Beskydy a beskydské 12stovky, nejvyšší hory na území pohoří Moravskoslezské Beskydy

Hory v Beskydech vyšší 1 200 metrů, koruna Moravskoslezských Beskyd

V Himalájich a Karákóramu máme 14 osmitisícovek, v Alpách je 60 čtyřtisícovek, v Tatrách známe pět štítů vyšších 2 600 m, v Jeseníkách "narostly" tři hory výše než 1 400 m a tak bychom mohli pokračovat dále. Vrcholů, které mají více než 1 000 m, je v České republice uváděno 391, z toho v Karpatech pouze 28.

Je známo, že nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora dosahuje výšky 1 323 m a vzhledem ke kruhovému rozhledu z vrcholu, kdy jsou mimochodem při inverzích vidět i Tatry, obě Fatry, Strážovské vrchy, Bílé Karpaty i Praděd v Jeseníkách, je možno spatřit současně i všechny beskydské dvanáctistovky, kterých je pět. Ani na jedné není turistická chata, kterých je v Beskydech více než 50. Podle výšky to jsou Smrk, Kněhyně, Malchor, Čertův mlýn a Travný.

Smrk (1 276 m)

Jmenovec nejvyšších vrcholů v Jizerských horách a Rychlebských horách je situován mezi Lysou horou a Kněhyní. Je možno na něj vystoupit ze Samčanky (část Starých Hamer), od přehrady Šance, z Ostravice, z Horní Čeladné i z Podolánek od hotelu "Srdce Beskyd".

Z vrcholu jsou omezené výhledy, velmi dobré však na Lysou, Kněhyni, Radhošť, Velký Javorník i protější Ondřejník se Skalkou. Nahoře se můžete zapsat do vrcholové knihy. Smrk je smutná tajuplná hora, která není příliš navštěvovaná a to zřejmě dalo vzniknout řadě mohylek a památníčků, z nichž nejznámější jsou Johna Lennona a Jana Palacha. Na skále nedaleko vrcholu jsou rovněž pamětní desky těm, kteří v horách zahynuli.

Na úpatí hory jsou dvě veřejnosti nepřístupné lovecké chaty. V minulosti zde probíhalo zimní táboření Klondyke, který pořádají obětaví borci z Horních Datyň nedaleko Vratimova. Při sestupu k chatě Hubertka jihovýchodním směrem můžeme spatřit díky vysekaným stromům i Malou Fatru s Velkým Rozsutcem. V zimě bývá výstup mnohdy docela dramatický, bývají vysoké závěje. Velmi oblíbený je i traverzový přejezd okolo Smrku na běžkách.

Trasa po červené značce z Ostravice na nádraží v Čeladné měří asi 20 km, současný přechod Lysé hory, Smrku a Ondřejníku se startem a cílem v Ostravici - to byl známý dálkový pochod "Podzimní frýdlantská padesátka", kterou jsem v minulosti mnohokráte absolvoval. Pochod byl díky převýšení výživný hlavně pro účastníky z nížin, kteří se nestačili divit.

Kněhyně (1 257 m)

Dosahuje na metr stejné výšky jako nejvyšší hora Skryczne v polských Beskydech nad Szczyrkem, které bývá často vidět z Lysé a 50 % turistů neví, co je to za vysílač a pletou si ji s Javorovým. Kněhyně leží mezi Smrkem a nedalekým Čertovým mlýnem. Z vrcholu jsou vynikající výhledy, ale je třeba zvolit více míst. Tedy jsou vidět jako z Lysé Tatry, Fatra, Strážovské vrchy, viděl jsem mnohdy i vysílač na Velké Javořině v Bílých Karpatech. Na opačné straně logicky i Praděd.

Na vrchol vedla účelová značka z Kněhyňské louky po červené značce, která však byla před několika lety z důvodů ochrany přírody zrušena. Je zde kamenná mohyla s křížem a byla tady i vrcholová kniha. Na mohyle je pamětní deska mladé dvojici, která byla v roce 2001 zavražděna v Pákistánu.

Při dostatku sněhu a při mrazu je zážitek vystoupit s mačkami ze sedla nad Malou Stolovou. Mezi Kněhyní a Smrkem vede dlouhé údolí malebné říčky Čeladenky. Na Kněhyňské louce je památník partyzánů, kterým velel legendární hrdina Jan Ušiak. Partyzánská brigáda nesla jméno Jana Žižky. Jihovýchodně od vrcholu je nepřístupná Kněhyňská jeskyně, objevená v roce 1963 s 250 m chodeb. Na jednom z výběžků Kněhyně existoval prý v 15. století hrádek, což dokazuje do skály tesaný příkop.

Na Kněhyni můžeme vystoupit z Horní Čeladné, Kunčic pod Ondřejníkem, z Podolánek, ale i z Pusteven, kam jezdí lanovka z Trojanovic - Ráztoky, autobus i osobní auta z Prostřední Bečvy. Zde ale po klidu není ani památky. Všichni "masňáci" však táhnou na Radhošť nebo jen k soše Radegasta s občerstvením, směrem na východ vstříc Kněhyni putují jen ti praví horalé. Pro běžkaře se v zimě Kněhyně příliš nehodí, ideální je nedaleká bílá stopa z Pusteven na Martiňák.

Čertův mlýn (1 206 m)

Jeho hřeben spojuje Tanečnici a Kněhyni a nalézá se v přírodní reservaci. Asi 50 m dlouhý kamenný žlab je geologickou přírodní ukázkou rozjíždění bloku godulského pískovce. Podle pověsti se zde prý čert pokusil za jedinou noc postavit mlýn, za odměnu měl dostat selskou krasavici za ženu.Pro jistotu v přestrojení skoupil všechny kohouty v okolí, ale jednoho si otec dívčiny pro jistotu uschoval. A právě ten zakokrhal a vyděšený pekelník odhodil mlýnský kámen právě zde.

Na vrcholové plošince je geodetický bod a skupina kamenných mužíků. Vrchol leží mezi Kněhyňskou loukou (1 147 m), odkud je to na něj jen 500 m a sedlem pod Tanečnicí (1 005 m), které je vzdáleno 1,5 km. Z rozcestníku na vrcholu vede zelená značka k turistické chatě Martiňák. Sjezd na běžkách bývá docela dobrodružný. Samotný Čertův mlýn je dosti nenápadný, zastíněný mohutnou homolí vedlejší Kněhyně, při sestupu k Tanečnici jsou jako na dlani Pustevny se svými chatami, hotely i malou rozhlednou Cyrilka.

Trasu jde prodloužit až na Radhošť se sestupem do Rožnova, do sedla Pindula či do Trojanovic. Rovněž je možno Čertův mlýn spojit s návštěvou nepříliš známé Nořičí hory (1 047 m), která leží v severním výběžku a není značená. Na vrcholu je i zde geodetický bod, jedná o přírodní rezervaci. Výstup je možný z Čeladné, Kunčic pod Ondřejníkem, Trojanovic či od chaty Martiňák, kam se dostaneme buď z Podolánek nebo od Horní Bečvy.

Travný (1 203 m)

Leží mezi obcemi Krásná, Pražmo, Morávka a osadou Visalaje. Obklopují ho vrcholy Lysé hory, Malchoru, Velkého Lipového a Slavíče. Východně leží údolní přehradní nádrž Morávka na stejnojmenné říčce, která přijímá vodu z četných okolních potoků. Na vrchol vede značka z Pražma, Krásné, Morávky a Visalají, na vrcholu jsou omezené výhledy směrem k Lysé a vrcholová kniha. Ale na Malém Travném výhledy jsou a to až k Vysokým Tatrám. Dříve i zde rovněž probíhalo zimní táboření.

Výstup z Morávky je docela náročný, míjíme horní stanici nového lyžařského areálu Sviňorky, ve výšce 891 m je pomník partyzánům a zbytky bunkru, u kterého se za války bojovalo. Na samotném vrcholu Travného je klid a ničím nenarušená příroda, s výjimkou četných polomů v nižších polohách. Stávala prý zde dříve salaš a jihovýchodně od vrcholu je pramen vody. Na vrchol se dostaneme i z osady Zlatník přes plošinku s rozcestníkem Plato.

Traverzem Travného vede v zimě za dobrých sněhových podmínek upravovaná běžkařská stopa. Západně zelené značky na Visalaje je ve výšce asi 950 m dřevěná lovecká chata, kde jsme shodou okolností oslavovali s přítelem Jardou a horskými druhy naše padesátiny.

Z Pražma je to na vrchol šest km s převýšením 750 m, z Morávky přibližně stejně. Nejméně náročný výstup je z Visalají (780 m), kam je možno dojet autem či autobusem (linky z Ostravy, Frýdku i Havířova).

Malchor (1 213 m)

Jedná se o vedlejší vrchol Lysé hory na severu, nad rozcestím modré a žluté značky do Malenovic a do Krásné. Samotný plochý vrchol na mohutné výrazné rozsoše je zcela zalesněný, při pohledech od severu mnohdy zcela zastiňuje Lysou horu i se svým 78 m vysokým vysílačem.

Cesta od Krásné na Lysou přes Malchor je velmi vděčná, se stálými výhledy na východ. A nechodí zde procesí, jako např. z Ostravice. V létě potěší spousta jahod a borůvek. Na vrchol Malchoru se nechodí, turisté se potkávají v sedle mezi ním a Lysou horou ve výšce 1 206 m. Již odtud jsou výhledy na východ podobné jako z vrcholu.V zimě zde bývají závěje sněhu a řádná vichřice, mnohdy poslední kilometr na vrchol je otázkou boje o samotné přežití a jen vidina teplé útulné chaty žene poutníky nejrůznějších věkových kategorií vpřed. Kdo takovou vichřici na Lysé zažil, jistě ví, o čem mluvím.

Při čerstvém prašanu jsme jednou s kamarády v prosinci Lysou horu přes Malchor nedobyli vůbec, dobití jsme byli jen my a asi 5 hodin jsme se pak sušili v hospodě U Veličků, která k Lysé neodmyslitelně patří, díky své nenapodobitelné atmosféře uvnitř. Visí zde nápis: "Kdo nebyl U Velíčků, nebyl v Beskydech" a nezbývá než souhlasit. O této hospůdce by se dal napsat samostatný článek a začouzené dřevěné trámy, lavice, pec a pípa by mohly vyprávět své. Poblíž Malchoru je rozsocha Ivančeny s legendární kamennou mohylou, kterou takto vystavěli ti, kteří své kameny vynesli nahoru na počest a věčnou vzpomínku fašisty zavražděných junáků v Českém Těšíně ke konci 2. světové války.

K těmto beskydským dvanáctistovkám geograficky rovněž patří snad nejslavnější a nejznámější hora Beskyd - památný Radhošť (1 129 m) s horským hotelem, nově opravenou kaplí, sochami Cyrila a Metoděje i vysílačem, ale bohužel mu chybí pouhých 71 m, aby se mohl prezentovat jako jeho o něco málo vyšší sousedé na východní straně pohoří.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.