Vlašimská pahorkatina, Táborská pahorkatina a Benešovská pahorkatina

Vlašimská pahorkatina, pěší turistika a příroda v pohořích (celcích)

Vlašimská pahorkatina

Vlašimská pahorkatina je poměrně členitým geomorfologickým celkem ležícím na pomezí středních a jižních Čech. Vlašimská pahorkatina sousedí s Benešovskou pahorkatinou, Táborskou pahorkatinou, Křemešnickou vrchovinou a Hornosázavskou pahorkatinou.

Vlašimská pahorkatina se dělí na dva podcelky: Mladovožickou pahorkatinu s nejvyšším Velkým Blaníkem (638 m) a Votickou vrchovinu s nejvyšší Javorovou skálou (723 m). Ta je zároveň nejvyšším vrcholem celého tohoto celku, který patří do geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina (nadřazená jednotka).

Rozloha Vlašimské pahorkatiny činí 1 232 km², což ji v rámci České republiky řadí na 25. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků Střední výška pahorkatiny patřící do povodí řek Sázava a Vltava činí 492,3 m.

Vlašimská pahorkatina, geomorfologické členění

Táborská pahorkatina

Táborská pahorkatina je další z pahorkatin jižních Čech patřících do nadřazené jednotky Středočeská pahorkatina. Táborská pahorkatina sousedí s Blatenskou pahorkatinou, Benešovskou pahorkatinou, Vlašimskou pahorkatinou, Křemešnickou vrchovinou, Třeboňskou pánví a konečně s Českobudějovickou pánví.

Táborská pahorkatina se člení na dva podcelky. Jsou to Písecká pahorkatina s nejvyšším Velkým Mehelníkem (633 m) a Soběslavská pahorkatina s nejvyšším vrchem Chlum (540 m). Rozloha členité Táborské pahorkatiny činí 1 599 km², což ji řadí na 14. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků v ČR.

Střední výška Táborské pahorkatiny činí 449,3. Oblast je odvodňována řekami Otava, Vltava a Lužnice, které v odolných granitech vyhloubily poměrně hluboká a členitá říční údolí.

Táborská pahorkatina, geomorfologické členění

Benešovská pahorkatina

Benešovská pahorkatina je nejrozsáhlejší pahorkatinou geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina. Dosahuje rozlohy 2 410 km², což Benešovskou pahorkatinu posouvá na 4. příčku pomyslného žebříčku rozloh geomorfologických celků České republiky.

Benešovská pahorkatina sousedí s celky Vlašimská pahorkatina, Táborská pahorkatina, Brdská vrchovina, Pražská plošina, Středolabská tabule a Hornosázavská pahorkatina. Dělí se na dva geomorfologické podcelky: Dobříšskou pahorkatinu s nejvyšším vrchem Pecný (546 m) a Březnickou pahorkatinu s nejvyšším vrchem Stráž (638 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem celého geomorfologického celku.

Benešovská pahorkatina patří do povodí řek Vltava, Otava a Sázava, které mají na svědomí vznik poměrně hlubokých říčních údolí. Střední výška Benešovské pahorkatiny činí 366,2 m.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.