Treking > Treky, turistika > Cima di Entrelor (3 430 m n. m.), výstup na horu v italských Grajských Alpách
Cima di Entrelor (3 430 m n. m.), výstup na horu v italských Grajských AlpáchTúra za kozorožci v Národním parku Gran Paradiso24.3.2020 | Otakar Brandos
Cima di Entrelor (3 430 m) v Národním parku Gran Paradiso v italských Grajských Alpách není krásou ani výškou nijak výjimečný kopec. Cima Entrelor je hora turisticky naopak spíše nezajímavá, byť leží v ostrém skalním hřebeni v sousedství dalších vrchů - l´Aouillie (3 440 m) a Monte Taou Blanc (3 438 m). |
||||||||||||||||||||||
Proč se tedy na Cimu di Entrelor, stojící přímo naproti nejvyšší hoře celé oblasti - Gran Paradisu (4 061 m) na druhé straně hlubokého údolí Val Savarenche (jihozápadně od italského střediska Aosta), vůbec vydávat? Třeba proto, že tady nepotkáte žádné turisty a nebo proto, že na zdejších horských svazích žije spousta kamzíků a kozorožců. Nástupním místem je osada Pont (asi 1 960 m) v samém závěru Val Savarenche. Je tady několik restaurací a velký kemp. I odstavné parkoviště, které bývá v letních měsících plné. Je tedy rozumné přijet buď hodně brzy ráno a nebo na večer. Od parkoviště se pokračuje po široké stezce č. 3 mířící západním směrem. Tedy přesně na opačnou stranu, než na které je Gran Paradiso a další vrcholy jako Herbetet (3 778 m), la Tresenta (3 609 m), Ciarforon (3 642 m) a další. Stezka se prudce zakusuje do svahu a v četných zákrutách se zvedá až na pláň Piano del Nivolet za fantastických výhledů na protější hory. Za bystřinou Dora del Nivolet je potřeba odbočit doprava na trasu 3a kolem opuštěných stájí Alp de Turin (2 388 m). Po krásných loukách s neobyčejně pestrou flórou stále vzhůru severozápadním až západním směrem kolem terénní stanice národního parku. Pěšina je dobře patrná až na okraj úchvatné kotliny nazvané Plan Borgnoz. Voňavé horské louky se vlní pod nápory prohřátého horského vzduchu. V srpnu je to i tady ve výšce téměř 2 700 m na tričko a kraťasy. Při jedné z návštěv se po obloze honily cirry, které vykouzlily díky slunečnímu svitu nádherné halové jevy. Uprostřed šťavnatě zelených luk spočívá nehybná hladina malého jezírka mléčně bílé barvy. To dává tušit, že výše se musí nacházet ledovec. Podle mapy se hladina nachází ve výšce 2 668 m. Jsme tedy o 13 metrů výše, než kdybychom vystoupili na Gerlachovský štít, nejvyšší horu Tater, Slovenska i Karpat. Kousek pod jezerem je stará dvoupodlažní koliba (šopa), kterou při svých návštěvách využívám jako pohodlný bivak. Někde v těchto místech končí zřetelný chodník. Jedna z teoretických tras vede k ledovci Gh. di Aouille. Výstup je velice strmý a nástup na ledovec obtížný. Pokud v zimě pořádně nenasněží, v srpnu zde zeje hluboká a široká odtrhová trhlina. Při jedné z návštěv byla zcela neprůchozí. Skalní stěny okolo tvoří lámavá skála, přechod nemyslitelný a nebezpečný. I na ledovci je potřeba dávat pozor na padající kameny. Rozhodně je potřeba cepín a mačky. Nad ledovcem pokračuje výstup strmým suťoviskem. Tupá dřina. Až poslední část výstupu opět vede po pevnější skále a po hřebínku někde mezi l´Aouillé a Cimou di Entrelor. Nejsnadněji je přístupný až nejjižnější z trojice vrcholů - Mont Taou Blanc. Od jihu od chaty Savoia. Avšak i na něj vystupuje minimum turistů a orientace bývá obtížná. Podle některých map je výstup možný stezkou, která na vrchol přichází od severovýchodu. Já ji však nenašel, narazil jsem jen na stezičky vyšlapané kozorožci. Navíc v mapách IGC (č. 102) v měřítku 1:25 000 tato stezka zakreslena není (na rozdíl např. od připojené mapy z mapy.cz) a na vrchol jsem se dostával přes výše zmíněný ledovec. Protože jsem se ale pokaždé kousl při fotografování kozorohů, dostihla mě oblačnost z tepla skrývající výhledy. Ovšem nelituji, představení, která vždy uchystali místní kozorožci, byla nezapomenutelná. Na severních svazích hory se nacházejí dva ledovce - Gh. Di Entrelor a G. do Perciá. Pokud se ale návštěvníkovi výstup nezdaří a nebo se mu nechce tahat ledovcovou výstroj, není proč zoufat a nebo důvod sem nezamířit. Návštěva tohoto koutu Grajských Alp bude jistě odměněna setkáními se zdejšími horskými obyvateli, kteří jsou na přítomnost člověka docela uvyklí. Cima di Entrelor, turistická mapaLíbil se vám tento článek? |
|