Ve druhém díle našeho pojednání o královně Bílých
Karpat popíšeme objekty, které nese na svém hřbetě a na něž můžeme při své návštěvě
natrefit. S Javorinkou se pak rozloučíme přiblížením historie zdejších Slavností česko
- slovenské vzájemnosti a výčtem přístupových možností na vrchol.
Ocelová dominanta krajiny široko daleko je pro mnohé vředem na tváři vrcholové horské
louky, pro jiné již neodmyslitelnou součástí nejvyšších partií Velké Javoriny.
Tak jako tak retranslační stanice tu stojí, rozhodl jsem se tedy připojit pár
slov o její historii pro zájemce v tabulce níže.
Časové zařazení
Událost
1957
Do podzimu vyrostl jednoduchý objekt pro zařízení radioreléové linky.
3.11.1957
První retranslační spojeni mezi Ostravou a Bratislavou.
4.11.1957
První retranslační spojeni mezi Prahou a Bratislavou.
1958
Počátkem roku zahájena stavba regionálního televizního vykrývacího vysílače
1960
Dokončena stavba asi 50 m vysoké železobetonové válcové vysílací věže. Antény bylo
možné umístit kromě přečnívající ploché střechy i po obvodu věže na dva balkonovitě
vyložené ochozy v nejvyšších patrech (vnější průměr věže 7,52 m, průměr střechy 13,52 m,
vyložení ochozů 2,55 m; 2,1 m a výšku podlaží 4,56 m). Stavba věže byla prováděna metodou
tzv. posuvného bednění.
Od května roku 1972
Po dobu asi 7 let probíhá na Javořině výstavba technologické budovy pro technické
zařízení nového vysílače.
Od 1.7.1978
Původní věž zvýšena o novou nadstavbu - příhradový stožár se sklolaminátovým válcem,
celková výška byla více než 70 metrů.
1993 až 1994
Stavba dalšího vysílacího stožáru vedle provozní budovy vysílače. Stožár o výšce
134,5 metru má tvar dutého ocelového válce (průměr 2,4 a 2 m), na něj ve výšce přibližně
66 metrů nasedají čtyři "nohy" (průměr 1 m), které směřují k základu ke kotvení. Další
anténní systémy nesou plošiny (průměrů 8,5 až 10 m) na úrovních cca 16, 24, 31 a 39 m,
ve výšce cca 46 m se nachází odražeč padající námrazy , pod vrcholem je laminátová část.
Montážní styky předsatvují sváry a třecí spoje. Na spodní konstrukci se začaly záhy po
dokončení objevovat nebezpečné praskliny, proto musel být nejvyšší dílec vysílače nahrazen
odlehčenou konstrukcí.
1996
Výměna systému vysílacích antén.
Javorinské pomníky a rozcestníky
Najdeme je ve skupince poměrně blízko sebe u silničky protínající vrcholovou louku
nedaleko vysílače (asi 100 m západním směrem). Kamenný hranol je pomníček česko - moravsko
- slovenské vzájemnosti Otmara Olivy a byl odhalen 7. června 1990 (viz níže).
Plochá deska opodál patrně představuje připomínku téhož, jen nese Hurbanův citát
a letopočet 1967, byla tedy odhalena v jiném dobovém kontextu a proto zřejmě stojí tak
trochu stranou pozornosti.
Kousek odsud byl roku 1998 vztyčen
pomník ekologa, ministra životního prostředí ČSFR, zakladatele javorinského
Silvestra na pomezí (viz níže) a velkého propagátora česko-slovenské
vzájemnosti Josefa Vavrouška (1945 až 1995), který spolu se svou dcerou
tragicky zahynul roku 1995 v Tatrách pod lavinou. Kolem Vavrouškova pomníku
roste mohyla z kamenů.
Na samotném vrcholovém temeni Javoriny byla instalována dvojice turistických
rozcestí. Jedno stojí poblíže pomníků, jmenuje se "Javorina -
hrebeň", druhé s názvem "Javorina - vrchol" je situováno
nedaleko vysílače u zastavení Javořinské naučné stezky s informační tabulí.
Lyžařské středisko
O Holubyho chatě (948 m)
stojící v severovýchodním svahu Javoriny asi 400 m od vrcholu již na stránkách treking.cz
vyšel samostatný článek. Můžeme jen zdůraznit, že byla založena roku 1923 (dle
některých zdrojů 1924), poté vyhořela. K jejímu obnovení došlo roku 1930. Chata
nabízí poměrně široké možnosti stravovacích možností i občerstvení nápoji,
platit je možno v českých korunách nebo eurech.
Poblíže parkoviště před chatou se na severovýchodním svahu Javoriny nalézá areál
sjezdového lyžování vybavený čtveřicí vleků typu poma. Nejdelší je dlouhý 730 m
a končí až u vysílače. Zbylé tři jsou kratší s délkou nepřesahující 300 m.
Převýšení nejdelší sjezdovky činí 128 m, je vhodná pro zdatné a pokročilé lyžaře.
Na zbylé ploše mohou svůj lyžařský um brousit začátečníci. Více na www.velkajavorina.sk.
Velká Javořina na turistické mapě
Seismologická stanice na Velké Javorině
Skrývá se od roku 1995 ve štole severozápadního svahu Javoriny za tajemným
zamřížovaným vchodem vedoucím do podzemí nedaleko altánu v pověstmi opředené
trati morbidního jména "U zabitého" (modrá TZ Velká Javorina -
Vápenky). Sonda je vědeckým zařízením používaným akademickými pracovníky z
Přírodovědecké fakulty v Brně. Její podobu stejně jako aktuální seizmogram pro
tento den lze nalézt na adrese: www.ipe.muni.cz/newweb.
Historie československých setkání na Javorině v datech
Následující tabulka je věnována stručnému přehledu historie setkávání českých
a slovenských přátel na Javorině, kterážto tradice k nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat
neodmyslitelně patří. Jejich ideologický smysl prošel nepochybně zvláště v
nedávné minulosti výraznou proměnou a mnozí "vlastenci" je nepochybně
budou stále znovu a znovu vykládat po svém. Nicméně základní myšlenka J. M.
Hurbana zůstává většinou z nás nejen na Javorině a nejen vůči našim slovenským
sousedům stále uplatňována jako automatická samozřejmost: "Tu bratia vždy
stretať sa budú..."
Časové zařazení
Událost
1. polovina 17. století
Přes Javorinu a Bílé Karpaty proudily na Slovensko davy českých exulantů prchající
před náboženským útlakem.
Srpen 1845
Oslava prvního čísla Slovenských národních novin Slováky z Nitry a jejich přáteli
z Moravy na Javorině.
1847
Slovenští a čeští studenti zde vyjádřili nadšení z nové kulturně - politické
přílohy novin zvané "Orol Tatránski".
1848
Pod vedením J.M. Hurbana na Javorině skládali přísahu slovenští
dobrovolníci účastnící se revolučních bojů.
Srpen 1860
Obnovení slavnostní podoby česko - slovenských kontaktů.
1862
Výlet na Javorinu s masivní účastí pod vedením slovenských vlastenců.
Posléze byla setkání na Javorině zakázaná pod hrozbou trestů. Místo nich
počala tradice výletů ve Filipovském údolí (viz samostatný článek), dále na kopanice
"U Sabotu" a do "Slovácké búdy" v Luhačovicích.
1922
Výzva k obnově slavnostních výletů na Javorinu nazvaných "Sněm drobných pracovníků"
(P. Blaho a F. Úprka)
1923
V rámci javorinského výletu dochází k položení základního kamene Holubyho chaty
1924
Slavnostní otevření Holubyho chaty.
25. červenec 1933
Poslední československé shromáždění před vypuknutím II. světové války zorganizovala
Štefánikova společnost.
II. světová válka
Přes Javorinu přebíhá na 2500 lidí. Během roku 1943 se v okolí Velké Javoriny
zorganizovali partyzánské skupiny složené z antifašistů různých národností, jež se
na podzim 1944 sjednotili do 2. Stalinovy partizánské brigády. Oddílu Hurban velel
rodák z nedaleké Lubiny Miloš Hurban.
1. září 1945
I. národní sjezd československé vzájemnosti, masivní účast 25 000 lidí z obou stran hranice.
1947
II. sjezd, 30 000 účastníků
Setkání na Javorině částečně zastoupily akce ve Starém Hrozenkově.
7. června 1990
Obnovena tradice setkání lidí z obou stran hranice pod názvem "Slavnosti bratrství
Čechů a Slováků na Javorině". Instalován Památník česko - moravsko - slovenské vzájemnosti
(autorem akademický sochař Otmar Oliva).
Po vzniku samostatných republik zůstávají tzv. "Slavnosti bratrství Čechů
a Slováků", tedy každoroční neformální a především nepolitické setkání přátel
z obou stran (nejen) Bílých Karpat, živou akcí s hojnou návštěvností konanou
zpravidla poslední srpnovou neděli. Osou programu bývá hudební a taneční produkce.
Součástí je i běh (tzv. Běh bratrstva) z Miškehu na Javorinu.
1992
Založena tradice Česko- Slovenských Silvestrů na pomezí. Na Nový rok se
navíc pořádá tradiční výstup (z Květné) k Vavrouškově mohyle.
Přístup
Na úplný závěr našeho vyprávění stručně a pro přehled zmiňuji výčet 6 možností,
jak dosáhnout Velké Javoriny. O některých túrách již na stránkách treking.cz
byla řeč, k dalším se ještě vrátíme.
Modrá TZ z Vápenek (cca 5 km). Prudký výstup z osady Vápenky nad údolím potoka
Vápenky přímo na vrchol. Míjí turistický altán U Zabitého, v závěru průchod NPR
Javořina.
Zelená TZ ze Strání (cca 5 km na vrchol). Krátká varianta výstupu vedena po lesních
cestách. Rovněž překonává na krátké vzdálenosti značné převýšení. V nejvyšších
partiích krásné pasáže při průchodu pralesem PR a NPR Javořina.
Modrá TZ z Cetuny (cca 6 km). Značka (zvaná též chodník kpt. M. Uhra) stoupající z
kopaničářské osady po zhruba 2 km využívá silnici na Javorinu ze Staré Turé.
Červená TZ z autobusové zastávky Hrabiny (cca 7 km). Poměrně pozvolná trasa přes kótu U
Bětina javoru (827 m), povětšinou vedená po zpevněné cestě, prudší stoupání až
v samém závěru. Míjí přírodní památku Bahulské jámy a rozcestí u Kamenné búdy.
Žlutá TZ ze Staré Turé (cca 12 km). Trasa nejprve překonává kopec jménem Brezina (509
m). Samotné stoupání po lesní silničce a cestě začíná až těsně pod Javorinou, v
osadě zvané Miškov Salaš. V závěru značka kopíruje silnici ze Staré Turé.
Zelená a červená TZ z Javorníku nad Veličkou (cca 13 km). Oblíbena trasa vedoucí
zpočátku Filipovským údolím. Po výstupu na Kubíkův vrch a výhledový Šibenický
vrch následuje převážně mírné stoupání či chůze po rovině lesnatou pohraniční
hřebenovkou. V závěru výstup pralesem NPR Javořina.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.