Bílé Karpaty / Biele Karpaty, turistika a přírodní zajímavosti pohoří na pomezí Moravy a Slovenska

Na území Bílých Karpat byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty / Biele Karpaty, která se rozkládá na území obou států zasahujíc na slovenské straně i do celku Myjavská pahorkatina v okolí hradu Branč. CHKO Bílé Karpaty / Biele Karpaty zasahuje do oblastí Záhoří, Kopanic a Trenčianského kraje, na moravské straně pak do regiónů Valašsko a Slovácko.

Bílé Karpaty, vymezení pohoří

Bílé Karpaty představují erozně - denudační horský typ krajiny. Jeho charakteristickým znakem je velká členitost krajiny s velkou amplitudou výšek. Spád dolin, které jsou obvykle poměrně krátké, je značný, střední sklon svahů činí 8° 46´. Doliny jsou odděleny plochými a poměrně krátkými hřbety. Hřeben Bílých Karpat se táhne v délce asi 80 km podél státní hranice od Strážnice až po Lyský průsmyk.

Bílé Karpaty leží v geomorfologické oblasti Slovensko-moravské Karpaty. Bílé Karpaty mají kompaktní hlavní hřeben, jenž se ale v některých úsecích dělí na více souběžných hřebenů. Bílé Karpaty jsou ohraničeny Myjavskou pahorkatinou, Dolnomoravským úvalem, Vizovickou vrchovinou a Javorníky.

Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá.

Geologické podmínky

Bílé Karpaty jsou budovány téměř výhradně flyšovými hornainami. Setkáme se tady převážně s pískovci a jílovci. Flyšové vrstvy Bílých Karpat představují horniny tzv. magurského příkrovu, jenž vznikal koncem druhohor a ve starších třetihorách. Magurský příkrov sestává ze dvou jednotek - horní bielokatpatské jednotky a dolní bystrické jednotky.

Bradlové pásmo Bílých Karpat

V úzkém pruhu tzv. bradlového pásma Karpat vystupují silné vrstvy sedimentů - vápence a dolomity. Objevují se i měkké jílovce, které mají na svědomí řadu zemních sesuvů. V omezené míře se objevují dokonce třetihorní neovulkanity.

Bradlové pásmo Bílých Karpat se táhne od Myjavské pahorkatiny až k Púchovu. Na své cestě vytváří řadu nápadných skalních skupin, bradel. Nejzápadněji situovanou skupinou bílokarpatských bradel jsou Bošácke bradla, která zasahují na území obcí Bziniec pod Javorinou a Lubina na jižním úpatí nejvyšší hory Bílých Karpat - Velké Javořiny. Nejnápadnějším vrcholem této nepříliš výrazné skupiny je vrch Krasín (516 m).

Podstatně nápadnější je skupina Vršatských bradel, která nejdramatičtějších tvarů dosahuje v blízkosti obce Vršatské Podhradie, kde Vršatská (Vršatecká) bradla dosahují mnohdy bizarních tvarů. Osobně tuto část Bílých Karpat považuji za nejkrásnější a scenéricky nejvděčnější.

Na skupinu Vršatských bradel navazuje unikátní Červenokamenské bradlo v podobě štíhlé skalní jehly, která je dominantou obce Červený Kameň. Tento pás skal protíná Lednickou dolinu a je zakončen neuvěřitelně štíhlými a nepřístupnými Lednickými bradly, které ve 13. století využili stavitelé hradu Lednica. Při výstupu na vrchol hradu se hlava zatočí snad každému.

Flyšové horniny mají na svědomí oblé a hladce modelované tvary vrchů a návrší. Vyjma již zmíněného bradlového pásma, kde vystupují nápadné skalní věže, skaliska a skalní stěny.

Bílé Karpaty, geomorfologické členění

Žalostinská vrchovina - členitá vrchovina v JZ části Bílých Karpat, rozloha 95 km², střední výška 345,2 m. Vrchovinu budují flyšové jílovce a pískovce magurského příkrovu. Nejvyšším vrcholem tohoto podcelku Bílých Karpat, pro který jsou typické synklinální hřbety a erozně denudační reliéf hřbetů a údolí, je Kobyla (584 m).

Javořinská hornatina - plochá hornatina s rozlohou 125 km² a střední výškou 490 m. Geomorfologický podcelek Bílých Karpat budují zvrásněné sedimenty magurského flyše. Pro Javořinskou hornatinu jsou typické úzké hřbety a hluboce zařezaná údolí, vyjma ústředního hřbetu s vyvinutým inverzním reliéfem. Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m).

Straňanská kotlina - rozlohou nevelký geomorfologický podcelek, erozně denudační sníženina ve střední části Bílých Karpat. Rozloha Straňanské kotliny činí pouze 26 km² a střední výška 479,2 m. Jednotku budují stejné horniny jako např. Javořinskou hornatinu. Nejvyšším vrcholem tohoto podcelku je Nová hora (552 m).

Lopenická hornatina - členitá hornatina ve střední částí pohoří Bílé Karpaty. Rozloha Lopenické hornatiny činí 193 km2 a střední výška 499,3 m. I tato část Bílých Karpat je budována flyšovými jílovci a pískovci magurského příkrovu s příměsí drobných intruzí neovulkanitů. Pro Lopenickou hornatinu jsou typická hluboká a rozevřená údolí a široké hřbety. Ve střední části se objevuje inverzní reliéf (synklinální hřbety) a zbytky zarovnaných povrchů. Nejvyšší horou této části Bílých Karpat je Velký Lopeník (911 m).

Chmeľovská hornatina - plochá hornatina v severovýchodní části Bílých Karpat. Střední výška Chmelovské hornatiny činí 508,8 m a rozloha 132 km2. I tento geomorfologický podcelek budují flyšové horniny magurského příkrovu (bělokarpatská a bystrická jednotka). Pro Chmelovskou hornatinu jsou typické široké synklinální hřbety a sníženiny s hluboce zařezanými údolími. Nejvyšším vrcholem tohoto geomorfologického podcelku Bílých Karpat jsou Průklesy (836 m).

Súčanská vrchovina - členitá vrchovina ve střední části Bílých Karpat. Súčanskou vrchovinu budují flyšové pískovce a jílovce magurského příkrovu. Rozloha tohoto geomorfologického podcelku Bílých Karpat činí . Nejvyšší horou je Javorník (782 m).

Klimatické poměry v Bílých Karpatech

Díky poměrně velké vertikální členitosti Bílých Karpat náleží pohoří do několika klimatických pásem. Nejnižší polohy, zhruba do 400 m nad mořem patří do teplé klimatické oblasti. Převážná část území patří do mírně teplé klimatické oblasti a jen nejvyšší partie pohoří v okolí nejvyšších vrcholů Bílých Karpat patří do chladné klimatické oblasti.

Vlhčí návětrná strana je na Moravě, suchší na Slovensku. Masív pohoří tvoří přirozenou bariéru a vytváří tzv. srážkový stín. Největší množství srážek spadne v Bílých Karpatech v letních měsících, nejsuchšími jsou zimní měsíce.

CHKO Bílé Karpaty

Jedinečná Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, která byla vyhlášena v roce 1980 na území s rozlohou 746,87 čtverečních kilometrů, je turisticky velice vyhledávanou a navštěvovanou oblastí. Správa CHKO Bílé Karpaty sídlí v Luhačovicích.

Hřeben Bílých Karpat tvoří přirozenou hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. V roce 1996 byly Bílé Karpaty vyhlášeny biosférickou rezervací v rámci programu MAB nám dobře známé organizace UNESCO.

Nejvyšší vrcholem tohoto nádherného pohoří Západních Karpat je 970 metrů vysoká Velká Javořina. Na vrcholu této hory je televizní vysílač, od nějž se otevírají fantastické pohledy jak na Moravu, tak na Slovensko.

Fauna a flóra pohoří

Na hřebenech Bílých Karpat můžeme spatřit jak teplomilné, tak typicky horské rostlinné druhy. Na svazích pak rostou husté lesy, které jsou tvořeny z velké části buky a dalšími převážně listnatými druhy. Na několika lokalitách můžeme narazit i na pralesy.

Pro Bílé Karpaty je typické časté prolínání obdělávaných políček, zahrad a luk. To vše ohraničené hustými lesy. Na loukách se dodnes objevují četné orchideje, na jaře sněženky a v létě zase lilie. V povodí Moravy pak stojí za zmínku výskyt soliterních dubů, které skýtají úkryt velikému množství vzácných a chráněných živočichů.

V pohoří Bílé Karpaty se objevují ale také velké šelmy. Uveďme si rysa ostrovida a medvěda hnědého. Ti se tady však pouze občas zatoulají ze sousedního Slovenska.

Minerální prameny, skanzeny

Oblast této části Bílých Karpat patří do povodí řeky Moravy a Váhu. Když už jsme u vody, nemůžeme se nezmínit o četných minerálních pramenech, které se v této oblasti vyskytují. Snad právě proto tady vyrostly největší moravské lázně - Luhačovice, které využívají 14 minerálních pramenů. Z nich je určitě nejznámější Vincentka. Za návštěvu rovněž stojí muzea ve Valašských Kloboukách, Bojkovicích a skanzen ve Strážnici.

Tip: Rezervujte si ubytování Bílé Karpaty a zažijte nezapomenutelnou dovolenou!

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.