Treking > Pohoří > Rychlebské hory, horská turistika a přírodní zajímavosti malebného a Bohem zapomenutého pohoří
Rychlebské hory, horská turistika a přírodní zajímavosti malebného a Bohem zapomenutého pohoříRychlebské hory - divoké hory bez lidí, trasy a treky, příroda Rychlebských hor22.3.2007 | Otakar Brandos
Rychlebské hory jsou poměrně plochou hornatinou s výškovou členitostí dosahující 300 až 500 metrů. Rychlebské hory dosahují střední výšky 644,7 m, rozloha pohoří činí asi 276 km2. To řadí Rychlebky na 73. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky. Toto pohoří je tak trochu utajeným turistickým rájem. A téměř bez lidí. Alespoň to platí pro část tohoto pohoří. V horách lze podniknout řadu túr a vícedenních treků. Tipy na ně naleznete právě na této stránce věnované výhradně zmíněnému pohoří. |
||||||||||||||
Nejvyšším vrcholem Rychlebských hor je hora Smrk (1 126 m) zvedající se v jižní části pohoří v blízkosti Ramzovského sedla. Ještě dalších osm vrcholů pohoří přesahuje svou výškou hranici jednoho tisíce metrů. Rychlebské hory, přírodní poměryHřeben Rychlebských hor se táhne zhruba ve směru jih - sever až jihovýchod - severozápad podél hranice s Polskem. Rychlebské hory oddělují Moravu a Slezsko od polského Kladska (Klódzko). V Polsku se pro Rychlebské hory používá pojmenování Góry Zlote (severní část) a Góry Bialskie (jižní část). Rychlebské hory na severu sousedí s Vidnavskou nížinou a Žulovskou pahorkatinou, na východě se Zlatohorskou vrchovinou a Hrubým Jeseníkem, na jihu s Hanušovickou vrchovinou a konečně na západě s Králickým Sněžníkem, od kterého je oddělen Kladským sedlem. Délka hřebene Rychlebských hor činí asi 30 kilometrů, na západě je hřeben Kladským sedlem (817 m) oddělen od sousedního Králického Sněžníku a na jihu Ramzovským sedlem od Hrubého Jeseníku. Geologická stavba Rychlebských horGeologická stavba pohoří je složitá. Objevují se tady jak vyvřelé, tak přeměněné i usazené horniny. Rychlebské hory byly formovány především variskými vrásněními svrchního devonu a spodního permu. V období devonu se na území dnešních Rychlebských hor rozkládalo moře, zároveň tady probíhala sopečná činnost. Díky těmto procesům, zejména na kontaktních plochách, lze v Rychlebských horách nalézt nepřeberné množství hornin a minerálů, které lákají sběratele nerostů. Výrazným způsobem se do dnešní podoby Rychlebských por podepsaly i doby ledové. Před asi 300 až 250 tisíci lety pokryl kontinentální ledovec s centrem ve Skandinávii i předpolí Rychlebských hor. Po svém ústupu tady zanechal až 50 m silné vrstvy štěrkopísků a hlín (Javorník, Písečná, Supíkovice). Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá. Rychlebské hory, geomorfologické členění pohoří
Hornolipovská hornatina - plochá hornatina, geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Rychlebských hor, která je budována metamorfovanými horninami jako jsou ruly, svory a fylity. Objevují se ale i krystalické vápence a grafity. Pro hornatinu, o celkové rozloze 101 km2, jsou typická hluboce zařezaná údolí a zbytky zarovnaného povrchu s výraznou periglaciální modelací. Objevují se kryoplanační terasy, mrazové sruby, sutě i izolované skály a krasové jevy. Střední výška této části Rychlebských hor činí 776,3 m, střední sklon svahů 12° a 19´. Nejvyšším bodem je hora Smrk (1 125 m). Travenská hornatina - další z geomorfologických podcelků Rychlebských hor, který se rozkládá v severozápadní části pohoří. Plochá hornatina, která je budována krystalickými horninami a čtvrtohorními čediči, dosahuje rozlohy 122 km2. Na okrajových svazích, které jsou silně rozčleněny hlubokými dolinami, se nacházejí zbytky zarovnaných povrchů modelovaných pevninským ledovcem v poslední době ledové. Periglaciální reliéf s izolovanými skálami, skalními moři a kryoplanačními terasami. Střední výška Travenské hornatiny činí 553,8 m, střední sklon svahů 10°. Nejvyšší horou je Špičák (957 m). Sokolský hřbet - geomorfologický podcelek v severovýchodní části pohoří Rychlebské hory. I Sokolský hřbet představuje plochou hornatinu, jejíž rozloha činí 53 km2. Masív Sokolského hřbetu, hrástě s vnitřní kernou diferenciací, budují ruly a kvarcity. A také vápence - především v okolí Jeskyně Na Pomezí. Střední výška této části Rychlebských hor činí 607,6 m, střední sklon svahů 12°. Nejvyšší horou geomorfologického podcelku je Studničný (992 m). Turistické cíle v Rychlebských horáchZ turisticky atraktivních míst stojí za zmínku pěkný zámek Jánský vrch v městečku Javorník či pěkná jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou Na Pomezí či blízká puklinová jeskyně Na Špičáku v blízkosti hranice se Zlatohorskou vrchovinou, jejíž krápníková výzdoba však byla poničena nejen člověkem, ale především přívalovými vodami tajícího kontinentálního ledovce na konci poslední doby ledové. HřebenovkaHřebenovka Rychlebských hor je velice atraktivní středně náročnou jednodenní až dvoudenní túrou. Ta je o to krásnější, že Rychlebské hory jsou téměř opuštěnými horami s malým množstvím turistům, neporušenou přírodou a nádhernými rozhledy na sousední pohoří. Turistická mapa pohoříLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Na přechod Rychlebek se chystáme příątí měsíc, tak snad nebudu zklamaný
dali jste avízovaný přechod Rychlebek? A pokud ano, byli a nebo nebyli jste zklamaní?
Chtěl bych vąem milovníkům přírody touto cestou sdělit, jaký je momentální stav v Rychlebských horách. Spousta lidí Rychlebské hory zná a ví, ľe je tu nádherně a doslova klid. Hřebenovka z Ramzové přes Smrk, Klínový, Kovadlinu, ©pičák, Hraničky, Černý kout a Borůvkovou horu si snad oblíbil kaľdý, kdo jí ąel poprvé. Jeątě před deseti lety byl problém potkat na této trase daląího turistu s velkým batohem. Rychlebské hory objevuje víc a víc lidí a myslím, ľe jsou překvapeni, jaké jsou tyto hory krásné. O to víc jsou překvapeni ti, co se do těchto hor vrací aspoň jednou za rok. Nikdy v minulosti nebyly lesy v Rychlebách tak káceny, lesní cesty i turistické stezky jsou v takovém stavu, ľe i tank by měl problémy. Těľké stroje ulehčují sice lidem práci, ale k přírodě ohleduplné v ľádném případě nejsou. Na hřebeni je zatím jeątě klid, ale co se týče okolí hřebene, tak to je doslova katastrofa. Jsou i místa, kde vede turistická stezka, nebo cyklotrasa a bohuľel se to nedá vlastními silami zvládnout. Hlavně ľe ochranářům vadí, kdyľ si někdo jde nasbírat nějakou tu borůvku a v tomhle směru zústávají klidní. Nevím, jestli LČR tento stav vyhovuje, ale měl by poľadovat nápravu tak, aby bylo vąe dáno do původního stavu. O tom ale silně pochybuji, protoľe v naąí republice se jen ľdíme. Snad se doľiju toho, ľe se nebudu obávat zlomení dolní končetiny na místech, která si pamatuju jako schůdná.
Nedávno jsem tu trasu ąel a musím naprosto souhlasit. Chodím jí pravidelně posledních cca 12 let a to co se tam děje teď je NAPROSTO ąílené!!
|