Kamenárka, Úvěz, Bačův vrch a Velký Javorník - pohodová túra v Moravskoslezských Beskydech

Túry v Beskydech v předjaří a na sklonku léta

Na beskydském Velkém Javorníku (918 m) jsem byl naposledy v předjaří. Spolu s dcerou, kdy nás při návštěvě překvapil zoufalý nedostatek sněhu. A pak až nyní, na sklonku léta, kdy se krátí dny a noční teploty povážlivě klesají k nule. Podobně jako klesají zásoby plynu v plynových zásobnících a "popularita" vlády, která své občany, své zaměstnavatele, častuje výrazy ještě horšími, než jakými lidi častoval Milouš, Miloš Jakeš při "památném" proslovu na Červeném Hrádku…

Zatímco v březnu jsme k vrcholu Velkého Javorníku zamířili nejkratší cestou a vraceli se kolem pramenů Jičínky a rozcestí Pod Kamenárkou, nyní jsem se na Velký Javorník vydal "oklikou" přes Kamenárku a Rožnov pod Radhoštěm. Tato trasa je sice o poznání delší, nějakých 20 km při téměř kilometrovém převýšení, ale vede po dvou krásných hřebenech plných skvělých výhledů.

Padolí, Kamenárka

Jako obvykle vyrážím z Veřovic z parkoviště u hřiště (455 m). Po cestě proti proudu Jičínky. Přes rozcestí Veřovice, hájenka (505 m) a Padolí (550 m). Na Padolí opouštím zpevněnou cestu a pokračuji lesní pěšinou přes dřevěnou lávku nad Jičínkou a prudším stoupáním kolem zálesáckého srubu TO Severní vítr na hřeben Beskyd - na rozcestí Pod Kamenárkou (655 m). První kilometry a 200 výškových metrů mám za sebou.

Mohl bych pokračovat po turistické značce, ale byla by to zbytečná oklika. Proto to beru na Kamenárku přímo. Neznačenou lesní cestou, která se postupně mění v úzkou, ale stále dobře patrnou pěšinu. Zcela bez orientačních potíží. I bez navigace, bez které dnes někteří jedinci ani nevyjdou z domu. Po pravici se skrze stromy otevírají výhledy k Velkému Javorníku s dobře patrnou rozhlednou. Pod vrcholem vede stezka světlým bukovým lesem s hustými porosty kapradin v podrostu. Opravdu malebný úsek.

Na vrcholu Kamenárky (862 m) je velká louka s porosty ostružin, výhledů si ale tady člověk moc neužije. Těm brání vzrostlé stromy po obvodu. Jen vrcholek Velkého Javorníku s rozhlednou nesměle vykukují těsně nad stromy. Další cesta vede po příjemném a jen mírně klesajícím hřebeni směrem k jihu. Tu a tam se otevírají výhledy na protější Radhošť (1 129 m), známou horu v hlavním beskydském hřebeni.

Až z paseky u turistického posezení u "bodu záchrany" VS 008 se otevírají nerušené výhledy východním a jižním směrem. Jako na dlani má člověk odsud nejen západní část hřebene Beskyd, ale i blízké Vsetínské vrchy spolu s vrchy Hostýnskými.

Úvěs, Paseky a Dolní Paseky

Za vrchem Úvěs (713 m) se dostávám na stejnojmenné rozcestí (700 m), za kterým se cesta prudce stáčí vlevo a začíná strměji klesat. Až k dalšímu rozcestí zvanému Paseky. Na něj je to ale ještě dobré tři kilometry.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Stromy se pomalu začínají halit do podzimních barev, sluníčko hezky hřeje a modrá obloha dokresluje nádherný letní den. A to mělo podle ranní předpovědi v tuto dobu a na tomto místě trochu pršet… Tedy ne, že by mi vadilo, že neprší. Naopak, jsem rád za toto nádherné počasí a úžasné okolní scenérie. Jen jsem chtěl říci, tedy napsat, že by člověk neměl až tolik dát na předpovědi. Co jsem "díky" předpovědi zrušil třídenní trek v Jeseníkách a ono bylo hezky, nechtěl jsem se nechat odradit pokračující nepříznivou předpovědí od procházky v Beskydech. A dobře jsem udělal…

Opět se objevuje vrchol Velkého Javorníku s nepřehlédnutelnou rozhlednou, nově se otevírají letecké pohledy do údolí Vernířovského potoka i na protější hřeben s Myší horou. Scházím na lesní svážnici s parádním asfaltovým kobercem, podrážky pohorek na ní ale ošoupávám jen krátce. Turistická značka z ní zakrátko odbočuje doleva na kamenitou lesní cestu, po které se dostávám až na Dolní Paseky na okraji Rožnova pod Radhoštěm. Z Lašska jsem se rázem ocitnul na Valašsku…

Dolní Paseky však jen lehce "líznu" užiji si hezkých pohledů na nápadná návrší Láz (549 m) a Chlácholůvek (526 m) a opět začínám ukrajovat z dnešní porce výškových metrů. To co jsem sestupem na Dolní Paseky ztratil, musím opět vystoupat. Jen modrou turistickou značku měním za zelenou. Cesta prochází kolem stavení, u kterého mě štěkotem vítá čtyřnohý strážce. Je ale přátelský, nechá se podrbat za ušima.

Míjím ohrazená políčka, na kterých dozrává bohatá úroda zeleniny. Je vidět, že i zde na Valachách se lidi připravují na Fialovu žebrotu, která nahradila Babišovu drahotu. Ano, to je ona změna - ze špatného k ještě horšímu. Rád bych věřil tomu, že tato vláda zkázy a dosti pravděpodobný energetický kolaps jsou posledními z "deseti ran egyptských"… Pak by se eurosoudruzi mohli odebrat za soudruhem Miloušem z Červeného Hrádku - do zapomnění.

Jahnova studánka a Myší hora

Zastavuji u Jahnovy studánky, která je pojmenovaná na počest valašského spisovatele a básníka Metoděje Jahna (1865 - 1942), z jehož nejznámějších děl si zmínku zaslouží básnická sbírka Polní růže a nebo povídky Z temných a světlých cest. V chladivé vodě smývám prach a pot z obličeje a odpočívám ve stínu zdejších stromů. Naopak kravky na blízké pastvině si užívají sluníčka. Zdravím je, ale holky si mé maličkosti nadále vůbec nevšímají.

Turistický chodník vede přes horní pastvinu k okraji lesa. Překonává ohradu a míří si to neomylně vzhůru k rozcestí Bačův vrch, hřeben (700 m) pod Myší horou (728 m). Cestou se otevírají výhledy na Rožnov pod Radhoštěm, na vrch Hradisko (522 m) se zříceninou hradu Rožnov (Hradisko), který je prvně připomínán v roce 1310, ale pravděpodobně vznikl již někdy okolo roku 1267. Nechybí ani vzdálenější vršky Hostýnských vrchů, kde je dobře vidět nejvyšší Kelčský Javorník (s rozhlednou) a, pokud se nemýlím, Kunovická hůrka (rovněž s rozhlednou), kde jsem měl nedávno rovněž příležitost pobýt.

Cesta stoupá zvolna, člověk se ani nezadýchá, ani nezapotí. Po levici se otevírají výhledy na protější Kamenárku, po pravici na blízký Radhošť. A opět se objevují hezké pohledy na Velký Javorník, který se začíná znatelně přibližovat. Nechybí ani výhledy na vzdálenější vrch Dlouhá (859 m) na západě.

Pěšina traverzuje po úbočí vrchu Kyčera (875 m), na kterém jsem byl v minulém roce. Pěkný vršek. Vrchol je sice bez výhledů, ale těch si lze užít z odlesněných úbočí. A již je tady rozcestí Zadní Javorník (810 m), na kterém se zelená turistická značka napojuje na značku modrou, která spojuje Pindulu s rozcestím Malý Javorník (776 m). Cestou se otevírají parádní pohledy na Velký Javorník, Frenštát pod Radhoštěm, Ondřejník (Skalku) v Podbeskydské pahorkatině, ale i na Lysou horu a další hezké hory v širším okolí.

Velký Javorník a sestup do Veřovic

Z rozcestí Malý Javorník mě čeká posledních 142 výškových metrů. Vlastně 162 metrů, protože je potřeba připočíst i výstup na vyhlídkovou plošinu rozhledny ve výšce asi 20 metrů… Za chvíli jsem na vršku, který se tyčí proti blankytně modré obloze. Nejprve ale skáknu na chatu Pohorské jednoty Radhošť na Velkém Javorníku na kofolu a polévku. A na pokec s chatařem, který je veselého ducha.

Po příjemném relaxu opouštím chatu a jdu se pokochat nádhernými výhledy z rozhledny. Dnes je viditelnost opravdu solidní, v dálce se rýsuje i hřeben Hrubého Jeseníku. Blíže lze vidět velkolomem zjizvený vrch Kotouč se světoznámou jeskyní Šipka, štíhlou věž Štramberské Trúby, Svinec, Starojický kopec se zříceninou hradu Starý Jičín a mnoho dalšího. Výčet by byl opravdu pořádně dlouhý.

Vracím se na pevnou zem. Do Veřovic je to nejblíže sice po modré turistické značce, ale tou jsem šel již x-krát. Proto se vydávám neznačenou stezkou napravo. Kousek pod vrškem je pomníček nějaké Lenky Dedkové (1970 - 2016), níže pak asfaltová cesta. Po ní krátce pokračuji vlevo na rozcestí. Odsud vpravo a pak na dalším rozcestí příčně po neznačené, ale široké lesní stezce.

Těch výstupových tras na Velký Javorník je opravdu velká spousta. Dnes vybranou cestou scházím prvně. A cesta se mi opravdu zamlouvá, žádné strmé sestupy. I výhledů si na ní člověk užije. Dostávám se na další lesní cestu, po které pokračuji vpravo na rozcestí u malého jezírka s rozpadajícím se krmelcem. Pak opět vlevo a již se objevují louky nad Veřovicemi. Stačí jen obejít vršek Kvíčalník (548 m) a již jsou tady Veřovice a závěr cesty.

• Trasa (orientačně) na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.