Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris), slovensky kôrovník dlhoprstý

Náš šoupálek obývá spíše vysočiny s jehličnatými či smíšenými lesy, je zbarven více dohněda a na spodní straně je matnější. Rozlišit oba druhy můžeme podle délky zadního drápku a spolehlivě jen podle zpěvu. Zatímco šoupálek krátkoprstý si prozpěvuje své "tit tit titit sit sit" nebo "sri sri", šoupálek dlouhoprstý má popěvek delší a zakončený jakýmsi trylkem připomínajícím trylek sýkory modřinky.

Tento drobný pěvec menšího vzrůstu než vrabec dorůstá délky 12 až 14 cm, hmotnosti 7 až 12 g a rozpětí křídel činí 17 až 21 cm. Typický je tenký a mírně zakřivený šídlovitý zobák, silné nožky s dlouhým a ostrými drápky, které mu umožňují bravurní pohyb po kmenech stromů. Nápadný je silný šoupavý ocas. Svrchní část těla má hnědé, hustě kropenaté zbarvení, které zajišťuje jeho skvělé maskování na kmenech stromů. Ba bocích je zbarvení žlutohnědé a vespod sněhově bílé. Nad okem se táhne výrazný pruh bělavého zbarvení, na složeném křídle najdeme další nápadný bělavý proužek, spodní část je rovněž bělavá.

Monogamní šoupálek dlouhoprstý mívá ročně obvykle dvě snůšky. Svá hnízda si staví v dutinách, polodutinách, ale i v puklinách zdí, v listoví břečťanů, nepohrne ani budkami aj. Hnízdo si staví z větviček a stébel tuhých trav, vnitřek vystýlá mechy, různými vlákny a peřím. Hnízda jsou na tak drobného ptáčka až neúměrně veliká. Samička snáší do hnízda 5 až 7 vajíček, na kterých sedí asi dva týdny. Sama, sameček ji v té době ale krmí. O vylíhlé potomstvo, které rodné hnízdo opouští po dvou až třech týdnech, se starají oba rodiče.

Na jídelníčku šoupálka dlouhoprstého je hmyz, v zimním období se musí spokojit se semeny šišek apod. Při slídění za potravou jej můžeme spatřit poskakovat po kmenech stromů, po kterých se pohybuje šoupavými pohyby opírajíc se o silná ocas. Podobně jako strakapoudi. Zajímavé je, že svůj pohyb po kmeni vždy zahajuje u paty stromu, kousek nad kořeny, a pokračuje směrem vzhůru, přičemž pátrá ve štěrbinách kůry po hmyzu, ale i jeho larvách a vajíčkách. Až svůj šoupavý pohyb zakončí v koruně stromu, sletí k patě sousedního stromu a cesta vzhůru začíná nanovo.

Šoupálek dlouhoprstý je teritoriální a spíše samotářský. Avšak na zimu se spojuje do menších hejnek, často se sýkorkami, a potuluje se po kraji hledajíce něco k snědku. Obývá většinu Evropy, vyjma nejsevernějších a nejjižnějších oblastí, velkou část Asie až po Čínu a dokonce i Severní Ameriku. Na takto rozsáhlém území vytváří na deset poddruhů. U nás žije poddruh Certhia familiaris macrodactyla.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.