Treking > Hrady v ČR > Vysoký Chlumec je středověký hrad na Sedlčansku
Vysoký Chlumec je středověký hrad na SedlčanskuHrad na prahu jižních Čech, dějiny9.1.2013 | Lumír Kothera
Vysoko nad půvabnou krajinou Sedlčanska se zvedá osamocený kužel žulového vrchu, korunovaný zdaleka viditelným středověkým hradem, který patří k našim nejpamátnějším. Má barokní předhradí, jeho podstatnou částí je palác s křídly, a z jeho síní v poschodí se otvírá daleký rozhled na všechny světové strany. Hrad Vysoký Chlumec, který po dvě století až donedávna stál stranou všeho zájmu, čímž si zachoval vzácný půvab původnosti a vysokou dokumentární cenu, vystavěl patrně Purkart Strnad z Janovic. Tento Purkart, připomínaný k roku 1385 jako majitel hradu, byl synem Peška (Petra) z Janovic a měl ve svém erbu orlici. Jisté je, že hrad stál již v roce 1382, neboť toho roku se připomíná purkrabí Zbyněk. Čtěte také: Z ciest po Šumave a hradoch a zámkoch južných Čiech (2) Purkart Strnad z Janovic patřil k nejoblíbenějším dvořanům krále Václava IV., za něhož dosáhl nejvyšších úřadů v zemi. Když násilnou smrtí ještě s třemi královskými oblíbenci v roce 1397 zahynul na hradě Karlštejně, zůstalo po něm několik synů, z nichž nejstarší Jiřík a Jan byli knězi. Diplomatickou obratností vynikl Petr, který podepsal stížný list české šlechty proti upálení Mistra Jana Husa roku 1415 a byl jediným držitelem Chlumce. Později ale v obavě o svůj majetek přistoupil k Jednotě panské a v bitvě u Lipan bojoval proti Táborům a Sirotkům. Za rok poté, v roce 1435, uznal císaře Zikmunda za krále a za to obdržel zápis na některé okolní vesnice. V roce 1450 přijal se synem Jetřichem od zadluženého Oldřicha z Rožmberka do zástavu některé statky, z nichž chlumecké zboží vykazovalo "vesnici pod hradem, šestnáct jiných vesnic, zboží Libíň, Ústupice a lesy". Po smrti otcově v roce 1452 se Jetřich ujal Chlumce a jako horlivý stoupenec krále Jiřího se zúčastnil jeho volby za krále, za což byl jmenován nejvyšším sudím království Českého. V rukách LobkovicůJetřich z Janovic, za něhož nabyl hrad v postatě své dnešní podoby, zemřel bez potomků a dědicové prodali Chlumec v roce 1470 Bedřichovi Ojířovi z Očedělic, od něhož ho získali Lobkovicové. Za nich dosáhlo chlumecké panství velkého rozšíření. Nakrátko o ně přišel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic, když byl za českého stavovského povstání v roce 1618 vypovězen ze země, ale o to slavnější byl jeho triumfální návrat po Bílé hoře. Společně s manželkou Polyxenou, vdovou po Bohatém Vilému z Rožmberka, přikoupil k Chlumci řadu konfiskátů, takže zdejší panství vedle Sedlčan, Chlumce, Krásné Hory a Kamýka mělo na devadesát vsí. Po smrti Zdeňka Vojtěcha Popela v roce 1628 se stal dědicem jediný Vojtěchův syn Václav František Eusebius. Matka - vdova Polyxena - se uchýlila na nedrahovický zámek, kdy žila v ústraní až do své smrti v roce 1642. Jelikož Chlumec nebyl hlavním sídlem roudnické větve lobkovického rodu, nebyly na něm podnikány žádné velké úpravy. Jediná rozsáhlejší přestavba byla uskutečněna v letech 1643 až 1654. Václav František Eusebius vynikl jako znamenitý státník a nejpřednější císařský ministr. Protože pobýval na zámku v Roudnici, vládli jeho jménem na chlumeckém panství hejtmané, kteří se horlivě snažili podle knížecí vůle donutit poddaný lid, aby přestoupil z víry podobojí ke katolictví. Na Vysoký Chlumec byli voláni lidé z vesnic a měst, a když nepomohlo přemlouvání, docházelo k žalářování. Po smrti Václava Františka Eusebia vládl jeho syn Ferdinand Augustus Leopold (1677-1715), potom Filip a Václav, a od roku 1739 Ferdinand Filip. Protože se většinou o svůj majetek nestarali, lid je pro tento nezájem, domýšlivost a přezírání nazýval "třemi králíky". Konec všemu učinila rakouská vláda, která roce 1777 ustanovila administrátorem všech panství knížete Augusta, synovce neschopného Ferdinanda Filipa. Ten spravoval panství do roku 1797, a jak čteme v kronice, "za jeho vlády bylo s poddanými lidsky a spravedlivě nakládáno, pozemky dvorů jim byly dávány do nájmu v berní ceně, vesnice se rozšiřovaly a poddaní chlumečtí žili spokojeně". V roce 1816 se ujal majetku kníže Ferdinand Josef Jan, za něhož bylo v roce 1848 zrušeno poddanství. Po jeho smrti v roce 1868 zdědil chlumecké panství syn Mořic, který se roku 1857 oženil s Marií Annou, kněžnou z Oettingen. Po něm nastoupil Ferdinand Zdeněk, který zemřel v roce 1938. Byl po dlouhá léta poslancem na českém zemském sněmu a držitelem mnoha vysokých vyznamenání. A manželkou Annou Bertou hraběnkou z Neuppertů měl čtyři syny a šest dcer, z nichž druhorozený syn, kníže JUDr. Maxmilián z Lobkovic, legační rada čs. velvyslanectví v Londýně, se stal hlavou rodu. Lobkovicové získali Vysoký Chlumec, který byl již v roce 1948 konfiskován, zpět v restituci roku 1992 a díky jim je dnes část areálu přístupná veřejnosti. Rady na cestuCesta z podhradního městečka vzhůru po úbočí vrchu vede raně barokní branou předhradí se zbytkem zdi opatřeným střílnami pro palné zbraně; odtud se prudce zatáčí doleva a stoupá po mostě k bráně dolního hradu, chráněné trojpatrovou hranolovou věží s původní valbovou střechou na gotických krakorcích. Před věžemi stojí přízemní dům hlídače z 18. století s barokním štítem. Za Branou se prostírá dolní ohrada s patrovou, ve zdivu ještě gotickou budovou hospodářského příslušenství hradu, přestavěnou v roce 1667. Bývaly tu stáje, chlévy, pekárna, sýpky a komory se světnicí obročního. Do horního hradu se vstupuje po mostě půlkruhovým obloukem druhé brány s vpadlinou pro zvedací most do parkánu, který dříve ovíjel celý vnitřní hrad vysokou hradbou. Hrad Vysoký Chlumec na turistické mapěLíbil se vám tento článek? |
|