Stezka orlích hnízd (4) - hrad Rabsztyn a Olkusz v Krakovsko-čenstochovské Juře

Hrad byl postaven ve druhé polovině 13. století. První písemná zpráva pochází až z konce 14. století. V 15. století se hrad začal rozrůstat, a to kvůli válkám proti Řádu německých rytířů a jejich spojencům. Na přelomu 16. a 17. století byl hrad přestavěna na renesanční palác sestávající ze dvou obytných křídel se 40 místnostmi o třech podlažích. V roce 1655 hrad zničili Švédové a začal chátrat. V 19. století k jeho devastaci pomohli také hledači pokladů.

To, že hrad měl kdysi velký význam, dokládají např. jména osob, které hrad navštívili. Např. v roce 1574 zde přespal Jindřich z Valois, nově zvolený polský král jako Henryk Walezy. Na polského krále byl korunován v únoru 1574, ale již v červnu ze země utekl, aby se mohl stát francouzským králem. Král Štěpán Bátory (polsky Stefan Batory), manžel královny Anny Jagellonské a synovec "čachtické paní" zde choval lvy. Na hradě se konala velká svatba jeho dcery Gryzeldy s kancléřem Janem Zamojskim, diplomatem, vojevůdcem a starostou Krakova.

Do dnešních dnů se zachovaly památky gotického horního předhradí, zbytky zdí středního a dolního předhradí a zbytky vstupu do hradu. Od roku 2000 proběhla rekonstrukce a turistům byl přístupný od roku 2015. V letech 2019 a 2020 byl opět kvůli rekonstrukci uzavřen a otevřen veřejnosti je od roku 2021. Turisté mohou obdivovat částečně obnovený horní hrad a věž s vyhlídkovou terasou. U pokladny v suterénu se nachází také kavárna. Na nádvoří hradu lze pak navštívit zasklenou budovu, ve které lze spatřit očíslované a zabalené fragmenty hradu.

Nedaleko parkoviště se nachází rodná chaloupka konstruktéra kluzáků Antoni Kocjana. Byla sem převezena z Olsztyna a má funkci minimuzea. Kromě fotografií a suvenýrů je možné shlédnout zajímavý dokument o jeho životě. Jako velitel letecké rozvědky významně přispěl k identifikaci tajné raketové základny Peenemunde na Rujáně, kde Němci vyvíjeli rakety V1 a V2 s cílem změnit průběh války. Nevybuchlou raketu V2 nalezenou v Polsku Kocjan tajně převezl rozebranou do Londýna, kde se pak dále pracovalo na odklonu těchto raket. Základna byla vybombardována a tím bylo sníženo ohrožení při invazi vojsk v Normandii. Proto se o Kocjanovi hovoří jako o člověku, "který vyhrál válku". Byl zastřelen během Varšavského povstání v srpnu 1944.

Za návštěvu také stojí 4 km vzdálené "stříbrné město" Olkusz. Nachází se v Malopolském kraji a žije v něm přes 30 tisíc obyvatel. Zde se ve středověku těžilo stříbro a olovo. Největší slávu zažívalo město v 16. století, kdy se zde také razily mince. Zajímavá expozice je k vidění v suterénu radnice a v podzemí pod náměstím. Historie hornictví v tomto městě ukazují různé stroje, které je možné osahat, dále prostorový model města, mince a způsoby ražby. Promítají se zde filmy o historii města, ale i o vzniku Země. Působivě je nainstalována replika Stříbrného kříže, jehož originál se nachází v blízké bazilice.

K revitalizaci Stezky stříbrných olkuszkých horníků přispívají i malí trpaslíci v různých podobách, kteří podávají na malých tabulkách historii města.

Nedaleko Olkusze je také největší poušť ve střední Evropě - Bledowská poušť. Je dlouhá asi 9 km a široká 4 km. Je rozdělena na dvě části údolím řeky Biala Przemsza. Severní část slouží vojenským účelům. Během 2. světové války se zde připravoval i E. Rommel se svou jednotku Afrikakorps na drsné podmínky v Africe. Dochovaly se po nich ještě bunkry. V roce 1966 zde byl také natáčen polský velkofilm Faraon.

Zajímavé je, že zde v letech 1958 - 1963 proběhly první zkoušky polských meteorologických raket. Cílem prof. Jacka Walczewskiego bylo zkoumání horních vrstev atmosféry. Konstruktérské práce byly spojené s nukleárními programy USA a Sovětského svazu, které prováděly nukleární výbuchy v atmosféře. Výstupem byly radioaktivní plyny ve stratosféře, které byly dále roznášeny větrem do světa. Vzniklé meteorologické rakety měly nápomoci v monitorování těchto dopadů.

10. října 1958 byly pod jeho vedením provedeny první zkoušky rakety RM-1. Vážila 5 kg a měřila 82 cm. 10. května 1961, dva dny před letem J. Gagarina, odstartovala z Bledowské pouště raketa RM-2D s 2 bílými myškami na palubě. Raketa dosáhla výše cca 1,5 km a vrátila se i s myškami v pořádku zpět.

Do poloviny 20. století nazývali tento terén majitelé luk kolem řeky Przymszy pískami. Přecházeli přes něj pouze brzy ráno nebo pozdě večer. Tato poušť byla vytvořena díky lidské činnosti. Po objevení stříbra a olova se začalo mohutně s kácením stromů a stavěly se doly. Docházelo k úbytku a vyčerpání podzemní vody. Po druhé světové válce se začalo se zalesněním borovic, která snížila písečnou část. V současné době se objevují tendence opět stromy kácet.

Během naší návštěvy se zde konal velký cyklistický závod Malopolská tour v několika kategoriích s více než 2 500 účastníky. Slunce naštěstí nepálilo jako na poušti, a tak se závodníkům lépe šlapalo. Opět jsme mohly říci, že to byl zajímavě strávený den plný objevování a poznávání nových míst.

• Předchozí (1.) část článku
• Předchozí (2)í článku
• Minulá (3.) část článku