Černorosol uťatý (Exidia truncata), slovensky tmavorôsolovec mušľovitý,
je nejedlá houba z čeledi boltcovitkovité (Auriculariaceae). Černorosol uťatý
si lze při zběžném pohledu splést s podobným černorosolem bukovým(Exidia nigricans), černorosolem terčovitým (Exidia recisa), případně
s klihatkou černou (Bulgaria inquinans).
Plodnice jsou zprvu drobné, kulovité až bradavkovité, přisedlé, později miskovité, ve
stáří káčovité, škeblovité až uchovité, s ostrým okrajem a s bočním či středovým, drobným
třeněm, 20 až 30 (50) mm dlouhé a 10 až 30 mm vysoké. Plodnice rostou často v nahloučených
skupinách, výjimečně mohou vzájemně srůstat, na svrchní straně vypouklé, zvlněné a pokryté
drobnými jamkami s kuželovitými žlázkami. Svrchní, plodná strana je v mládi černá, lesklá,
později černavě hnědá až černá s příměsí modré, matná, ve stáří poprášená bělavým výtrusným
prachem.
Tuze rosolovitá, prosvítavá dužnina je pružná, hnědavě šedá až olivově šedá, bez výraznější
vůně a nebo chuti. Během sucha houba sesychá a scvrkává se, po opětovném působení vody, po
deštích, zploštělé plodnice houby mohou doslova obživnout a opět začít růst. Válcovité
výtrusy mají rozměry 13 až 22 × 4,5 až µm, výtrusný prach je bílý. Pro houbu je typické
utváření vrstvy propletených hyf na povrchu schnoucí plodnice. Stejně jako u dalších
hub rodu Exidia.
Černorosol uťatý roste v naší přírodě celoročně, nejhojnější ale bývá v podzimních a časně
jarních měsících za chladnějšího a vlhčího počasí. Roste od nížin až po horské polohy, hojnější
je však jen v nížinách a pahorkatinách, v horském stupni se objevuje spíše vzácně. Roste buď
jednotlivě a nebo v hustých skupinách na mrtvém, dosud neodkorněném dřevě listnáčů, především
na větvích dubů, lísek a buků, méně často i na dřevě lip, bříz, vrb, jasanů i dalších listnáčů.
Hojně však pouze po deštích a za dostatečně vlhkého počasí.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Hrad Krakovec se nachází na Rakovnicku v Plaké pahorkatině na okraji
obce s názvem Krakovec. Jeho výrazná silueta se zvedá na nevelkém ostrohu nad Krakovským
a Šípským potokem. Auto jsem nechal na návsi a vydal
…
Jako řada turistů na Madeiře, tak i já jsem toužila vyjít na nejvyšší
vrchol tohoto ostrova, Pico Ruivo. Lákaly mne nejen krásné výhledy a fascinující štíty,
ale také tunely a docela dlouhý sestup z Pico de Arieiro. Túra na Pico do
…
Zatím poslední setkání na vrcholech proběhlo na Bradle (600 m)
alias Moravském Blaníku v Hanušovické vrchovině. Na Moravě zůstaneme i v roce 2024,
avšak Hanušovickou vrchovinu vyměníme za nevysoké, ale velice malebné
…
Blížil se Štědrý den, který je v řadě zemí spojený s Ježíškem.
Toho jsme na Madeiře viděly v různých podobách a zpracováních. Ale netušila jsem,
že se nedaleko hlavního města nachází i velká socha Ježíše. A tak jsme se
…
Mezi památky nepatří jen hrady, zámky, tvrze, různé staré a historické
stavby, kostely, ale i kláštery. I s nimi je spjat kus historie naší krásnoé země.
Při svých toulkách jsem jich také navštívil několik a s jedním z nich vás teď
…
Můj příběh se začíná na Silvestra v roce 2022. Na jedno z přání
P. F., které rozdávám kamarádům, jsem napsal "Dobrodružství začíná překročením
prahu tvého domu". Abych si tu krátkou větu vyzkoušel, překročil jsem
…
Tajemství mlhoviny Běžící kuře (Running Chicken), která je domovem
rodících se nových hvězd, poodhaluje tento snímek dalekohledu VLT Survey Telescope (VST)
z observatoře Paranal v Chile. Snímek má rozlišení neuvě
…
Další úžasný výlet na Madeiře jsme podnikly podél pobřeží na severovýchodě
ostrova. Jedná se o jednu z nejkrásnějších pobřežních stezek Madeiry. Kdysi tuto
stezku používali místní obyvatelé, aby mohli vyměňovat své zboží
…
Sú medzi nami jednotlivci, ktorí tvrdia, že do krčmy sa chodiť nemá.
Ak takých poznáte, vyhýbajte sa im, prosím. Je to úplne zvrátený názor, ktorý ruinuje
podstatu ľudského bytia. Veď povedzte sami, kde sa majú ľudia po
…
Tento zámek jsem měl možnost navštívit několikrát. Charakterizoval
bych jej i částečně jako jednu z perel baroka v českých a moravských zemích. Nachází
se na nevelkém návrší nad městem Chlumec nad Cidlinou
…