Kozorožec alpský (Capra ibex ibex), horský - zástupce turovitých (Bovidae)

Kozorožec alpský je poddruhem kozorožce horského (Capra ibex), jenž má opravdu široký areál svého rozšíření. Objevuje se nejen v Evropě, ale i v severní Africe a Asii, kde vystupuje do výšek až 6 700 m. Známý je kozorožec sibiřský (Capra ibex sibirica), kozorožec nubijský (Capra ibex nubiana) či kozorožec španělský (Capra ibec pyreneica), který bývá některými zoology považován za samostatný druh.

Kozorožec alpský obývá zelené alpské louky nad horní hranici lesa, sestupuje ale i k horní hranici lesa a v době nedostatku potravy sestupují až do lesů. Kozorožec alpský je býložravec. Živí se trávami a mechy, rád si ale smlsne i na větvičkách stromů. Kozorožec alpský je aktivní navečer a brzy ráno, kdy sestupuje ze skalních teras v těžko dostupném terénu, aby se napásl. Přes den tak kozorožce uvidíte v Alpách spíše výjimečně, neboť odpočívá dobře maskován v nepřístupném terénu skrývajíc se před predátory, kterými mohou být vlk, medvěd a v případě mláďat i orel.

Kozorožec alpský je poměrně společenským zvířetem žijícím v početných stádech. V době říje můžeme pozorovat samce, jak urputně bojují mezi sebou o přízeň samic. Mnohdy zápolení trvá celé hodiny, samci se tlučou ohromnou silou rohy a hlavami snažíc se přemoci soka. Útočí z pozice na zadních hlavami proti sobě. Při svých návštěvách Grajských Alp jsem měl možnost mnohokráte takovéto souboje pozorovat. Zmlklá horská údolí se pak ozývají ránami o sebe narážejících mohutných rohů. Jen výjimečně dochází při takovémto zápolení ke zraněním. Mláďata kozorožců se rodí obvykle v květnu po šestiměsíční březosti. Obvykle se rodí jedno mládě.

Samce kozorožce lze snadno odlišit od samic podle velikosti rohů, které u samců mohou dorůstat až jednoho metru. Samci dorůstají v kohoutku okolo jednoho metru, délka těla může dosáhnout až 1,7 m. Samci dosahují okolo 30 kg hmotnosti, samice bývají o poznání menší.

I kozorožcům hrozilo vyhubení

Dnes, kdy v Alpách žije asi 30 000 kozorožců se možná zdá neuvěřitelné, že i jim hrozilo vyhubení. V 19. století byl kozorožec v Alpách prakticky vyhuben a poslední životaschopná populace čítajíc řádově okolo 100 kusů se zachovala na území Grajských Alp v honitbě italského krále. A protože tehdejší italský panovník Vittorio Emanuel II. byl docela osvíceným, zasadil se o zachování kozorožce a jeho následnou reintrodukci do dalších částí Alp.

Vypadá to tak, že dnešní alpští kozorožci jsou potomky nevelké populace předků obývajících krajinu údolí Val Savarenche pod zasněženou kopulí poměrně snadno dosažitelné čtyřtisícovky Gran Paradisa. Italové na čin svého panovníka nezapomněli a na jeho počest pojmenovali pěknou horskou chatu Vittorio Emanuel, kterou využívají horolezci a turisté při návštěvě této části Alp.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.