Ralsko, Ralská pahorkatina a příroda pohoříRalsko (Ralská pahorkatina), pod střechou České tabule - turistika, hrady a vrcholy, geologie, levné ubytování v Ralské pahorkatině, Jizerská tabule4.12.2006 | Jan Vítek
Ralsko je z daleka nápadnou dominantou zvlněné Ralské pahorkatiny v severních Čechách a nadmořskou výškou 696 m zároveň nejvyšší kótou rozsáhlé České tabule. Název "tabule" napovídá, že jde o krajinu převážně rovinatou a jen místy částečně zvlněnou do pahorkatin: Svitavské ve východní části, Jičínské s oblastí Českého ráje a již zmíněné Ralské. Podstatnou část České tabule tvoří usazené horniny (pískovce, jílovce atd.) svrchnokřídového stáří, jimiž ve třetihorách pronikla tělesa sopečných vyvřelin, nyní tvořící nápadné krajinné vyvřeliny. Doslova to platí i pro horu Ralsko, jejíž podstatnou část tvoří čedičová sopečná vyvřelina (sodalitický tefrit). Vystupuje i na vrcholovém, asi sto metrů dlouhém skalnatém hřebeni se zříceninou středověkého hradu, z něhož se zachovala především nápadná čtyřboká věž. Dosud patrné nápisy azbukou prozrazují, kdo zde "kraloval" až do konce 80. let minulého století. Pro veřejnost byl vršek Ralska zpřístupněn až po pádu komunistického režimu a stoupá na něj červeně značená cesta z Vranova u Mimoně nebo Novin pod Ralskem. Vrcholový hřeben a skalní stupně při výstupové cestě jsou vynikajícími rozhledovými místy po okolní podlužické a podještědské krajin a do přilehlých partií Českého středohoří a Máchova kraje. Čedičová vyvřelina se rozpadá do rozsáhlých svahových sutí s hodnotným lesním porostem i podrostem, chráněným v přírodní rezervaci Ralsko. K pozoruhodným zajímavostem blízkého i širšího okolí Ralska patří pískovcové skalní útvary. Už na jižním a jihozápadním úpatí kopce zaujme bělavá kulisa Vranovských skal, kde přímo nad obcí Vranov vystupuje pěkně tvarovaná věž Džbán s pestrou mozaikou drobných zvětrávacích tvarů. Z červeně značené výstupové cesty na Ralsko směřuje odbočka na mohutný blokovitý útvar s Juliinou vyhlídkou do "Máchova kraje". Severnímu a západnímu úpatí Ralska se obloukem vyhýbá říčka Ploučnice a rovněž v jejím povodí najdeme řadu neobvyklých skalních kuriozit. Například z obce Noviny směřuje odbočka k místu zvanému Průrva Ploučnice, což je vývěr říčky z uměle proraženého tunelu v závěru úzké a strmé skalní soutěsky. Ralská pahorkatina, geomorfologické členění
Méně známá krajina pískovcových návrší a hřbetů, většinou chráněných jako přírodní památky, se rozprostírá jižně od Hamru nad Jezerem, odkud jí procházejí lesní silničky a cesty. Snad jen hradní vrch Děvín (421 m) je tu častěji navštěvován, z geologického hlediska zajímavá jsou také návrší v jihozápadním sousedství – Hamerský (též Ostrý) Špičák a Schächtenstein. Prostupují jimi vrstvy železitých pískovců, kdysi zde těžených v podzemních štolách. Železité polohy – železivce – místy tvoří pozoruhodné útvary (včetně několik metrů dlouhých a desítky centimetrů širokých "železných rour a klád") i na okolních návrších, např. v Divadle na úbočí Novinské horky (443 m), na protáhlém Kozím hřbetu (423 m), částečně i na členité "stolové hoře" Širokém kameni (430 m) i jinde. Součástí úzkého hřebene v severní části Divadla je malebná, asi 4 m široká a 2 m vysoká skalní brána. Od lesní křižovatky asi 3 km jižně od Hamru je na dohled strmý skalní "stoh" Stohánek (397 m) s drobnými zbytky středověkého hradu a uměle vyhloubenými síňkami – Poustevnou. Protilehlé Dlouhé skále zase dala pojmenování téměř půl kilometru dlouhá a až 10 m vysoká skalní stěna, zpevněná železitými a křemitými polohami pískovců. Rozsáhlé pískovcové skalní území se rozprostírá také vopačném, ihozápadním okolí "střechy České tabule" – Ralska. Patří k nim romantická partie Hradčanských stěn, pojmenovaná nikoliv podle skvostné dominanty naší metropole, ale podle nevelké, nyní převážně rekreační obce Hradčany při severním úpatí skal a u silnice z Doksů do Mimoně. Také Hradčanské stěny se pro turistickou veřejnost otevřely až po zrušení okolního vojenského prostoru, tedy po odchodu sovětského vojska. Turistickým značením je zatím zpřístupněna západní část, kdežto východní polovinou s mohutnou Hradčanskou stěnou a kuriózním útvarem Pokličkou se proplétají jen neznačené stezky. Hradčanské stěny představují členité severní okraje pískovcové plošiny, protnuté úzkými soutěskami a většinou skryté v záplavě lesů. Skalní stěna je místy rozčleněna do mohutných, až 30 m vysokých útesů, z nichž Havraní skála (331 m) nad západním okrajem Hradčan je přístupná strmou stezkou z turistické trasy. Vrcholové plošinky, zbrázděné žlábkovými škrapy, nabízejí výhled přes Hradčanské rybníky do okolí Ralska a do přilehlých partií Hradčanských stěn. Těm dominuje několik mohutných skalních věží homolovitého tvaru, např. Tvarožník. V západní části Hradčanských stěn stojí za zhlédnutí pozoruhodné tvary výběrového zvětrávání a odnosu pískovců. Od křižovatky cest pod Jelením vrchem (320 m) to není daleko k "děravé" skále s poněkud pitoreskním pojmenováním Psí kostel. Jde o protáhlý hřbet při hraně údolního svahu, protnutý asi 30 m dlouhou soustavou rourovitých tunelů, ústících sedmi otvory. Horní část skály tak spočívá na podkladu několika úzkými "sloupy". Za skalnatou roklí vystupuje další zajímavý útvar – Skalní brána. Téměř pětimetrový otvor zde protíná okraj úzkého skalního pilíře a podobně jako četné dutiny v sousedních stěnách vznikl vyvětráváním méně odolných vrstev pískovců. Hradčanské stěny jsou vlastně jen severní a severovýchodní částí poměrně rozsáhlé pískovcové oblasti, někdy nazývané Kumerské pohoří a zasahující na jihu do prostoru Máchova jezera. Této známé rekreační oblasti dominuje dvojice vyvřelých kuželů Velkého a Malého Bezdězu, kupovitá návrší vystupují i v bezprostředním okolí "jezera" a také přímo z vodní hladiny v podobě dvou skalnatých ostrůvků (Kachní a Myšlín). Nad severnímu břehem je nepřehlédnutelný pískovcový vrch Borný (447 m), jehož východním úbočím procházela výrazná poloha železitého pískovce ("limonitová žíla"), kdysi těžená povrchově i v podzemní štole. Okružní cesta kolem "jezera" směřuje k dalšímu skalnatému a vyhlídkovému návrší Šroubený (375 m) nad Starými Splavy, vyhledávanější vyhlídkou je tam však Jarmilina skála přímo nad západním břehem. Západnímu výběžku této pískovcové krajiny v blízkosti silnice č. 38 dominuje bizarní "suk" skalního hrádku Jestřebí, básníkem Karlem Hynkem Máchou přirovnaný k mořskému korábu. Také na jeho věž se chodí zejména za výhledem do "Máchova kraje". Levné ubytování, turistické chaty a ubytovny - Ralská pahorkatina
Ralsko, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusiDalší související články:
|
|