Býčí skála, zajímavosti Moravského krasu

Býčí skála - údolím Křtinského potoku; střední část Moravského krasu (1)

Údolí Křtinského potoku se klikatí ve střední části Moravského krasu jako skutečná přirozená zelená spojnice i pomyslný snový předěl mezi industriálním Adamovem a poutními Křtinami. Je to místo, jímž procházely dějiny. V nehostinných podmínkách jeho jeskyní nalezli domov naši předci před tisíci lety, podzemní prostory v druhé světové válce ukrývaly utajené továrny okupantů a později také reje socialistické armády.

Technické památky údolí odkazují na zdejší slavnou minulost zpracování železa. Údolí je domovem mimořádně cenných přírodních hodnot chráněných dokonce jako národní přírodní rezervace. V neposlední řadě se jedná o krajinářsky mimořádně hodnotnou oblast, jež si získá srdce každého návštěvníka tím kouzelným způsobem, jakým vzniká láska na první pohled.

"…Umění zápolí s přírodou s jakousi závistí, pokud ono ji napodobuje, a zdá se, že si obě přivlastňují právo ocenění, leč ještě nebyl nalezen umělec, který by vytvořil totožné s přírodním, což se zračí na umělých jeskyních…"

Z knihy "Podzemní bič Moravy…" (1669) Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu.

Údolí Křtinského potoka: geomorfologie a geologie

Plocha hluboce zařezaného údolí (hlavně v severní části Moravského krasu tzv. žleb) s délkou asi 8 km a přibližným průběhem z jihovýchodu na severozápad se z většiny nachází v Moravském krase, podcelku Drahanské vrchoviny i stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Na západě údolí příčně protíná další podcelek Drahanské vrchoviny a to východní hřbet Adamovské vrchoviny, končí pak ještě západněji na kraji Adamova, kde se otevírá do údolí s řekou Svitavou.

Geologické podloží západní části údolí tvoří především hlubinné vyvřeliny brněnského masivu, zejména granodiority, ve východní části jsou to pak zkrasovatělé devonské vápence. Vápence Moravského krasu existují v několika typech, v Údolí Křtinského potoku se setkáme především se dvěma typy - tzv. lažáneckými a vilémovickými vápenci.

Především v okolí Josefova najdeme tzv. josefovské vápence, jež představují podtyp lažáneckých vápenců. Mají tmavošedou barvu a jsou uloženy ve výrazných deskách až lavicích. Vznikly usazováním při pobřeží, charakteristické jsou pro ně nahromadění schránek ramenonožců patřících do rodu Bornhardtina.

Josefovské vápence přecházejí do velmi podobných tmavošedých vlastních lažáneckých vápenců. Liší se od josefovských strukturou, najdeme v nich též odlišné fosilie - hlavně stromatopora rodu Amphipora. Lažáneckých vápence budují stěny nejznámnější jeskyně popisované oblasti - Býčí skály (viz dále). Nejvyvinutější jsou světle šedé vápence vilémovické. Jemně zrnitá, masivní až hrubě lavicovitá hornina sestává především ze schránek korálů (Caliopora, Alveolites) a stromatopor (rody Actinostroma a Amphipora).

Na východním konci popisovaného území, v okolí Křtin, pak natrefíme na nejmladší vápence Moravského krasu, tzv. křtinské vápence, jež vznikly sedimentací v nejsvrchnějším devonu a spodním karbonu. Mají pestré, vesměs červenavé zbarvení, hlíznatou strukturu, obsahují úlomky starších vápenců a také příměsi železem bohatých suchozemských zvětralin. Křtinský vápenec, respektive mramor, zdobí i interiér poutního kostela ve Křtinách.

Geologické složení Údolí Křtinského potoku doplňují svahové sedimenty, na jižním okraji štěrky Babické plošiny a červenozemě. Na severovýchodě sem zasahují jurské jílovito - písčité sedimenty tzv. rudické vrstvy Habrůvecké plošiny, na jejich spodině se nachází v minulosti těžené limonitické železné rudy. Podél Křtinského potoku najdeme holocenní nivní náplavy.

Osada Josefov dělí údolí svou polohou na dvě nestejně dlouhé části. Kratší, převážně granodioritová část mezi Adamovem a Josefovem byla pojmenována jako Josefovské údolí, delší krasový žleb pokračující z Josefova dále do Křtin se nazývá Křtinské údolí.

Křtinský potok

Za prameny samotného Křtinského potoku (dříve též Říčka) se musíme vydat na jihovýchodní svahy oblého vrchu Proklestu (574 m) mezi obcemi Bukovina a Bukovinka. Tok potoku se krátce ubírá na jih, přibírá drobný potok Strhovec a poté se prudce stáčí západním směrem. Protéká ke Křtinám Lučním údolím, na jehož počátku jej také u silničního rozcestí kříží červená TZ Bukovinka - Křtiny. Ve Křtinách se do něj vlévá potok Zemanův žleb.

Za obcí se pak Křtinský potok zařezává do vápencového podloží a mizí v několika ponorech. Řečeno slovy J.F Hertoda z Todtenfeldu: "…ztrácí se procházeje zde sotva osmou část míle jako spěchající a hučící spousty v prohlubních a jako by si zprotivil denní světlo, dychtí dosíci stínu a temnot, jakož i nejhlubších horských útrob…"

V podzemí se dělí na na dvě větve a výsledkem působení vod potoku je dosud neprobádaný systém jeskyní soustředěných především kolem rezervace U Výpustku. Potok se na povrchu objevu vývěrem u Otevřené skály, za Býčí skálou přibírá Jedovnický potok a Josefovským údolím míří k Adamovu, kde se vlévá po více jak 15 km své cesty do řeky Svitavy.

Z Adamova Josefovským údolím ke vstupu do NPR Býčí skála

Z rozcestí na vhodně pojmenovaném náměstí Práce nedaleko části mohutného továrního komplexu Adast v Adamově se vydáme spolu s modrou a žlutou TZ. Uličkou jménem Plotní mezi hezkými domky starší zástavby klesneme k silnici Adamov - Křtiny, překročíme Křtinský potok po mostě a krajnicí frekventované komunikace se vydáme k rozcestníku Josefovské údolí (asi 1 km z Adamova). Žlutou značku necháme, nechť se od nás odpojí a vystoupá jižně orientovanými svahy Josefovského údolí směrem k Máchovu památníku.

My pokračujeme dále s modrou. Ta záhy opouští nepříjemnou silnici, odbočuje doprava a po dřevěném mostku míří na levý břeh potoku. Míjíme ohniště s lavičkami. Hlinitá stezka počíná stoupat a zařezává se do svahu s četnými šedivými granodioritovými skalisky a balvany, jež oživuje zeleň mechu a kapradin. Neznačená odbočka na ostroh, jež vybíhá v nejvyšším bodě stoupání stezky do údolí, nám poskytne jen omezené výhledy na silnici v hloubce pod námi a skály a lesní porost protějších svahů. Poté chodník klesá opět k silnici.

NPR Býčí skála

Cedule nám dává najevo, že další kroky povedou pár kilometrů národní přírodní rezervací (NPR) Býčí skála. Vznikla sloučením dvou sousedících rezervací - NPR Býčí skály a NPR Josefovské údolí. Byla vyhlášena roku 2004 na ploše 190,7 ha s cílem ochrany přírodě blízkých druhových společenstev na zajímavém geologickém podloží. To představuje hlavně styk nekrasových slepenců a granodioritů s devonskými vápenci.

Díky různorodému geologickému podloží i existenci různých geomorfologických útvarů v rezervaci natrefíme na širokou paletu biotopů a tím i velkou pestrost zde žijících rostlinných a živočišných druhů. Jen motýlů tu bylo popsáno na tisíc druhů. Rezervace chrání i bohatství povrchových a podpovrchových krasových jevů. Nalezneme v ní vyvěračky Křtinského a Jedovnického potoku, závrty, krasové skalní útvary (škrapy, hřebenáče). Z aktivních průtokových jeskyní jmenujme Býčí skálu, Sobolovu (Barovou) a Májovou jeskyni, chráněny jsou také fosilní jeskyně Kostelík a Jáchymka, cenná to archeologická a paleontologická naleziště.

Vyvinut je zde dubový, bukodubový a dubobukový lesní vegetační stupeň. Lesní porosty s převahou buků ( buk lesní Fagus sylvatica) především na vápencích a méně dubů (dub zimní Quercus petraea) hlavně na granodioritu mají místy výrazně pralesovitý charakter. Unikum představuje výskyt kriticky ohroženého ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a silně ohrožené kapradinky skalní (Woodsia ilvensis), okrotice červené (Cephalanthera rubra), kruštíku růžkatého (Epipactis muelleri), lomikamene latnatého (Saxifraga paniculata), tisu červeného (Taxus baccata) a korálice trojklanné (Corallorhiza trifida).

Z živočichů stojí jistě za zmínku výskyt kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Silně ohrožené druhy představuje z obojživelníků mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a z plazů slepýš křehký (Anguis fragilis). Mezi silně ohrožené druhy ptáků, s nimiž se lze v NPR Býčí skála setkat, patří krahujec obecný (Accipiter nisus), ledňáček říční (Alcedo atthis ), čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Silně ohrožené živočišné druhy ze třídy savců zde představují čtyři druhy netopýrů: netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velkouchý (Myotis bechsteini), netopýr pobřežní (Myotis dasycneme) a netopýr velký (Myotis myotis).

Od vstupu na území NPR pokračujeme v úrovni místy meandrujícího potoku stále po jeho levém břehu až k rozcestníku u osady Josefov (asi 3 km z Adamova). Neváhejme ani vteřinu a dřevěné lávky opodál využijme k překonání vodního toku za účelem prohlídky areálu Staré hutě v Dolním Josefově, nejstarší dochované hutě ve střední Evropě, o níž jsme pojednali v samostatném článku "Slavná průmyslová minulost okolí Josefova".

Naučná stezka Josefovské údolí

Po prohlídce pozoruhodného místa pokračujeme dále s modrou značkou i naučnou stezkou (NS) Josefovské údolí - stezka Rudolfa Burkhardta. Nově rekonstruovaná stezka byla otevřena před necelým rokem, v 11 hod dne 12. května 2007, jméno nese po známém moravském speleologovi RNDr. Rudolfu Burkhardtovi (1925-1975). Ten se ve své práci soustředil na krasové jevy střední části Moravského Krasu - Údolí Křtinského potoku a Rudickou plošinu, stál u počátků zkoumání druhého největšího jeskynního systému Moravského krasu, systému Rudické propadání - Býčí skála.

NS o délce 2 km spojuje Františkovu huť a jeskyni Býčí skálu, na její mimořádně atraktivní trase nás potká 6 zastavení s velmi povedenými informačními tabulemi. Dodávám, že tato krátká nová NS zahrnuje zlomek trasy první NS Josefovské údolí o délce 10 km s 24 zastaveními, kterou před třiceti roky zřídil Školní lesní podnik Křtiny.

Josefovské štoly a Pěnovcové prameny

První zastavení NS s názvem Josefovské údolí nalezneme za bývalým hostincem Švýcárna. Nedaleké chodby ve svahu (které mohou ve své počáteční části v případě nouze a s rizikem pobytu v NPR sloužit i za provizorní přístřeší,) sloužily Švýcárně za sklepy. Stezka stoupá a zařezává se do svahu, jenž nese jméno Ruská stráň, na výběžku nad námi jej zdobí dřevěný pravoslavný kříž, nově instalovaný roku 2003 na místě staršího, jenž se údajně zřítil dolů. Pod křížem je navíc pamětní deska ruského lesníka Morozova a nad křížem pomník známého slovenského literáta P.O. Hviezdoslava. Protější jižně orientovaný svah byl pojmenován jako Česká stráň.

Na stráně však nešplháme, ale v zářezu té Ruské pokračujeme k druhému zastavení NS. Představuje nám tajemstvím znějící Josefovské štoly. 20 až 350 m dlouhé štoly vznikaly na levém břehu potoka v 50. letech minulého století, jejich ražba byla přísně tajná a měla zřejmě souvislost s blízkou výrobou zbraní v Adamově. Po prozrazení projektu štol však bylo kopání přerušeno. Tento nápad "zelených mozků"v okolí Křtinského potoku není žádnou novinkou, své by mohla povědět nedaleká jeskyně Býčí skála, kterou nacisté zplundrovali betonovými úpravami pro válečnou tovární výrobu.

Nejhůř ovšem dopadla jeskyně Výpustek u Křtin. V roce 1938 ji nejprve poničila československá armáda, která zde po drastických úpravách zřídila muniční sklad. Němci ve Výpustku roku 1944 vybudovali podzemní továrnu s krycím jménem DINAR pro výrobu součástek k motorům. Dle vzpomínek pamětníků zde prý pracovalo až 1 200 lidí (!) ve dvou směnách.

Továrna byla 12.4.1945 při německém ústupu částečně vyhozena do povětří a vypálena. V letech 1960 až 1964 jeskyni obsadila opět československá armáda, bylo zde zřízeno podzemní záložní velící stanoviště (až pro 250 lidí), definitivně jeskyni armáda opustila před nedávnem, roku 2001. Nyní prý již probíhají prohlídky podzemního komplexu pro veřejnost.

Ale zpět na lesní pěšinu nad Křtinským potokem u Josefova. Šedobílá vápencová skaliska svědčí o tom, že jsme vstoupili do krasové části údolí. Následuje třetí zastavení NS Pěnovcové prameny. Pěnovce jsou pramenné vápence, kalcit krystalizuje po uvolnění oxidu uhličitého z vyvěrající vody. Zde z ústí zavalené štoly vyvěrá drobný pramen, který vytváří drobný tok. V jeho průběhu je vytvořena pěnovcová kaskáda, jediná živá pěnovcová kaskáda Moravského krasu, což ji činí předmětem našeho obdivu.

Turistická mapa oblasti

• Pokračování článku

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.