Jesenické sopky, dávno vyhaslé bruntálské sopky - Uhlířský vrch, Červená hora, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný

Jesenické sopky aneb sopky Bruntálské vrchoviny (bruntálské sopky)

Tento krátký článek nás zavede do oblasti jesenických sopek, turisticky atraktivních vrcholů, které jsou nejmladšími geologickými útvary v České republice. Trasu lze absolvovat pěšky, ale jako vhodnější přepravní prostředek se jeví kolo, které nám vzdálenosti mezi jednotlivými sopkami podstatně zkrátí.

Jesenický vulkanismus

Jesenické sopky jsou z geologického hlediska velice mladé. Začaly vznikat počátkem pleistocénu (na přelomu třetihor a čtvrtohor) jako stratovulkány, které prorazily silné spodnokarbonské vrstvy dosahující stáří okolo 320 miliónů let. Sopky tedy vznikaly v období, kdy naší krajinou začínal kráčet člověk neandrtálský, známý jako lovec mamutů a jsou tak nejmladšími geologickými útvary v České republice.

Vedle silných čedičových lávových proudů jednotlivých stratovulkánů se ukládaly málo soudržné sopečné vyvřeliny, tzv. pyroklastika - sopečný popel, lapili, tufy, sopečné pumy i sopečné balvany. Toto střídání pyroklastik a lávových proudů dalo i pojmenování stratovulkánům, tedy "vrstevnatým" či přesněji smíšeným sopkám. Popisované sopky jsou soustředěny do Bruntálské vrchoviny, která je jednou z nejvyšších částí Nízkého Jeseníku (po Slunečné vrchovině s nejvyšším vrcholem Slunečná dosahující výšky rovných 800 m).

V tomto krátkém povídání se tedy podíváme ne vrcholy čtyř sopek v blízkosti města Bruntál a poněkud bokem stojícího stratovulkánu nesoucí jméno Červená hora, kterou nalezneme v blízkosti Budišova nad Budišovkou a moravského Berouna. A protože Červená hora leží na stejném tektonickém zlomu, jako výše uvedené sopky, zahrnul jsem jí do tohoto krátkého přehledu.

Uhlířský vrch (672 m)

Jesenický vulkanismus

Lapilový aglomerát - lapilové aglomeráty dosahují velikosti 1 - 10 cm. Mají nejen vulkanické složení, ale obsahují i drť do červenohněda vypálených drob původního horninového podloží.

Sopečná puma - sopečné pumy dosahují obvykle velikosti okolo 10 cm. Jsou slzovitého tvaru a obsahují vypálené úlomky horninového podloží. Povrch, který byl díky rychlému tuhnutí silné rozbrázděn, připomíná chlebovou kůrku.

Čedičová sopečná puma - dosahuje velikosti 10-100 cm lze je najít v bezprostřední blízkosti sopky. Na zemědělsky využívaných půdách byly sopečné pumy sesbírány a uloženy na hromadách, tzv. kamenicích.

Významná přírodní památka, která byla vyhlášena již před více než 40 lety (1966). Rozloha chráněného území, které se rozkládá ve výškách 604 - 670 m je 3,7 hektaru. Na úbočích Uhlířského vrchu, který je pozůstatkem stratovulkánu, se nacházejí velké rozsáhlé odkryvy po bývalých lomech na tufy z 19. století. Těžba pokračovala i ve století 20., kdy se těžená pyroklastika používala na výrobu tvárnic.

Těžba na Uhlířském vrchu odkryla jedinečný profil (výška lomových stěn dosahuje až 40 metrů), na kterém lze pozorovat jednotlivé vrstvy se všemi druhy sopečných vyvrženin - drobné hráškové tufy, sopečné pumy i sopečné balvany přes jeden metr veliké.

Průzkumem tělesa stratovulkánu, který byl denudačními procesy značně přeměněn, bylo zjištěno, že bývalý stratovulkán měl nejméně dvě fáze činnosti - explozivní a výlevnou (efuzivní). Na povrchu tělesa sopky, období jejíž aktivity spadá do období spodního pleistocénu - asi 1,9 mil.let, jsou odkryty jen horniny mladší fáze činnosti stratovulkánu.

Jižní svahy Uhlířského vrchu, které byly značně přeměněny těžební činností, poskytují vhodné útočiště řadě teplomilných rostlinných druhů, které se jinak v oblasti Nízkého Jeseníku nevyskytují a nebo vyskytují jen sporadicky. Patří k nim bělolist rolní (Filago arvensis), devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. Obscurum), pomněnka drobnokvětá (Myosotis stricta) či tařice kališní (Alyssum alyssoides) aj.

Na vrcholu stojí barokní kostel Panny Marie Pomocné, který byl dlouhou dobu v troskách. O jeho devastaci se zasloužili vedle vandalů i ruští vojáci "bratrských" vojsk, která od roku 1968 okupovala Československo. Před několika lety byl kostel opraven a dnes slouží svému původnímu účelu.

Z města Bruntál sem vede velkou lipovou alejí široká asfaltová cesta - křížová cesta jako zeleně značený turistický chodník, který dále pokračuje do obce Moravskoslezský Kočov a Valšov. Z Kočova můžeme po žluté turistické značce pokračovat do obce Mezina, nad kterou se tyčí Venušina sopka. Dále tady nalezneme tufy ze sopečného popela a struskovité čediče.

Venušina sopka (655 m)

Další z vulkánů Nízkého Jeseníku a Bruntálské vrchoviny. Venušina sopka je od svého souseda - Uhlířského vrchu vzdálena jen asi tři kilometry. Další ze stratovulkánu Nízkého Jeseníku, který se tyčí nad obcí Mezina.

Vrchol Venušiny sopky je velice plochý a zalesněný, vede sem z obce asi půl kilometru dlouhá významová odbočka. Z východního úbočí se otevírají pěkné pohledy na výrazný vrchol Velkého Roudného. Na jejím začátku (u informační tabule) rozlévá svůj, ve slunečním žáru blahodárný stín, mohutná lípa u Kohoutů.

Na svazích Venušiny sopky jsou rozlehlé pastviny, samotný vrchol není označen a rozhledy neposkytuje. Zajímavostí je vypreparovaný sopouch severně od nejvyšší kóty, kde si lze dobře prohlédnout jednotlivé vrstvy uložených popelů a láv tohoto stratovulkánu. Na samotném vrcholu vystupují rezavě zbarvené strusky a sopečný popel.

Lávový proud u Meziny

Lípa u Kohoutů

Lípa u Kohoutů - památný strom, lípa velkolistá (Tilia platyphylla), jehož ochrana byla vyhlášena v roce 2004. Jedná se o mohutný soliterní strom mimořádné hodnoty dosahující výšky 27 metrů a obvodu kmene 441 cm ( ve výšce 1,3 m). Odhadované stáří stromu, který byl v minulosti u hospodářského stavení, aby zde chránil majetek i jeho obyvatele, je 220-250 let.

Lávový proud u Meziny představuje mohutný lomový odkryv utuhnutých lávových proudů Venušiny sopky. Dnes přírodní památka o rozloze 1,22 ha a s výškovým rozpětím 519 - 550 m, která byla vyhlášena v roce 1997. Lámavý čedič byl využíván pro stavební účely.

V lomu byly odkryty dva lávové proudy s odlišnou odlučností plagioklastického čediče, která je dána způsobem chladnutí čedičové lávy. Na lomové stěně lze dnes pozorovat mohutné čedičové sloupy s šestihrannou, vzácně s pětihrannou, odlučností. Jednotlivé sloupce dosahují průměru až několika desítek centimetrů.

Dále lze nalézt čedič hráškovité struktury s kulovitou odlučností, který obsahuje vyrostlice krystalů olivínu. Přístup k lávovému proudu je dnes dobře označen označen. V minulosti tomu ale tak nebylo, takže naprostá většina turistů jej nevědomky minula. Což bylo škoda, neboť se jedná o zajímavý přírodní výtvor, který se může rovnat (byť ne krásou) s čedičovými varhanami na Panské skále u Kamenického Šenova v Čechách. Ppřesto podrobněji uvedu, jak se k němu dostat.

Až k lávovému proudu (bývalému lomu) vede asfaltová cesta. Pojedete-li po cestě č. 452 od Bruntálu, narazíte po asi třech kilometrech na odbočku do obce Mezina. Odbočku ale minete a budete ještě pokračovat asi půl kilometru ve směru k přehradě Slezská Harta.

Tady narazíte na další odbočku (doprava), u které je informační cedule Lávový proud u Meziny. Zaparkujete (dále je zákaz vjezdu), a budete pokračovat asi 100 metrů po cestě. Po asi 100 metrech je vpravo neznačená odbočka, která vede kolem rekreačních chalup prudce do kopce. Po asi 300 metrech vás cesta přivede rovnou do lesem obklopeného lomu s odkrytým lávovým proudem.

Velký Roudný (780 m)

Velký Roudný (780 m) je nejmohutnější a také nejvyšší sopkou Nízkého Jeseníku. Jeho masiv je budován olivinickým čedičem a čedičovými tufy, které jsou protkány čtyřmi utuhlými lávovými proudy. Velký Roudný je jednou z pěti sopek Bruntálské vrchoviny, podcelku Nízkého Jeseníku.

Velký Roudný je morfologicky nejvýraznějším stratovulkánem této oblasti, zároveň se řadí k nejlépe zachovalým vulkánům Českého masívu. I Velký Roudný, podobně jako jeho sousedi, je stratovulkánem v jehož vulkanické činnosti se střídaly eruptivní a efuzivní (výlevné) fáze.

Velký Roudný byl v roce 1966 vyhlášen národní přírodní památkou. Chráněné územi o rozloze 81 ha zahrnuje lesy s přirozenými listnatými porosty, ale také pestré louky s kamenitými mezemi. Na skalních odkryvech našly vhodné životní podmínky vzácné teplomilné rostlinné druhy. Z chráněných rostlinných druhů si zmínku zaslouží vstavač mužský (Orchis mucula), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), dymnivka dutá (Corydalis cava), rybíz alpský (Ribes alpimun) a řada dalších.

Na vrcholu Velkého Roudného stojí nedávno opravená kaple sv. Michala (ze zdrojů obce Roudno), k níž vede z jmenované obce křížová cesta. Dnes tady nalezneme také novou rozhlednu. V minulosti tady stávala i výletní restaurace, z níž se však bohužel zachovaly jen základy.

V oblasti Velkého Roudného se v minulosti těžila železná ruda, nalezlo se tady i ryzí zlato. V jeho oblasti byl těžen kámen - tufit. Při jeho těžbě vznikaly odkryvy, které jsou dnes chráněny jako Razovské tufity v katastru obce Razová. Z kamene byly mimo jiné postaveny olomoucké kasematy, proboštský klášter v Opavě, ale i bruntálský zámek. Na vrchol vede zelená turistická značka z obce Roudno (přes ploché sedlo mezi vrcholy Malý a Velký Roudný.

Malý Roudný (771 m)

Malý Roudný je považován za vedlejší kráter Velkého Roudného, od kterého je oddělen jen nevýrazným plochým sedlem. Sedlo protíná komunikace spojující obce Roudno a Křišťanovice.

Na rozdíl od výše jmenovaných sousedů nevede na vrchol Malého Roudného turistická značka, ta se pouze vine po jeho severozápadním úbočí. Na vrchol Malého Roudného však není problém, v případě zájmu, dojít i bez turistické značky. Ploché návrší bez výhledů však mnoho turistů neláká.

Červená hora (749 m)

Tento osamocený stratovulkán se tyčí asi tři kilometry od obce Stará Libavá. Na zalesněný vrchol Červené hory vede modrá turistická značka z obce Guntramovice. Na konci žluté turistické značky se nachází památník cesty česko - německého porozumění, který stojí na místě bojiště z doby prusko - rakouských válek. Na vrcholu hory stojí meteorologická stanice Červená hora, která je pobočkou Českého hydrometeorologického ústavu v Ostravě.

Sopky Nízkého Jeseníku na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.