Černorosol bukový (Exidia nigricans), slovensky tmavorôsolovka
mozgovitá, je jedlá (některé publikaci ji uvádějí jako nejedlou) houba nevábného
vzhledu a nevýrazné chuti. Její plodnice jsou nepravidelné, jakoby laločnaté
(mozkovité) a po substrátu jakoby rozteklé. Černorosol bukový vytváří na substrátu
rozsáhlé povlaky. Plodnice je 30 až 300 mm široká a 5 až 15 mm vysoká.
Mladé, mírně lesklé plodnice mají olivově hnědou až hnědou barvu, starší
plodnice jsou smolově černé. Vyschlá plodnice je tvrdá, za vlhka mírně slizká
a měkce rosolovitá. Dužnina je za čerstva pružná, rosolovité konzistence, po
vyschnutí tuhá. Po opětovném zvlhčení získává původní vzhled, mírnou vůní
a nevýraznou chuť. Bezbarvé válcovité výtrusy mají rozměry 10 až 12 × 4 až
5 mikrometrů (0,010 až 0,012 × 0,004 až 0,005 mm).
Černorosol bukový roste za příhodných podmínek celoročně, maximum růstu však
připadá na srpen až prosinec. Nejčastěji se objevuje na buku, méně často na dubu,
habru, bříze a některých dalších listnatých dřevinách. Obvykle na substrátu
v počátečních fázích rozkladu. Houbu lze zaměnit za černorosol smrkový
(Exidia pythia), který se však objevuje na smrku a méně často některých
dalších jehličnanech, a nebo za černorosol uťatý(Exidia truncata).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Původně bylo v plánu Severomoravské Švýcarsko. Jelikož ale
výhled počasí sliboval pouze jeden den pohody, namísto tří potřebných, navrhuji
túru odložit. Kolegové Aljoša s Dejvem ale vyrazit chtějí, že jsou již
…
Prvorepubliková opevnění v areálu Vojenského muzea Lichov
jsou součástí opevnění I. ČSR, která byla budována v letech 1936 - 1938. Opevnění
u obce Lichkov patří do Králické pevnostní oblasti, ve které bylo na
…
Ráno mě čekaly lázně Bad Elster. Udělal jsem si jen lehkou
snídani, neboť jsem počítal s vydatnou svačinou po nákupu v Edece. Nechyběl
také Sahnepudink. Tyto malé lázně se rozkládají v údolí, z něhož jsem vystoupal
…
Okolí městečka Olešnice v Orlických horách je kouzelným
koutem Orlických hor. Ale tak trochu Bohem zapomenutým. Zcela neprávem. Jen
v samotné Olešnici stojí za návštěvu unikátní Utzův mechanický Betlém v
…
Předpověď slunečného počasí nahrává zřejmě už poslednímu
"sněhovému" výletu této sezony. Volím oblíbený Králický Sněžník, protože pokud
fakt vyjde avizované sluníčko a mírný větřík, nebude to mít chybu. Kolem
…
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (608 m)
ve Žďáru nad Sázavou byl postaven v letech 1720 - 1722 podle projektu architekta
Jana Blažeje Santiniho. Podnětem ke stavbě tohoto poutního kostela bylo
…
Dvacítka fotografií pro připomenutí podzimu minulého
roku, který se oděl do vpravdě neuvěřitelných barev. Výběr z toulek
v oblasti Nízkého Jeseníku a VVP Libavá, která bala po skončení II.
sv. války téměř vylidněna
…
Houby (Funghi) jsou opravdu unikátní jednobuněčné a nebo mnohobuněčné
organismy. Dříve jsem o houbách věděl snad jen to, že jsou jedlé a nebo nejedlé,
větší zájem jsem věnoval pouze "chorošům", skupině
…
Firmu Moira asi není potřeba turistům a vyznavačům outdoorových
aktivit blíže představovat. Moira je známý výrobce termoprádla, které má
široké uplatnění nejen v turistice, ale i cyklistice, atletice a dalších
…
Někde jsem se dočetla, že v Brně už na začátku března
rozkvetly koniklece velkokvěté, tak mě napadlo, že o týden později by mohly
kvést i na Biskoupském kopci v přírodním parku Střední Pojihlaví. Nadmořská
výška zhruba
…