Skalní vyhlídky pod Zeleným vrchem a malebné Kunratické Švýcarsko

Výlet do okolí Cvikova za obnovenými skalními vyhlídkami a do zapomenutých pískovcových skal

Naše pohodové putování atraktivní krajinou na úpatí Lužických hor začínáme v městečku Cvikov u centrálního rozcestí značených cest na náměstí. Po zelené značce směřující k Dutému kameni projdeme několik ulic městečka a za cvikovským pivovarem se vnoříme do lesa.

Přicházíme na rozcestí Pod lesním divadlem. Pěkné místo s paloukem, velkým dřevěným přístřeškem ve tvaru altánu a využívaným ohništěm láká k posezení. Den začíná a na odpočinek je ještě moc brzy. Zde také začíná žlutě značený Cvikovský vyhlídkový okruh, který si s mnoha kratšími i dlouhými odbočkami projdeme.

Po zelené značce odbočujeme asi 100 metrů ke dvěma souběžně vedoucím Pivovarským štolám. Asi 40 m dlouhé štoly jsou vysekané v pískovcovém masivu a jsou v závěru navzájem propojené. Původně byly vytesány jako kryt někdy na konci 2. světové války. Později sloužily potřebám cvikovského pivovaru a dnes jsou oba vstupy do podzemí zamřížované z důvodu ničení prostor některými návštěvníky a pro ochranu zimujících netopýrů. Po návratu k rozcestí začínáme po žlutě značeném okruhu stoupat pěkným lesem k lesnímu divadlu.

Lesní divadlo u Cvikova nechal vybudovat roku 1920 cvikovský ochotnický spolek v bývalém pískovcovém lomu a v době před 2. světovou válkou se těšilo velmi vysoké návštěvnosti. Dnes zde uvidíme místnost s vytesaným okénkem a vytesanou krátkou chodbu s výklenkem. Areál doposud čeká na rekonstrukci a na návrat ochotníků. Od divadla stoupáme dále lesem a zanedlouho již po pohodlné pěšině traverzujeme jižní svahy Zeleného vrchu. Přicházíme k nádhernému místu, zvaném Švýcarská bouda.

Švýcarská bouda (Schweizerhaus) byl populární a hojně navštěvovaný hostinec, postavený na pískovcové skále s dalekým výhledem. Bývalé oblíbené turistické místo bylo po 2. světové válce téměř zapomenuto. V roce 2015 byl na základech hostince se sklepením slavnostně otevřen velký vyhlídkový altán vybudovaný Lesy ČR. Je to opravdu nádherné místo s výhledy na celou Ralskou pahorkatinu s vrcholy Ralsko, Bezděz, Tlustec, Vlhošť, Ortel a mnoho dalších cílů.

Od vyhlídky sejdeme do obce Drnovec, kde se napojíme na zelenou značku směřující do Kunratic. Brzy narazíme na místní žluté značení, které nás provede dalšími nečekaně zajímavými místy.

Kunratické Švýcarsko je pískovcové skalní miniměsto mezi Drnovcem a Kunraticemi u Cvikova. Terén je tu překvapivě divoký, stejně jako ve známých pískovcových skalních městech. Několik skalních věží s názvy Jehla, Bundesmannova útulna, Ztracený vodník, Blíženci či Beckertův kámen jsou atraktivní pro skalní lezce.

Procházíme kolem skalní kaple vytesané v pískovci a odbočka nás přivádí na pěkné místo řed skal zvané Karlův odpočinek (Karlsruhe). Čerstvě zrenovované místo s lavicí ve skalním výklenku je pojmenované po místním učiteli a předsedovi tehdejšího Horského spolku Karlovi Beckertovi. Sestupujeme do skalní rokle mezi menšími skalními věžemi a naše cesta začíná stoupat suchou skalní roklí k jeskyni Waltro.

Jeskyně Waltro je částečně uměle upravená jeskyně s délkou 8 metrů v pískovcovém skalním bloku. Na konci 2. světové války se zde ukrývala ilegální odbojová skupina vedená Waltrem Hoffmanem.

Po průzkumu menší jeskyně nás prudší stoupání v závěru rokle přivádí do otevřenější krajiny a dále po silnici přicházíme nazpět do obce Drnovec. Vystoupáme opět ke Švýcarské boudě a napojujeme se na Cvikovský vyhlídkový okruh. Místy úzká lesní pěšina nás vede dále svahem Zeleného vrchu k dalšímu atraktivnímu cíly s názvem Schillerova vyhlídka.

Schillerova vyhlídka je upravená skalní vyhlídka na okraji pískovcových skal se zábradlím a s kovovou tabulí, na které jsou vyznačeny okolní viditelné vrcholy. Poblíž vyhlídky můžeme spatřit zbytky základů bývalého Schillerova hostince. Vyhlídka a dřevěný hostinec byly vybudovány již roku 1894 a místo bylo nazýváno Uhlířská skála (Köhlerstein - 471 m n. m.). Při příležitosti výročí 100 let od smrti básníka Friedricha Schillera byla skála cvikovským Horským spolkem upravena a přejmenována na Schillerovu vyhlídku.

Po 2. světové válce zanikl hostinec i vyhlídka a místo bylo pozapomenuto. Dnes je místo opět v plné kráse a obnovena byla i pamětní deska s letopočty 1805 - 1905 a názvem "Friedrich Schiller Warte". Pohled na panorama Lužických hor, kterému dominuje nejvyšší hora Luž (793 m n. m.) a mohutný Hvozd (750 m n. m.), je parádní. Před dalším putováním můžeme ještě posedět v menším turistickém přístřešku u cesty.

Značená cesta nás zavedla již na opačnou, tedy severní stranu Zeleného vrchu a i výhledy jsou na jiné vrcholky. V místech, kde se pěšina po dlouhé době vynořuje z lesů, tak spatříme výraznou horu Klíč (760 m n. m.) a pod námi město Cvikov. Cesta z kopečka rychle utíká a brzy se nacházíme opět u rozcestí Pod lesním divadlem, kde jsme pěkně uzavřeli okruh. Protože však procházíme okolo cvikovského pivovaru, je nutné ochutnat i pivo z místní produkce.

Pivovar Cvikov byl roku 1968 po téměř sto letech provozu uzavřen a znovu vaří pivo ve zrekonstruovaném areálu od roku 2014. Stabilně se vaří piva Sklář 8°, Luž 10°, Hvozd 11°, Klíč 12° a příležitostně pivní speciály. Veřejnosti slouží stylová restaurace Sladovna, kde můžeme vše ochutnat a dát si něco dobrého k snědku. Lužické hory se dají ochutnat i tímto způsobem!

Oblast Cvikova a jeho okolí včetně Zeleného vrchu s vyhlídkami a Kunratického Švýcarska však neleží v Lužických horách. Jedná se o Cvikovskou pahorkatinu náležející do Ralské pahorkatiny s nejvyšším vrcholem Ralsko (696 m). Oblast však leží v CHKO Lužické hory a některé průvodce tuto oblast mylně horopisně řadí k Lužickým horám. Cvikov leží na hlavní a dálkové silnici E442 spojující Ústí nad Labem a Děčín s Libercem a zajíždí sem autobusové spoje hlavně z Liberce, České Lípy a Nového Boru.

Zelený vrch, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.