Prales Salajka v Moravskoslezských Beskydech, NPR na moravsko-slovenském pomezí

NPR Salajka se nachází v pramenné oblasti říčky Smradlava, která se kousek před Bílou vlévá do Bílé Ostravice. Vertikální rozpětí dosahuje 110 metrů, od 715 do 825 m n. m. Prales Salajka je zákonem chráněn od roku 1956 a představuje jeden z nejzachovalejších zbytků původního jedlo-bukového lesa v Beskydech s jedlemi vysokými až 50 metrů. Bez hospodářských zásahů je Salajka již od roku 1937, kdy ji olomoucké arcibiskupství vyňalo z hospodářsky využívaných území.

Stáří lesa v chráněném území je odhadováno na 290 let, nejstarší stromy mají ale 350 až 400 let. V pralese Salajka převládá buk (53 %), hojně je zastoupena jedle (29 %), smrk (9 %) a javor klen (asi 1 %). Vtroušeně se objevují i některé další dřeviny, např. jeřáb ptačí, jilm horský, dub letní, třešeň ptačí aj. Památnou byla v pralese Salajka asi 500letá jedle Tlustá Tonka, která však padla k zemi při vichřici již v roce 1930. Její výška byla asi 37 metrů, ve výčetní výšce měla průměr 1,94 m a objem dřeva činil asi 35 m³.

Bohaté je i bylinné patro. Podobně jako v Žofínském pralese v Novohradských horách se objevuje kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), ale také kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), pitulník horský (Galeobdolon montanum), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), devětsil bílý (Petasites albus), ostřice lesní (Carex sylvatica), rozrazil horský (Veronica montana), violka lesní (Viola reichenbachiana), ptačinec hajní (Stellaria nemorum), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), žindava evropská (Sanicula europaea), kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum), udatna lesní (Aruncus vulgaris) a řada dalších, ať již běžných a nebo naopak ohrožených rostlinných druhů.

Velice bohatě je zastoupena říše hub (Funghi). Mykologové v pralese Salajka evidují na 400 druhů makroskopických hub (makromycet). Velice hojně jsou zastoupeny především dřevokazné houby, které se zásadní měrou podílejí na dekompozici celulózy a ligninu. Objeveno tady bylo množství vzácných hub, např. bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica), šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides) či velice vzácný stročkovec kyjovitý (Gomphus clavatus). Dále si zmínku zaslouží korálovec jedlový (Hericium flagellum), korálovec bukový (Hericium clathroides), hlíva jedlová (Hohenbuehelia abietina), ušíčko jedlové (Pseudoplectania melaena), trsnatec obrovský (Meripilus giganteus), slizák švýcarský tatranský (Chroogomphus helveticus var. tatrensis) a nebo kuřátka Batailleova (Ramaria bataillei).

Prales Salajka není přístupný veřejnosti, navíc je oplocen jako již výše zmíněný Žofínský prales. Do jeho nitra lze však nahlédnout z turistické značky, která vede podél jeho oplocení v délce asi půl kilometru z osady Salajka na sedlo Bumbálka. Zastoupení větších savců tak nemá cenu zmiňovat, protože migrace zvěře v této části byla znemožněna. Snad vyjma občas procházejícího rysa ostrovida (Lynx lynx).

Naopak bohatě je zastoupena avifauna. V pralese hnízdí např. šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), brhlík lesní (Sitta europaea), červenka obecná (Erithacus rubecula) nebo sýkora úhelníček (Parus ater), objevuje se tady ale i lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) nebo lejsek malý (Ficedula parva), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), žluna šedá (Picus canus), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), sluka lesní (Scolopax rusticola) a řada dalších.

Bohatá je hmyzí fauna, entomologové tady našli řadu vzácných druhů, které jsou vázány třeba na houby (mykofágové). Např. drobný motýl krásněnka Buvatina stroemella, brouk Derodontus macularis, střevlík zlatitý (Carabus auronitens) a velká řada dalších druhů.

• Prales Salajka na turistické mapě

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.