Průvodce | Karpattreky | Horolezectví | Cykloturistika | Cestování | Lyžování | Příroda | Soutěže | Aktuality | Zajímavosti | Kalendář | Napsat článek | Reklama | Více… |
Treking.cz
Poslední aktualizace: 9.9.2024
Treking > Příroda > Houby vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé, systematika hub - uspořádání hub (Funghi) do tříd, řádů a čeledí nebo rodů

Houby vřeckovýtrusé a stopkovýtrusé, systematika hub - uspořádání hub (Funghi) do tříd, řádů a čeledí nebo rodů

Dnes přijímané rozdělení hub

15.3.2024 | Otakar Brandos

Rozdělení hub, uspořádání do tříd, řádů a čeledí nebo rodů doznalo v posledních letech a desetiletích podstatných změn. Nejenže byly houby vyčleněny do samostatné říše hub (Funghi) z původní říše rostlin (Plantae), kam byly v minulosti nesprávně zařazeny, ale také došlo k velkým změnám v systematice, na základě nejnovějších molekulárních výzkumů.

Houby

Dnes přijímané rozdělení hub nalezneme například na stránkách Index Fungorum. Houby jsou dnes řazeny do čeledí na základě fylogenetické příbuznosti, na rozdíl od původního rozdělení, které bylo založeno na vnějších makroskopických znacích. Řada mykologů se však v systematice čeledí drží i částečně odlišných koncepcí. A zajisté nebudu prorokem tvrzením, že je pravděpodobné, že systematika hub dozná změn i v budoucnosti, která nemusí být ani příliš vzdálena.

V Česku je známo na 10 000 druhů hub, některé zdroje uvádějí až 20 000 druhů. Z toho je asi 5 000 druhů makromycetů (okem viditelných hub). Terénní výzkum však ještě zdaleka není ukončen, řada objevů určitě čeká na pilné a systematické objevitele i v herbářových sbírkách. Znalosti druhového bohatství hub u nás jsou tak pouze omezené, neúplné.

Houby Houby

Makroskopické houby můžeme rozdělit do dvou kmenů - jsou to houby vřeckovýtrusé (Ascomycota) a houby stopkovýtrusé (Basidiomycota). Základní rozdíl mezi nimi spočívá ve tvaru orgánů, ve kterých vznikají výtrusy. Vřeckovýtrusé houby vytvářejí výtrusy uvnitř tzv. vřecek, kdežto stopkovýtrusé houby vytvářejí výtrusy na vrcholových výrůstcích velkých buněk, tzv. bazidiích.

Houby vřeckovýtrusé (Ascomycota)

K vřeckovýtrusým houbám patří asi 40 % dnes popsaných druhů hub. Odborníci ale předpokládají, že tento kmen hub je dominantní, ohromné množství druhů bezesporu teprve čeká na své objevení a popsání. Většina vřeckovýtrusých hub však patří mezi tzv. mikromycety, tedy mikroskopické, okem neviditelné houby.

Pouze malá část hub tohoto kmene má velikosti plodnic nad 50 mm, větší množství druhů dorůstá jen okolo 10 mm. Plodnice těchto hub mají převážně miskovitý nebo číškovitý tvar, méně časté jsou kyjovité a nebo kloboukaté plodnice, např. housenice velkovýtrusá (Elaphocordyceps longisegmentis), které mohou být viditelně rozděleny na sterilní třeň a vrcholovou část pokrytou hymeniem s vřecky a parafýzami (sterilními vlákny). Houby rostoucí pod povrchem půdy a nebo třeba pod vrstvou slehlého listí mívají zpravidla kulovitý nebo hlízovitý tvar.

"Podzemní" houby nemají vřecka na svrchní straně, nýbrž uvnitř v různých dutinách a chodbičkách v dužnině teřichu (glebu). Takovouto typickou houbou je například skrytka olivová (Pachyphloeus melanoxanthus). Velice zajímavým typem plodnic jsou tzv. perithecia (vřecnice), které známé hlavně u různých dřevnatek, například u velice fotogenické dřevnatky parohaté (Xylaria hypoxylon). Tady se plodnice nacházejí ve velice tuhém povrchovém pletivu neboli stromatu.

Houby

Každé takovéto perithecium je vlastně samostatnou plodnicí, v jednom stromatu, jakémsi "dřevnatém" obalu, jich mohou být desítky, u větších druhů hub dokonce stovky a nebo tisíce. Jejich průměrná velikost se však pohybuje jen okolo 0,5 mm.

Velice zvláštní skupinu vřeckovýtrusých hub představují tzv. lichenizované houby, které tvoří tělo lišejníků. K takovýmto lichenizovaným houbám patří asi třetina známých druhů vřeckovýtrusých hub. Tyto houby rostou v symbióze s řasami a nebo sinicemi a zajišťují si tak přísun potřebných uhlovodíků. Tyto houby se v přírodě samostatně neobjevují, protože bez svého fotobionta (řasy, sinice) by nepřežily.

Vřeckovýtrusé houby většinou rostou saprofyticky, tedy na odumřelých zbytcích rostlin a nebo živočichů, mnohé rostou paraziticky a jen malá část těchto hub roste v mykorhize s dřevinami a nebo bylinami. Zpravidla se jedná o podzemní druhy hub. Mezi těmito houbami je i řada jedlých druhů, především mezi smržovitými, např. smrž chutný (Morchella deliciosa), které rostou brzy na jaře, tedy v době, kdy je jiných jedlých hub v naší přírodě spíše poskrovnu.

Stopkovýtrusé houby (Basidiomycota)

Mezi stopkovýtrusé houby patří většina druhů hub, které uvidíme v košíku běžného houbaře. Patří sem tak pravé houby lidově zvané praváky, například hřib smrkový (Boletus edulis), ale i holubinky a ryzce, kuřátka, choroše, pečárky apod. Plodnice těchto hub mají různé tvary a podoby. Mohou být rozlité, kyjovité, kloboukaté, miskovité, jazykovité, keříčkovité aj.

Houby

Přestože většina stopkovýtrusých hub má mikroskopické rozměry, okem jsou tudíž neviditelné, nacházejí se tady ale i houby doslova olbřímích rozměrů. Zatímco mezi vřeckovýtrusými houbami jen těžko nacházíme plodnice o velikosti 50 mm, u stopkovýtrusých hub docela často nacházíme plodnice o velikostech ne 50 mm, ale 100 až 300 mm a nebo dokonce i nad 500 mm, přičemž hmotnost těch největších plodnic může dosahovat 5 až 10 kg a nebo více.

Výtrusy stopkovýtrusých hub se utvářejí vně bazidií na tzv. sterigmatech (stopečkách). Bazidie mají nejčastěji kyjovitý tvar, obvykle jsou seskupeny a vytvářejí vrstvu zvanou výtrusné rouško (hymenium). Tato výtrusorodá vrstva pokrývá svrchní stranu plodnic (rozlité a kyjovité houby), např. rourkovec střapatý (Tubulicrinis calothrix), vnitřní stranu rourek (chorošovité a hřibovité houby), ohňovec obecný (Phellinus igniarius) či křemenáč osikový (Leccinum rufum), a nebo povrch lupenů a či podobných nosičů zvaných hymenofor, jako je tomu u kržatky otrubičnaté (Tubaria furfuracea), hlívy holubí (Pleurotus columbinus) či holubinky slanečkové (Russula graveolens).

Houby

Zralé výtrusy stopkovýtrusých hub se uvolňují ze sterigmat, u pýchavek a řady dalších břichatkovitých hub jsou bazidie ukryty pod okrovkou, vnějším obalem, v chodbičkách a nebo dutinách teřichu (gleby), jako je tomu např. u prášivky letní (Bovista aetivalis) či žaludice lysé (Disciseda candida).

Stopkovýtrusé houby rostou často v mykorhize s bylinami a nebo dřevinami, některé druhy jsou vázány na jeden konkrétní druh a nebo jen několik málo druhů rostliny, např. křemenáč březový (Leccinum versipelle) či hřib borový (Boletus pinophilus), jiné rostou v mykorhize i s desítkami druhů. Některé houby parazitují na dřevinách i bylinách, jiné rostou saprofyticky a podílejí se na rozkladu organických látek a udržování jejich koloběhu v přírodě. Mezi stopkovýtrusými houbami je většina jedlých hub, které nacházíme na našich jídelníčcích, ale také množství jedovatých hub, dokonce i ty druhy nejjedovatější, jako je např. muchomůrka zelená (Amanita phalloides), muchomůrka jarní (Amanita verna) a další.

Kvasinky

Kvasinky jsou jednobuněčné houby, které se rozmnožují pučením, tedy dělením. Většina kvasinek patří do třídy vřeckovýtrusných hub, menší část pak do třídy hub stopkovýtrusných. Kvasinky představují asi 1 % známých druhů hub.

Houby Treking.cz - diskuze

Diskuse k tomuto článku

přidat názor    zobrazit celou diskusi

Reklama, turistika a výlety podle pohoří
Beskydy | Bílé Karpaty | Blatenská pahorkatina | Brdy | Broumovská vrchovina | Česká Kanada | České středohoří | České Švýcarsko | Český les | Český ráj | Děčínská vrchovina | Doupovské hory | Drahanská vrchovina | Džbán | Hanušovická vrchovina | Hornosvratecká vrchovina | Hostýnské vrchy | Chřiby | Javorníky | Jeseníky | Ještědsko-kozákovský hřbet | Jevišovická pahorkatina | Jizerské hory | Králický Sněžník | Krkonoše | Krušné hory | Křemešnická vrchovina | Křivoklátská vrchovina | Litenčická pahorkatina | Lužické hory | Nízký Jeseník | Novohradské hory | Orlické hory | Pálava | Podbeskydská pahorkatina | Podyjí | Rakovnická pahorkatina | Ralsko | Rychlebské hory | Slavkovský les | Slezské Beskydy | Smrčiny | Svitavská pahorkatina | Šluknovská pahorkatina | Šumava | Švihovská vrchovina | Vizovická vrchovina | Vlašimská pahorkatina | Vsetínské vrchy | Východolabská tabule | Zábřežská vrchovina | Zlatohorská vrchovina | Ždánický les | Železné hory | Žulovská pahorkatina | Belianské Tatry | Branisko | Bukovské vrchy | Burda | Cerová vrchovina | Čergov | Čierna hora | Chočské vrchy | Kremnické vrchy | Krupinská planina | Kysucké Beskydy | Laborecká vrchovina | Levočské vrchy | Ľubovnianska vrchovina | Malá Fatra | Malé Karpaty | Muránska planina | Myjavská pahorkatina | Nízké Tatry | Ondavská vrchovina | Oravská Magura | Oravské Beskydy | Ostrôžky | Pieniny | Podunajská pahorkatina | Pohronský Inovec | Polana | Považský Inovec | Revúcka vrchovina | Roháče | Slanské vrchy | Slovenský kras | Slovenský ráj | Spišská Magura | Beskydy | Stolické vrchy | Strážovské vrchy | Starohorské vrchy | Šarišská vrchovina | Štiavnické vrchy | Tribeč | Velká Fatra | Veporské vrchy | Vihorlat | Volovské vrchy | Vtáčnik | Vysoké Tatry | Východoslovenská rovina | Zemplínské vrchy | Žiar


Z posledních článků vybíráme

5.3.2024 / Otakar Brandos
Treking · Předjarní Kysuce, pohodový 2denní trek kolem Oščadnice. Putování po rozhlednách na pomezí Kysuckých Beskyd a Javorníků (1) | Fotogalerie k článku

Kysuce

Určitě budete souhlasit, že letošní únor byl nadmíru teplý. Předjaří dorazilo o měsíc dříve, sluníčko a teplo vyhnaly ze země sněženky, bledule, fialky, podběly, devětsily, pampelišky, ba dokonce na konci února jsem na břehu …

4.3.2024 / Otakar Brandos
Rozhledny · Rozhledna (rozhľadňa) Surovina pod Kalinovým vrchom. Nádherná vyhlídka nad obcí Oščadnica

Surovina

Rozhledna Surovina (745 m) je nádherná vyhlídka nad kysuckou obcí Oščadnica v lokalitě zvané Surovina pod Kalinovým vrchom (816 m) v asi 12 km dlouhé západní rozsoše hpry Velká Rača, která je nejvyšším vrchol …

27.2.2024 / Lenka Mašová
Sedla a doliny · Jaro začalo i na Vysočině, kvetou bledule. Přírodní rezervace Údolí Chlébského potoka v Chlébském

Chlébské

Podle toho, že už i na Vysočině začaly rozkvétat bledule, vypadá to skutečně na brzký příchod jara. Jako první na území destinační společnosti Koruna Vysočiny chráněné bledule jarní tradičně vykvétají v přírodní rezervaci …

24.2.2024 / Dušan Mamrilla
Karpaty · Rutheni, Karpaty, Huculovia (2): O protorumunskom / valašskom osídlení Karpát

Čeremoš

Po I. svetovej vojne bola podkarpatská časť východnej Galície, od Užhorodu po Marmarošskú Sihoť, stručne Podkarpatská Rus, priznaná prvej Československej republike, po II. svetovej vojne bola časť Galície prizna …

17.2.2024 / Otakar Brandos
Turistika · Medvědín, Pančavský vodopád, Labská bouda a pramen Labe. Pohodový výšlap a babí léto v Krkonoších | Fotogalerie k článku

Kotel

Je konec září, babí léto v plném proudu. Po setkání se známými v Krkonoších máme půlden času na nějakou túru, než se budeme přesouvat na další vstreču. Tentokráte do Orlických hor. Dcera Míša má přání navští …

14.2.2024 / Lenka Mašová
Turistika · Výšlap na Buchtův kopec, nejvýše obydlené místo Českomoravské vrchoviny. Turistika v centrální části Žďárských vrchů

Nad Krásným

Start dnešní vycházky je v Daňkovicích, malé vesnici v centrální části Žďárských vrchů. V ní se mimo vyhlášené restaurace a penzionu Selský dvůr nachází i zajímavost v podobě toleranční modlitebny postavené v roce 1818 …

8.2.2024 / Lenka Mašová
Tipy na výlet · Tip na výlet: Kolem zaniklé továrny Diana, skal i železničních mostů. Vyráběli tu části stíhaček Messerschmitt Bf 109

Viadukt

Předchozí silné mrazy, tudíž zamrzlé vodní toky, které není třeba brodit. Ideální doba k návštěvě okolí Níhova v okrese Brno-venkov. Sice mrzne, je zataženo, mlha a fouká ledový vítr, nicméně jak se to říká - neexistuje špat …

4.2.2024 / David Matulík
Hrady · Ať žijí duchové! Hrad Krakovec, zřícenina hradu na Rakovnicku. Tip na výlet v Plaské pahorkatině

Krakovec

Hrad Krakovec se nachází na Rakovnicku v Plaké pahorkatině na okraji obce s názvem Krakovec. Jeho výrazná silueta se zvedá na nevelkém ostrohu nad Krakovským a Šípským potokem. Auto jsem nechal na návsi a vydal …

Steblová skala Úplněk Chata Arnika Strečno Jeseníky, ubytování Východ Slunce Bouda Jelenka Nízké Tatry, ubytování Bezděz Házmburk Venušiny misky Šomoška Elbrus Apogeum Téryho chata Mohelenská step Orlické hory, ubytování Spacáky Mont Blanc Mléčná dráha Štefánička Šútovský vodopád Zubštejn Karlštejn Kamenná chata Ďurková Uran Jarní prázdniny Ledňáček Wildspitze Hrad Lichnice Veveří Pozitron Batohy Cumulonimbus Trekové boty
Služby Horská seznamka Outdoor bazar Ztráty a nálezy Archiv článků Spolupracujeme Počasí Satelitní snímky Fotogalerie Turistická mapa Kalendář turistických akcí Treky České hory Slovenské hory Alpy Karpattreky Rumunské hory Ukrajinské Karpaty Asijské hory Severské země Turistika s dětmi Balkánské a evropské hory Ubytování Horské chaty, české hory Slovenské chaty Penziony, hotely Ubytování online Alpské chaty České kempy Slovenské kempy Chorvatské kempy Kempy, Slovinsko Ukrajina, Rumunské hory Výlety Skalní města a skály Naše vrcholy Rozhledny České hrady Slovenské hrady Jeskyně Vodopády Sedla a doliny Členění Slovenska Geomorfologické členění ČR Výlety Přehled našich pohoří Sopky v ČR Karpaty Alpy Ledovcová jezera Památky a zámky Větrné mlýny Čedičové varhany Viklany Bludné (eratické) balvany Ostatní Cestování, cestopisy Horolezectví Cykloturistika Snow Soutěže Příroda, fauna a flóra Vesmír, astronomie Produkty Testujeme Outdoor vybavení, poradna
TOPlist