Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 30.9.2024 |
Dalekohledy ESO zachytily dosud nejpodrobnější infračervené mapy Mléčné dráhyObří infračervené mapy naší galaxie obsahují více než 1,5 miliardy objektů30.9.2024 | ESO2413
Astronomové zveřejnili obří infračervené mapy naší galaxie - Mléčné dráhy obsahující více než 1,5 miliardy objektů - tedy nejpodrobnější, co kdy kdo zachytil. Za použití dalekohledu VISTA Evropské jižní observatoře sledovala skupina astronomů centrální oblasti Mléčné dráhy více než 13 let. Se svými 500 terabyty dat jde o největší pozorovací projekt, jaký byl kdy za pomocí ESO dalekohledů uskutečněn. 
|
|
|
"Přinesli jsme tolik objevů, že jsme navždy změnili pohled na naši Galaxii," říká Dante Minniti, astrofyzik z chilské Universidad Andrés Bello, který celý projekt vedl. Tato dosud nevídaná mapa obsahuje 200 000 snímků pořízených ESO dalekohledem VISTA - Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy. Dalekohled je umístěn na observatoři ESO Paranal v Chile a jeho hlavním úkolem je mapovat rozsáhlé oblasti oblohy. Skupina vědců použila infračervenou kameru VIRCAM, která dokáže proniknout skrz prach a plyn, jimiž je naše galaxie prostoupena. Je proto schopna pozorovat záření z nejskrytějších míst Mléčné dráhy a otevírá tak jedinečné okno do našeho galaktického okolí. Tento obrovský soubor dat [1] pokrývá plochu oblohy odpovídající 8 600 úplňkům a obsahuje asi desetkrát více objektů než předchozí mapa vydaná stejnou skupinou v roce 2012. Zahrnuje mladé hvězdy, které se často nacházejí v prachových kuklách, a kulové hvězdokupy - skupiny milionů hvězd, které patří k nejstarším v Mléčné dráze. Při pozorování v infračerveném světle může VISTA rovněž nalézt velmi chladné objekty, které na těchto vlnových délkách září, jako jsou hnědí trpaslíci ("neúspěšné" hvězdy, u nichž nedošlo k zažehnutí jaderné fúze) nebo volně plující planety, které neobíhají kolem žádné hvězdy. 
Pozorování začala v roce 2010 a skončila v první polovině roku 2023, celkem trvala 420 nocí. Mnohočetným pozorováním každého kousku oblohy byla skupina schopna nejen určit polohu těchto objektů, ale také sledovat, jak se pohybují a zda se mění jejich jasnost. Zmapovali hvězdy, jejichž jasnost se periodicky mění a lze je použít jako vesmírná pravítka pro měření vzdáleností [2]. Díky tomu získali věrný trojrozměrný pohled na vnitřní oblasti Mléčné dráhy, které byly dříve skryty v prachu. Vědci také sledovali tzv. hyperrychlé hvězdy - rychle se pohybující hvězdy katapultované z centrální oblasti Mléčné dráhy po blízkém setkání se supermasivní černou dírou, která tam číhá. Nová mapa obsahuje data získaná v rámci průzkumu VISTA Variables in the Vía Láctea (VVV) [3] a jeho doprovodného projektu VVV eXtended (VVVX). "Za projektem je obrovské úsilí celého výborného týmu," říká Roberto Saito, astrofyzik z Universidade Federal de Santa Catarina v Brazílii a hlavní autor článku, který byl dnes publikován v časopise Astronomy & Astrophysics. Z průzkumů VVV a VVVX již vzešlo více než 300 vědeckých článků. Nyní jsou přehlídky dokončeny a vědecké zkoumání shromážděných dat bude pokračovat ještě několik desetiletí. Mezitím se observatoř ESO Paranal připravuje na budoucnost: VISTA bude doplněna o nový přístroj 4MOST a ESO dalekohled Very Large Telescope (VLT) dostane přístroj MOONS. Společně přinesou spektra milionů objektů a nespočet objevů. Poznámky[1] Datový soubor je příliš velký na to, aby mohl být zveřejněn j ako jeden snímek, ale zpracovaná data a katalog objektů jsou k dispozici na vědeckém portálu ESO Science Portal. 
[2] Jedním ze způsobů, jak změřit vzdálenost hvězdy, je porovnat její jasnost při pohledu ze Země s tím, jak jasná je ve skutečnosti, což ale často není známo. Některé typy hvězd periodicky mění svou jasnost a existuje velmi silná souvislost mezi tím, jak rychle to dělají, a tím, jak jsou jasné. Měření těchto fluktuací umožňuje astronomům zjistit, jak jsou tyto hvězdy jasné, a tedy jak daleko od nás leží. [3] Vía Láctea je latinský název pro Mléčnou dráhu. Další informaceTento výzkum byl prezentován v článku s názvem "The VISTA Variables in the Vía Láctea eXtended (VVVX) ESO public survey: Astronomy & Astrophysics (https://doi.org). Data DOI: VVV, VVVX.Skupinu tvoří R. K. Saito (Departamento de Física, Universidade Federal de Santa Catarina, Florianópolis, Brazil [UFSC]), M. Hempel (Instituto de Astrofísica, Dep. de Ciencias Físicas, Facultad de Ciencias Exactas, Universidad Andres Bello, Providencia, Chile [ASTROUNAB] and Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Germany), J. Alonso-García (Centro de Astronomía, Universidad de Antofagasta, Antofagasta, Chile [CITEVA] and Millennium Institute of Astrophysics, Providencia, Chile [MAS]), P. W. Lucas (Centre for Astrophysics Research, University of Hertfordshire, Hatfield, United Kingdom [CAR]), D. Minniti (ASTROUNAB; Vatican Observatory, Vatican City, Vatican City State [VO] and UFSC), S. Alonso (Departamento de Geofísica y Astronomía, CONICET, Facultad de Ciencias Exactas, Físicas y Naturales, Universidad Nacional de San Juan, Rivadavia, Argentina [UNSJ-CONICET]), L. Baravalle (Instituto de Astronomía Teórica y Experimental, Córdoba, Argentina [IATE-CONICET]; Observatorio Astronómico de Córdoba, Universidad Nacional de Córdoba, Argentina [OAC]), J. Borissova (Instituto de Física y Astronomía, Universidad de Valparaíso, Valparaíso, Chile [IFA-UV] and MAS), C. Caceres (ASTROUNAB), A. N. Chené (Gemini Observatory, Northern Operations Center, Hilo, USA… Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností. OdkazyKontaktyRoberto K. Saito |
|
