorfologického pohledu asi opravdu halda Ema, jejíž nažloutlé čmoudíky vycházející ze sopouchů, pocházející ze zrajících a neustále hořících hlušin uhlí, jí přisoudily název - "ostravská sopka".

Nejvyšší bod Ostravské pánve jsou nenápadné Kouty (334 m) nedaleko Sedlišť a Václavovic v místě, kde Ostravská pánev již přechází postupně v Podbeskydskou pahorkatinu. Zde se jedná o podcelek Těšínská pahorkatina.

Takže to bychom měli napůl rozmotané - nejvyšší bod Moravskoslezského i Olomouckého kraje je Praděd, nejvyšší bod ostravského obvodu je vodárna v Krásném Poli, nejvyšší bod samotného "centra" Ostravy je halda Ema nad Michálkovicemi, nejvyšší bod Ostravské pánve jsou Kouty, ale pořád chybí výškový "král" okresu Ostrava. Nejvyšší primátor města byl Ing. Evžen Tošenovský, nejvyšší krajský tajemník KSČ RSDr. Miroslav Mamula (oba dorostli do výšky dvou metrů), ale mne teď zajímá kopec, nikoliv politik.

Bruntál se pyšní Pradědem v Hrubém Jeseníku, Opava má Červenou horu (749 m) v Nízkém Jeseníku, Frýdek -Místek je hrdý na Lysou horu (1 323 m) v Moravskoslezských Beskydech, Nový Jičín vlastní posvátný Radhošť (1 129 m) rovněž v Moravskoslezských Beskydech (pokud mu ho neukradl okres Vsetín), Karviná má svůj "maxi" kopec s příznačným názvem Šachty (426 m) v Těšínské pahorkatině v celku Podbeskydská pahorkatina. Ale co okres Ostrava?

Tak jsem vzal různé mapy, seznam obcí podle nových poštovních směrovacích čísle okresu Ostrava a počal bádat. A vyšlo mi, že primát patří Horní Lhotě v severovýchodním výběžku Nízkého Jeseníku s kopcem zvaným Úhorky (404 m), kterému se však neřekne v okolí Ostravy jinak než Vaňkův kopec. Je znám široko daleko jako lyžařská sjezdovka s vleky. Dá se k němu dojet dokonce i tramvají č. 5 z Poruby do Zátiší, odkud je to asi 10 minut pěšky až k spodní stanici vleku. Na jaře tam chodím trhat podběl na bylinný čaj, který však piji jen zřídka. Chmel je totiž podstatněji lahodnější bylina.

Za pozornost stojí, že ještě před nedávnem Horní Lhota patřila k okresu Opava. Pak bychom museli hledat na mapě jinde, asi by zvítězil některý z kopců mezi Hýlovem a Čavisovem nedaleko jódových lázní Klimkovice. Ale tato oblast do roku 2007 patřila pro změnu k okresu Nový Jičín. Takže to dříve bylo zase někde jinde.

Tedy nejvyšší je asi Vaňkův kopec! Ale ještě jeden primát má tento nejvyšší bod okresu Ostrava (tedy - pokud je jím doopravdy…, je to jen můj tip). Leží totiž v nejrozsáhlejším horském celku České republiky - Nízkém Jeseníku (2 894 km²). A ten mu nikdo nevezme v žádném případě!

Pokud tedy někdo najde v mém milovaném okrese mezi horami ještě vyšší bod, asi mě pěkně naštve. Ale takový je život! Já jsem zkrátka větší kopec v ostravském okolí nenalezl!

Takže až budu příště na Úhorkách neboli Vaňkově kopci, otevřu na oslavu jako patriot ostravské pivo a trochu ho pokropím. A všichni obyvatelé z Horní Lhoty i z celého okresu Ostrava, včetně všech pánů Vaňků v celé republice (kdoví, kolik jich je), si mohou připít taky. Na zdraví!

Kouty, nejvyšší bod Ostravské pánve

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.