Ledovcová jezera v Jižních Karpatech v Rumunsku v pohořích Retezat, Paring, Fagaraš

Ledovcová jezera v Jižních Karpatech - Rumunsko

Jižní Karpaty se od své sousedky - Východních Karpat liší nejen svým charakterem a větší průměrnou nadmořskou výškou, ale také vysokým počtem jezer (ples), která známe od nás například z Vysokých Tater, a která jsou vesměs ledovcového původu.

Zatímco ve Východních Karpatech jezera ledovcového původu téměř nenalezneme (a když, tak malá), tak v Jižních Karpatech je jich naopak velice hodně. Svými rozlohami sice nedosahují parametrů tatranských ledovcových ples, přesto jsou velice atraktivní a stávají se častým cílem turistů. Nejvíce jezer se koncentruje v pohořích Retezat, Paring a Fagaraš.

Čtěte také: Karpaty, největší horské pásmo Evropy

Absolutně největším jezerem celých Jižních Karpat (a rumunských Karpat vůbec) je jezero Bucura v pohoří Retezat. Bucura dosahuje rozlohy 8,86 ha a hlouby až 15,7 m. Nachází se v nadmořské výšce 2 041 m. Ve srovnání s Tatrami je tak největší rumunské ledovcové jezero poměrně malé.

Největší ledovcové jezero Jižních Karpat

Pokud by jezero Bucura leželo ve slovenské části Tater, dosáhlo by pátou příčku pomyslného žebříčku a předběhlo by například Popradské pleso s rozlohou 6,88 ha. V žebříčku celých Tater by se ale umístilo až na 10. příčce hned za Vyšným Bielovodským Bielym plesem (9,56 ha). V rámci celých Karpat však 10. příčka pro jezero Bucura není zase až tak špatná.

Kolik ledovcových jezer je v Jižních Karpatech?

V Jižních Karpatech je zadokumentováno 120 jezer ledovcového původu. Největším z nich je Bucura. Celkem 27 jezer přesahuje svou plochou jeden hektar, všechna ostatní jsou menší jednoho hektaru a některé z malých jezer dokonce občas vysychají.

Nejvýše položeným jezerem v Jižních Karpatech je jezero Lacul Mioarelor ležící v nadmořské výšce 2 282 m v pohoří Fagaraš. Toto jezero dosahuje rozlohy 0,15 ha, maximální hloubka činí 0,4 m a objem vody činí pouze 316 m³.

Druhým nejvýše položeným jezerem je jezero Tăul Agătat v pohoří Retezat ležící v nadmořské výšce 2 260 m. Jeho plocha činí pouhých 0,49 ha při maximální hloubce 4,3 a objemu 10 348 m³.

A nakonec třetí příčku nejvýše položených jezer Jižních Karpat obsadilo další malé jezero Zănagutele Galesului I ležící v nadmořské výšce 2 240 m. Rozloha tohoto jezera, které rovněž leží v pohoří Retezat, činí jen 0,08 ha a maximální hloubka dosahuje pouhého čvrt metru. Celkový objem vody činí necelých 120 m³. Nejhlubším jezerem rumunských Karpat je jezero Zanoaga s 29 metry hloubky.

Následující tabulka uvádí přehled největších jezer Jižních Karpat, jejichž rozloha je větší než jeden hektar:

I za vznik jezer v Jižních Karpatech vděčíme dobám ledovým. Výrazný ledovcový reliéf řady nejvyšších pohoří skutečně modelovaly ledovce, které v době maximálního čtvrtohorního zalednění pokrývaly v Jižních Karpatech plochu asi 307 km². Po ústupu po sobě ledovce zanechaly typický glaciální reliéf s kary, morénami a typickými ledovcovými údolími zvanými trogy. Dna četných dolin pak vyplnila jezera.

Popisovaná jezera tak vznikla díky působení glaciální eroze. I tady rozlišujeme dva základní typy jezer - karová a morénová. V pohořích Retezat a Paring jsou dna dolin vyplněna "náhrdelníky" jezer, zatímco v pohořích Fagaraš, Sebes či Godeanu jsou jezera většinou osamocená.

V Jižních Karpatech jsou nejčastější karová (hloubená) jezera, která obvykle dosahují velkých hloubek. Jsou to například jezera Zanoaga, Custura Mare, Cilcescu, Bilea, Podragu Mare aj.

Na severním křídle Jižních Karpat pak převládají morénová (hrazená) jezera, která vznikla za morénami (valy) z erodovaného materiálu, který ledovce tlačily před sebou. Typickými morénovými jezery jsou Lacul Negru, Gemenele, Iezerul Sureanului, Iezerul Cindrel aj. Celková plocha ledovcových jezer Jižních Karpat činí jen 104 ha a pouze 27 z nich převyšuje svou rozlohou jeden hektar.

Nejvíce ledovcových jezer nacházíme ve výškách okolo 2 000 m. Tato jezera charakterizuje přebytková hydrologická bilance. Voda ledovcových jezer je doplňována jednak přítoky (v několika málo případech) a srážkovou vodou ze sběrného bazénu jezer.

Z celkového průměrného ročního srážkového úhrnu připadá 58 % na sníh, který se hromadí v průběhu chladného období roku a jenž při jarním tání vyvolává prudké zvýšení vodní hladiny. Naprostá většina jezer (95%) jsou jezera odtoková, přebytečné vody z nich jsou odváděny říčkami.

Teplota vody ledovcových jezer je úzce spjata s klimatickými podmínkami ve vysokohorském prostředí a nejvýrazněji se mění v závislosti na roční době. V chladném období roku, které trvá 7 - 8 měsíců, jsou všechna jezera zamrzlá. Proces postupného ohřívání vod trvá 4 - 5 měsíců (od května do září) a teplota vody u hladiny může dosáhnout 6 °C - 17 °C.

Salinita vod ledovcových jezer je velice nízká a obvykle koncentrace solí nepřesahuje 50 mg/l. V jezerních vodách je rozpuštěno větší množství kyslíku a oxidu uhličitého, jejich koncentrace kolísá v závislosti na teplotě. Nejvyšší koncentrace kyslíku dosahují v letních měsících hodnot 9 - 13 mg/l, zatímco koncentrace CO₂ klesá na 4 - 6 mg/l. Díky tomuto se podařilo v minulosti několik jezer v Paringu a Retezatu uměle zarybnit lososovitými rybami.

Použitá literatura

[1] I. Pisota, Lacurile Glaciare Din Carpatii Meridionali; Editura Academiei republice socialiste Romania, Bukurešť 1971

Další související články: