Banát a Retezat, horská turistika v Rumunsku v oblasti rumunských Jižních Karpat

Výprava do pohádkového kraje Rumunska

"Kam to vlastně jedeme?!"říkali jsme si. Nevěděli jsme, co nás čeká, kam půjdeme, ani kde vlastně budeme spát. K hranicím Rumunska jsme dorazili brzy ráno. Bylo to zajímavé probuzení, Liberec sice není žádné velkoměsto, ale i přesto to byl dost podstatný rozdíl.

Slunce vycházelo a my jsme se kochali výhledem na starobylé vesničky, zvláštní spleť drátů elektrického vedení a zvířata pasoucí se na krásných zelených loukách. Autobus zastavil v Rovensku a my museli dál putovat po svých.

Cestou se pár našich členů vyfotilo s obří žížalou a s místními. Jak jsem jim říkala já "s pohádkovým dědečkem a babičkou", kteří nás s úsměvem pozdravili "Pozdrav Pánbůh". Vyprávěli nám, jak si tam žijí, rozloučili se s námi se slovy "s Pánem Bohem" a bylo na nich vidět, že i když mají spoustu těžké a tvrdé práce jsou vlastně šťastní, jelikož jsou městským spěchem neposkvrnění.

Čtěte také: Putování po českých vesnicích Banátu

Poté nás čekal odpočinek v místní hospůdce, odkud jsme měli příležitost odeslat pohledy do naší rodné zemičky. Utábořili jsme se na jedné louce, umyli jsme se v říčce, uvařili večeři, zahráli si společenské hry a šli spát s velkým očekáváním, co nás čeká další den.

Ráno nás probudil naštvaný bača, který šel s krávami na pastvu, to nám však nezkazilo dobrou náladu a potom, co jsme sbalili stany a veškerou bagáž jsme pokračovali v naší výpravě za dobrodružstvím v pro nás neprozkoumaném Banátu.

Cestou nás vyděsilo pár toulavých psů, ale my velice hrdinsky a odhodlaně putovali dál k našemu dalšímu tábořišti. Když jsme došli do rovenské vesničky, usadili jsme se u místní hospůdky, spokojeně odpočívali a umyli se u napajedla. Místní děvčata okouzlila pár našich kluků, ti je na oplátku chtěli okouzlit svým českým šarmem. No, možná tam jeden z nich už má zamluvenou chalupu s kravkou a pěknou nevěstu k tomu, my v nich viděli velký potenciál.

V pondělí jsme měli objevit něco, co jsme ještě nikdy neviděli. Procházeli jsme krásnou přírodou, hráli hry, které polovině výpravy po třech dnech lezla na nervy, a ztratili jsme se. Přešli jsme kopce, kopečky, cesty, cestičky, přeskákali kaluže a celí utrmácení po 32 km jsme zalehli u pana Veverky na zahradě, kde jsme se utábořili a umyli.

V dalších dnech jsme vyrazili do opravdových hor s velkým H, stoupali stále výš a výš. Cestou k největšímu vrcholku jsme spatřili stádo koní a ztracené jehňátko, stoupali jsme po obrovských kamenech, míjeli krásná jezera národního parku Retezat a prodírali se sněhem. Byl to skvělý pocit vystoupat, na vrcholu se rozhlédnout po kraji krásného národního parku, proto jsme se museli také vyfotit na důkaz, že jsme to zvládli. Po tom, co jsme se naobědvali ve 2 000 metrech nad mořem, sestupovali jsme k ledovcovému jezeru, u kterého jsme se utábořili.

V nížině nás další den nabral autobus a odvezl do kempu. Poslední den naší výpravy jsme nestrávili vystupováním výšek, ale bádáním podzemních jeskyní. Ráno jsme sbalili všechny stany, krosny, zbavili jsme se našich zásob a natěšení jsme vyrazili k podzemním jeskyním. Neuvěřitelný zážitek, nedokážu to popsat. Naučili jsme se starat se sami o sebe v divoké přírodě. Přesvědčili jsme se o tom, že i když už máme málo sil, pořád máme dostatek sil na to, vystoupat až na vrchol.

Celé ty dny strávené v Rumunsku se mi zaryly do paměti snad na celý život. Nikdy nezapomenu na kraj nádherné přírody, do které jsem se zamilovala, kraj, kde si říkáte "já už dál nejdu!" a kraj, kde řešíte jen to, kde budete spát nebo jestli zvládnete všechny ty zážitky vstřebat do sebe.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.