Treking > Treky, turistika > Jarní vycházka československým pohraničím, turistika v Moravskoslezských Beskydech
Jarní vycházka československým pohraničím, turistika v Moravskoslezských BeskydechTrek v Moravskoslezských Beskydech s dotekem Hostýnsko-vsetínské hornatiny a Turzovské vrchoviny (1)26.4.2017 | Martin Szwejda
Od mého posledního treku ve Slezských Beskydech už uběhly téměř tři měsíce. Za tu dobu jsem již parádně zapadl do stereotypu práce - spánek - nicnedělání. Ale už delší dobu mě šíleně svrběly nohy, které si říkaly opět o nějakou vícedenní porci kilometrů. Během dlouhých bezesných nočních směn v práci se mi rýsovaly plány toho, co všechno bych letos mohl projít, navštívit a poznat. Dobrá, přiznávám… trochu přeháním. Do úplné nečinnosti jsem nezapadl. Stále se v rámci možností držím svého systému, být alespoň 2× týdně na horách (pro udržení jakéž-takéž kondice). A celkem mi to vychází. Je sice fakt, že převážně se jedná o výstupy na Lysou horu (1 323 m)… důvod je pro mě prostý, je relativně snadno a rychle dostupná z Ostravy a nabízí slušné převýšení. Ale toto jsou jen jednodenní výstupy a mě už prostě začalo chybět vícedenní potulování v přírodě, dál od civilizace. Proto jsem naplánoval fajn trek pro sebe a své blízké - po delší době opět změna. Nepůjdu na trek sám. Zvolil jsem trasu, startující na Bílé, Mezivodí (případně na Třeštíku u chaty Celnica) a vedoucí po československé hranici až do Mostů u Jablunkova (s případnou změnou závěru cesty, podle kondice ostatních). Čtěte také: Túra na beskydskou Monte Rosu a Mont Blanc, 2 dny a 4 nejvyšší… Takže na samotný trek jsem pozval svou přítelkyni i s jejím synem, bráchu s jeho přítelkyní a kamaráda taky s přítelkyní (proto jsem zvolil tuto pohodovou a nenáročnou trasu a nazval jsem ji libozvučným názvem "Trek pro všechny," abych nebyl kamenován ostatními hned potom, co si přečtou předmět mailu s propozicemi). Turzovská vrchovinaJeště v úvodu si dovolím krátkou úvahu nad tímto geomorfologickým celkem. Dle dostupných údajů na internetu (wikipedie i samotný treking.cz) se jedná o podřazenou jednotku geomorfologické oblasti Západní Beskydy, do které dále náleží: Hostýnsko-vsetínská hornatina, Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovská brázda, Rožnovská brázda, Jablunkovské mezihoří, Slezské Beskydy (příp. Beskid Śląski) a Kotlina Żywiecka. Citace z Wikipedie: Turzovská vrchovina je pohoří rozprostírající se severně od údolí Kysuce až po státní hranici s Českou republikou. Nejvyšším vrcholem je Beskydek (953 m n. m.). V dolinách tohoto pohoří je roztroušeno pro Kysuce typické kopaničářské osídlení. V oblasti se nachází chráněná Přírodní rezervace Klokočovské skály, Přírodní rezervace Malý Polom, Přírodní rezervace Velký Polom a Přírodní rezervace Polková. FotogalerieZobrazit fotogaleriiMapa č. 97, KČT, 6. vydání, rok 2013 uvádí: "Je to v podstatě slovenská část Moravskoslezských Beskyd… …Nejvyšším vrcholem Turzovské vrchoviny je Hlinené (875 m)…" Proč se zamýšlím zrovna nad tímto pohořím?? Důvod je jednoduchý. Na internetu jsem se dopátral jen těchto (výše uvedených) kusých informací. V informacích na zadní straně turistické mapy zase o něco jiných (ty dělají z MS Beskyd a Turzovské vrchoviny jeden horský celek). A já se ptám, proč je za nejvyšší vrchol považován Beskydek, který leží na hranici Turzovské vrchoviny a Hostýnsko-vsetínských vrchů a není jím třeba Velký Polom (1 067 m), ležící na hranici tohoto pohoří s Moravskoslezskými Beskydami (PR Veľký Polom leží na území tohoto pohoří), nebo případně Uhorská (1 028 m), která již vlastně dle výše uvedené citace z Wikipedie leží na území Turzovské vrchoviny? Pokud někdo zná přesné vysvětlení, budu vděčný za odpověď v komentářích pod článkem. Plánování trasyJako vždy musela být cesta řádně naplánována. Nyní obzvlášť, když sebou beru lidi. Samotnou trasu jsem zmínil výše. Datum jsem určil na 8. a 9.4.2017 (ostatní by mohli kterýkoliv jiný víkend, já se musel zkoordinovat s ostatními a zrovna tento víkend jsem nemusel do práce). Zajištění ubytování se na začátku zdálo jako banalita… Nakonec nebylo až tak jednoduché. Vyhlídl jsem si známou chatu Doroťanku, bohužel ta měla plno. Řekl jsem si… jasně nedaleko je světoznámý Bílý Kříž, tam jistě seženu nějakou náhradu. Mé nadšení ovšem rychle opadlo. Známý horský hotel Sulov neubytovává, o protější Baron Kysucu jsem ztratil zájem po přečtení referencí. Dobrá… ještě to jistí hřeben Gruně. Nájemci známé Švarné Hanky byli nuceni odejít do Adršpachu, na nové jsem nenašel kontakt. Charbulák už překračuje možnosti nízkorozpočtové akce. Nakonec jsem narazil na nenápadnou Bačovskou chyžu za 250 korun na osobu a noc. Jakmile jsem zjistil, že mají volno, neváhal jsem a rezervoval nocleh. Zbývalo jen zajistit počasí… To je samozřejmě nereálná věc, takže jsem jej alespoň den co den bedlivě sledoval na internetu. A bylo to divoké… Každý den absolutně jiná předpověď na víkend. Jednou slunečno, jednou déšť, jednou jen pod mrakem… no vyber si. Nakonec ve čtvrtek hlásili pátek deštivý, sobotu pod mrakem a neděli fajn. Přeprava na TřeštíkV pátek mám už volno. Celý den prší. Aspoň se mohu v poklidu chystat na cestu. Mám špatné tušení, že přítelkyně mě prožene dubovou palicí s takovým počasím. A celkově mám obavy, že to všichni vzdají a já půjdu opět sám. Ale pořád věřím, že sobota nebude tak zlá. Odpoledne se přepravuji k přítelkyni a je to tak, jak jsem očekával, nikam se jí nechce. Já ovšem odolávám psychologickému nátlaku a stále věřím v lepší zítřek. Zjišťování kdo půjde a kdo ne, nechávám na ráno… Ráno se budím do dne pod mrakem. Přítelkyně je pevně rozhodnutá, že nejde, já volám ostatním… Lupík je pro, Jimbo taktéž, jejich ženy to také vzdávají, ale přidá se kamarád Jonatán. Tak si říkám, že to nevypadá na špatnou partyju a začínám být naplněn nadšením. Přítelkyni sděluji, že jestli bude v neděli dobré počasí, může se k nám připojit po cestě… kde, to ji dám ještě vědět. Takže cestu začínám v Havířově na nádraží, kde ještě dokupuji proviant (pivo, apod.). S klukama jsem domluvený, že se k nim přidám ve vlaku v Kunčicích. Všechno sedí, synci ve vlaku jsou, takže načínáme startovní pivo a dáváme si po štamprli, ať máme veselejší cestu, když už to počasí není stoprocentní. Ve Frýdlantu přestupujeme na autobus, směr Bumbálka. Neprší, ale stále je pod mrakem a hory v mlze v nás vyvolávají neblahý pocit, že přece jen zmoknem. Nu což, dáváme ještě jednu štamprli na otupění smyslů. V 10:30 vystupujeme na Třeštíku u chaty Celnica. Nakonec jsme se domluvili na této variantě startu. A světe div se, sice sem tam proletí vzduchem kapička, je zataženo a mlha, ale kupodivu… žádný déšť se nekoná. Tak to vypadá, že náš trek nezačíná tak zle. Z Třeštíku na chatu KmínekU chaty Celnica se napojujeme na žlutou značku. Cesta vypadá, že bude prudčeji stoupat k horskému hotelu Sůkenická, ale po chvíli uhýbá doprava do lesa a k hotelu vystoupáme pozvolněji. Od něj ještě kousek mírně stoupáme a po chvíli jsme na vrcholu Čarták (953 m) u stejnojmenné rozhledny. Rozhledna je otevřená a i když je mlha, stoupáme po schodech do výšky 26 m, kde se nachází krytá vyhlídková plošina. Samozřejmě rozhled nemáme žádný, ale za pěkného počasí jdou odtud krásně shlédnout Moravskoslezské Beskydy, samotné Hostýnsko-vsetínské vrchy, Javorníky, ale i některé vrcholy Slezských Beskyd, Oravských Beskyd, Kysuckých Beskyd, Malé a Velké Fatry, Chočských vrchů či Západních Tater. Pokračujeme dále po žluté, Jonatán po cestě loví kešky a klesáme až k prameni Vsetínské Bečvy. Od něj nás čeká krátké stoupání na vrchol Trojačka (938 m). Zde se již napojujeme na hranici mezi ČR a SR, po které budeme delší dobu pokračovat. Vrchol je zajímavý tím, že na jeho úbočí pramení potoky a řeky vlévající se do řek: Kysuce (posléze Váh), Ostravice (posléze Odra) a nakonec samotná Vsetínská Bečva (posléze Morava). Leží na evropském rozvodí. FotogalerieZobrazit fotogaleriiZ Trojačky je to sice kousek na nejvyšší vrchol Turzovské vrchoviny - Beskydok (953 m), my ale pokračujeme po červené značce do známého sedla Bumbálka, kde se kdysi nacházel známý hraniční přechod. Kousek pod ním se nachází NPR Salajka - chránící jedlobukový prales. Na její okraj se dá dostat po žluté značce, vedoucí na autobusovou zastávku Mezivodí. Zde se loučíme s Hostýnsko-vsetínskou hornatinou, konkrétně s její částí Vsetínské vrchy a pokračujeme v cestě na rozhraní dvou horských celků - Moravskoslezských Beskyd a Turzovské vrchoviny. Nejprve jdeme po asfaltce, která následně přechází ve štěrkovku až na vrchol Beskyd (900 m), pod kterým se nachází známá Masarykova chata. Protože je čas oběda zastavujeme se zde a dopřáváme si vynikající čočkovku a zelňačku, pivo je samozřejmostí. Po odpočinku v chatě nás čeká klesání k rozcestí Smutníky. Zde potkáváme chlapíka s dětmi z partyje, kterou jsme potkali již v autobuse. Ptá se nás na Masaryčku, zda je otevřená a nabízí nám domácí slivovici… je vynikající. Následuje pohodový úsek mezi lesy a loukami s občasnou zástavbou ve formě horských chalup. Míjíme chatu Sněžná a přicházíme k chatě Kmínek, kde si já a brácha jdeme pro turistickou známku. Na chvíli se zakecáváme s chatařem, což zbytek party vyhodnocuje, že jsme si jistě dali pivo, takže přicházejí za námi a pivo si nakonec opravdu dopřáváme. Od chaty Kmínek na KonečnouS chatařem jsme se příjemně zakecali, ale čas pokročil a my musíme pokračovat dál. Počasí nám pořád relativně přeje. Sice je stále zataženo, ale neprší - to je hlavní. Následuje výstup na vrchol Korytovo (881 m). Kousek pod ním, na české straně, se nachází PP Lišková - chrání, zde vyskytující se, řeřišnici trojlistou. Následuje trasa, na které se střídají větší či menší stoupání a klesání, vedoucí přes lesy, louky a kolem horských stavení. Postupně procházíme přes vrchol Polanky (881 m), Kelčovské sedlo, vrchol Lukavice (898 m) až do osady Ulčák, nacházející se pod vrcholem Bobek (871 m). Pod Bobkem se nachází parádní přístřešek, ve kterém se usazujeme a dopřáváme si svačinu. Za dobrých podmínek lze odtud krásně spatřit Malou Fatru a Moravskoslezské Beskydy, ale i některé vrcholy v Západních a Vysokých Tatrách nebo třeba na hraničním beskydském hřebenu mezi Polskem a Slovenskem. Nám se dostává slabší viditelnosti kvůli nízké oblačnosti a k tomu duje studený vítr, takže se dlouho nezdržujeme. Následuje trasa v obdobném stylu jako doposud. Nutno podotknout, že kdyby bylo pěkně, výhledy z luk by byly famózní. Takto postupujeme až na Bartkův vrch (871 m). Zde jsme se konečně dočkali toho, že se mraky začaly trhat a vykukuje na nás i modrá obloha. Při sestupu z tohoto vrcholu se vydáváme s Jonatánem hledat kešku. Kamarád má úspěch a my pokračujeme dále po jednoznačné cestě. Ovšem asi po kilometru si všímáme, že jsme ztratili značku. Naštěstí pomocí map v mobilu určujeme naši polohu a zjišťujeme, že jsme mimo. Na Slovensku. Spouštíme se tedy prudkým srázem dolů, kde by se měla nacházet zeleně značená cesta vedoucí z Predmieru na Konečnou. Máme štěstí a cestu nalézáme. Po ní už v pohodě přicházíme na osadu Konečná, další z bývalých hraničních přechodů mezi Slovenskem a naší zemí. Z Konečné na GruňZ této osady nás čeká nudnější klesání lesem po asfaltu, cesta je značená modře. Zábava opět začíná, jakmile sestupujeme na dno údolí Černé Ostravice. Přes řeku (teda zde ještě potok) totiž není postaven most. Jonatán přelézá přes vodu bez servítků na hulváta v botách, já a Lupík jsme opatrnější a vyhledáváme užší místo, kde lze vodu překonat po kamenech. To se nám daří a ani jsme nemuseli jít daleko. Jimbo se zouvá a vodu brodí naboso. Stoupání na Gruň je pozvolné, ale znovu nikterak zábavné, protože opět vede lesem. Cestou míjíme dvě samoty - Hartisov a U Buku. Začíná se už stmívat, když se dostáváme na rozcestí Gruň - Švarná Hanka. Jonatánovi jsme sice utekli, ale protože věříme, že není blbý, nečekáme na něj a vydáváme se po žluté značce rovnou na Bačovskou chyžu, která je odtud vzdálena asi 0,5 km. Na této chatě nás už čeká správce, trochu svérázně nás vítá a nijak se nezdržujeme a ubytováváme se. Protože cesta byla dost dehydrující, zjišťujeme informace, jak to je se Švarnou Hankou. Šéf nám sděluje, že normálně funguje a že tam taky razí na pivo. Předává nám klíč a mizí. Odhazujeme bágly a ničím se nezdržujeme, také vyrážíme vstříc nočnímu gruňskému životu. Ve Švarné Hance nás už čeká Jonatán. Ani se nezdržoval odložením batohu na naší chatě a šel hned na pivo. Taky už má načepované rovnou dva kousky. Takže se neostýcháme a zrzavce si taky rovnou objednáváme. Noví majitelé nebo nájemci této horské chaty pojali její provoz trochu svérázným, ale zajímavým způsobem. První věc, která nás překvapila už při příchodu… obsluhuje nás malá, asi 3letá holčička. No co, aspoň se tady nenudí. Ale druhá, ještě zajímavější věc nás překvapila při placení. Člověk zde může jíst a pít, co hrdlo ráčí. Měl by si zapamatovat, co vše měl a kolik a platí poté podle své libosti a spokojenosti formou daru do kasičky, která je volně přístupná v jedné z místností restaurace. Zajímavý styl… a přeji provozovatelům, aby se jim nevymstil. Někdy před půlnocí vyrážíme zpět na naši chatu, protože přece jen nás zítra čekají další kilometříky. Protože se vyjasnilo, užíváme si cestou pohled na noční oblohu. Nacházíme se totiž v tzv. Beskydské oblasti tmavé oblohy. To znamená jediné… na Gruni je nulové světelné znečištění a tudíž pohledy na oblohu odtud bývají famózní. Ideální zakončení dnešního dne. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Dvoudenní túra v Beskydech, přes Lysou horu na Travný a Kykulku+ Východ Slunce z Lysé hory, noční výstup na nejvyšší horu Beskyd + Vzhůru na Smrk - beskydskou Monte Rosu + Smrk v zimním hávu + Beskydský Karpattrek (6), hřebenovka Oravských Beskyd + Beskydský Karpattrek (5), hřebenovka Kysuckých Beskyd + Beskydský Karpattrek (4) ve znamení Jablunkovského mezihoří + Beskydský Karpattrek (3), až na konec Beskyd + Beskydský Karpattrek (2), hřebenovka Moravskoslezských Beskyd + Beskydy Moravskoslezské, horské chaty a levné ubytování v Beskydech + Výstup na Lysou horu severozápadní cestou + Lysá hora v Beskydech – královna horských výhledů v Česku? + Nejkrásnější horou České republiky je Lysá hora + Výplaz tří zmrzlých aneb rumové opojení v hoře + Na Lysou horu, královnu Beskyd v zimě + Z Pinduly na Radhošť a Pustevny, turistika v Beskydech + Dvoudenní beskydský trek: Z Frenštátu pod Radhoštěm do Krásné, Moravskoslezské Beskydy |
|