Hora Chmeľová (925 m) je druhým nejvyšším vrcholem
Bílých Karpat. Hned po Velké
Javořině. Chmeľová je ale nejvyšším vrcholem pásu fotogenických skal, kterým říkáme
Vršatecká bradla
s hradem Vršatec. Či asi správněji
bychom asi měli psát Vršatská bradla.
Chmeľová s Vrašateckými bradly je součástí bradlového
pásmaZápadních Karpat. Toto
uzoulinké pásmo šedých vápenců, které vznikaly na dně mělkého a teplého moře v období střední
a horní jury až spodní křídy
dosahuje šířky pouhých 14 až kilometrů a táhne se napříč celým Slovenskem.
Výstup na Chmelovou je možný po žluté turistické značce z rozcestí s naučným chodníkem.
Na něj se nejsnadněji dostanete z obce Vršatské Podhradie. Vrch je sice zčásti zalesněn,
přesto se z Chmelové otevírají fantastické výhledy na Považský
Inovec, Strážovské vrchy
či na Bílé Karpaty. Za dobré viditelnosti spatříte některé z povážských hradů. Třeba
Trenčianský hrad a nebo
Beckov.
Protože je hora Chmeľová budována především vápenci, v jarním období a počátkem léta
tady nalezneme doslova záplavu květů patřících nejen běžným kytkám a plevelům, ale také
vzácným rostlinkám či dokonce endemitům. Za výhledy je na horu Chmelová, na jejímž vršku
se krčí malá chatička, se vyplatí vyrazit na podzim a nebo v době zimních inverzí, kdy
se pročistí vzduch.
Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede
mnou jednu únorovou sobotu…
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
