Velká Javořina (970 m), úžasný výšlap na nejvyšší horu v Bílých Karpatech

Velká Javořina, sestup z Velké Javořiny do Květné

Celý sestup (či lépe řečeno sešup) z nejvyššího vrchu Bílých Karpat, Velké Javoriny (970 m) do Květné je značen zelenou TZ a není příliš orientačně náročný a už vůbec ne dlouhý, jeho délka činí pouhopouhých 4,8 km. Oč je kratší, o to je však strmější, což je pro mnohé poměrně nepříjemné zvláště v opačném směru. To snad vysvětluje i pojmenování prvního kopce, na který se turisté při cestě na Javorinku z Květné vyšvihnou - Těžký kopec (655 m).

My se však nyní bohužel jen virtuálně, pokud zrovna nečtete tyto řádky na Javorině, ocitáme před Holubyho chatou a chystáme se sestoupit do Straňanské kotliny, respektive do prolomového údolí říčky Klanečnice, přesně podle plánu, jenž jsme si vytyčili ve stručném názvu tohoto příspěvku.

Cestou na Jelenec

Od Holubyho chaty (920 m) pod vrcholem Velké Javoriny se vypravíme napříč sjezdovky mezi stromy. Krásná široká lesní cesta nás teď neopustí po více jak dva kilometry. Převážně bukový les se mění v prales slovenské národní přírodní rezervace Velká Javorina.

V okamžiku, kdy cesta zahýbá doprava, se napojujeme na průběh státní hranice. Stále velmi mírně klesáme, krása divoké přírody plné roztodivně a fantaskně pokroucených kmenů a popadaných větví kolem je jen těžko přenosná i popsatelná. S mou hodnou ženou jsme zažili bílou sněžnou zimní tvář javorinského pralesa plnou stříbrných jisker a odraženého světla.

V sedle mezi Javorinou a Jelencem (925 m) se ocitneme u rozcestí "Pod Jelencem", směrovka na rozcestníku nás vybízí k návštěvě Jelence neznačenou odbočkou dlouhou jen 600 m. Netřeba váhat nad zacházkou, na nedaleký vrcholek vede jen mírné stoupání pralesem. Na konci odbočky čeká areál bývalé radiotechnické stanice s podzemním bunkrem obehnaný rezavým drátěným plotem jak vystřižený ze slavného filmu Andreje Tarkovského "Stalker".

Za betonovými pilíři torza brány přijdeme k polozbořené cihlové budově, naproti níž stojí zpustlý dřevěný srub. Jeho vlhké přítmí snad dokáže v případě nouze schovat turistu před nepohodou, díky velkému množství rezavých hřebíků na podlaze i okolní národní přírodní rezervaci bych však toto místo patrně jako tip na bivak nedoporučil.

Nad popsanými objekty se k nebi zvedá zvedá ocelová konstrukce přes 20 m vysoké někdejší vojenské hlásky. Ta prý kdysi sloužila i jako cvičný cíl stíhaček. Plošina věže skýtá šťastivcům bez závratí (nepochybně) překrásný rozhled, což si uvědomují i zastupitelé ze Strání, kteří zde chtějí zřídit rozhlednu.

V tomto skvělém počinu jim roku 2006 bránili především nevyjasněné majetkové vztahy se slovenským Ministerstvem vnitra, jemuž areál v dezolátním stavu patří. Na věž je tak zatím (zvláště v zimě) poměrně dosti nebezpečný vstup jen na vlastní nebezpečí. Z Jehelníku se po stejné cestě vrátíme zpět k rozcestníku se zelenou značkou.

Pralesem a přes Těžký vrch do Květné

Z hřebene spojujícího Jelenec a Javorinu nás čeká slíbený prudký sestup. Nejprve se úzká stezka vine pralesem české národní přírodní rezervace Javorina. (Pro krásu přírody a mé hodné ženy jsem zcela opomněl odbočku k Salačovu pramenub, který jsem prostě přehlédl.). Stále stejné zážitky, jichž nemožno se dosti nasytit: pořezané kmeny popadané přes cestu, choroše na stromech, roztodivné tvary kmenů a nehybné ticho. Pěšina sestupuje prudce svahem pralesa až se dostává za jeho hranici.

Tu se její sklon trošku narovnává a cesta se rozšiřuje. Mezi stromy se objevují jehličnany. Opět padáme prudce dolů, přímo za nosem, mělkým korytem lesní cesty plné kamenů a kořenů. Pod Těžkým vrchem přicházíme k rozcestí "Nad Květnou". U rozcestníku můžeme počíst v textu informační tabule zastavení Naučné stezky Květná. Tabule je upravena současně i jako částečně zastřešené odpočívadlo, které však nedokáže poskytnout dostatečnou ochranu před silným deštěm a naprosto není uzpůsobeno pro přenocování.

Do Květné, místní části obce Strání s dobrým autobusovým spojením především do Uherského Brodu, je to jen 1 km lesem, první domky obce na sebe nenechají dlouho čekat. Zkrátit čas čekání na autobus lze posezením v motorestu, který každého hladového turistu potěší velmi přijatelnými cenami teplých jídel.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.