Túra na Triglav (2 865 m n. m.), nejvyšší horu v slovinských Julských Alpách

Triglav aneb vzhůru do oblak

Legenda říká, že Triglav byl starý slovanský bůh s třemi hlavami, které zastupovaly v lidové mytologii - nebe, zemi a peklo. Tato národní a zároveň nejvyšší hora Slovinska, jakožto celé pohoří Julských Alp nás přitahuje již nějaký ten pátek.

Střádáme proto plány navštívit Julské Alpy někdy ke konci června. V době, kdy odtává sníh a strmá horská údolí zdobí spousta pestrobarevných květin. Většina horských chat bude ještě zavřená, a proto se hodláme spoléhat na zimní bivaky. Bivakování ve volném terénu je zakázáno, jelikož většina území je součástí Triglavského národního parku.

Člověk si vždycky výstupy a přechody v horách maluje, ale poslední slovo má přece jen počasí. To je tak trochu i náš případ. Z dané předpovědi však hodláme vytěžit maximum, a proto se na pár dní zdržujeme v rakouských Alpách. Do Jůlek se tak přesouváme až na poslední tři dny naší výpravy.

Čtěte také: Výstup na vrchol Triglavu, Julské Alpy

Hned při příjezdu nás v Kranjské Goře vítá vydatný deštík, a tak první cesta vede k vodopádům Peričnik. Snadno dostupná dvojice vodopádů nacházející se v dolině Vrata asi 10 minut od chaty Koča pri Peričniku. Voda řítící se ze skalního prahu a padající padesátidvou metrovým volným pádem, tak tím se může pochlubit Spodnji slap Peričnik.

Avšak za zmínku stojí i Zgornji slap Peričnik, který se svými šestnácti metry a tůňkou lákající k vykoupání, působí snad ještě kouzelněji. Stříkající voda a déšť dávají objektivům fotoaparátů docela slušně zabrat.

Ale zpět k našemu cíli. Tím je Triglav. Přejíždíme do vesničky Trenta, ležící ve stejnojmenném údolí a chceme vystoupat dolinou Zadnjica přes chatu Koča na Doliču (Tržaška koča) až na vrchol. Za aktuálních podmínek asi nejvhodnější varianta.

V místním infocentru si ještě potvrzujeme předpověď na následující den a parkujeme na lesním parkovišti před závorou v dolině Zadnjica (u odbočky na Pogačnikov dom). Zdá se, že počasí se na chvíli uklidnilo, a tak po sbalení nezbytných věcí vyrážíme.

První kroky vedou po široké cestě vedoucí kolem malebných chaloupek až na závěr doliny Zadnjica. Z cárů mlhy se vynořují strmé skalní kulisy, které dávají tušit, že výstup bude pěkná dřina. Zhruba v tisíci metrech přecházíme potok a po horské stezce začínáme ukrajovat výškové metry.

Ve výšce asi 1 500 metrů se odpojujeme ze stezky vinoucí se do sedla Luknja a odbočujeme k chatě na Doliču. Strmost malinko nabrala na síle a tak jedna serpentina střídá druhou. V obrovském skalním zářezu ještě narážíme na zvědavého kozorožce. Kousek pod chatou ztrácíme stezku, jež se vine bůhví kde pod obrovským sněhovým polem, a tak míříme přímo do sedla k chatě.

Mezitím již začalo docela slušně pršet. Sníh je ale rozbředlý a tak zanedlouho stojíme u chaty. Nyní nastává chvíle překvapení. Zimní bivak tu již není. Nakonec uleháme na igelity v pozůstatcích bivaku, který nyní slouží jako kůlna a sklad všemožného harampádí. (Chatu zasáhl v roce 2009 splaz laviny a zničil jak zimní bivak, tak prakticky celou chatu. To se ovšem dovídáme až později.)

Zprvu to vypadá na krušnou noc, tu ale nakonec zvládáme s přehledem. Probuzení do jasného rána přidává na optimismu, a tak s prvními slunečními paprsky vyrážíme na vrchol. Velká část krajiny leží ještě pod sněhovou peřinou.

Za zvuku skřípaní maček se pomalu ale jistě blížíme k cíli. Na plošině Triglavski podi, nelze přesně určit, kudy pěšina vede, a tak po sněhové planině míříme přímo pod Triglavskou škrbinu. Nasazujeme helmy a pomocí kramlí a ocelových lan nalézáme do škrbiny.

Po nevýrazné skalní římse se dostáváme na práh škrbiny. Odtud nahoru je již celá pokrytá sněhem. S pomocí maček a cepínu volíme přímou cestu vzhůru. Jak vypadá cesta pod sněhem, těžko za daných podmínek soudit. Ze sedla nad škrbinou na vrchol, už cesta ubíhá dobře.

Otevírá se krajina plná výhledů, kterou tak trochu kazí stahující se mračna. Na vrchol, který zdobí plechová stavbička jménem Aljažev stolp z roku 1895, se dostáváme ještě před desátou. Okolní vrcholky jsou již částečně zahaleny do mraků, jen Triglav zatím odolává.

Po asi hodině kochání, focení a užívání si prázdného vrcholu sestupujeme přes Malý Triglav na chatu Dom Planika. Hřeben mezi Triglavem a Malým Triglavem je bez sněhu, a tak to jde jako po másle. Na Malém Triglavu se mraky zavírají a padá mlha. Nám už to ale nevadí.

Sestupujeme žlabem jižní stěny Malého Triglavu. Některá místa jsou zajištěna ocelovými lany a kramlemi. Těsně nad chatou si užíváme sjezdu na rozbředlém sněhu. Dom Planika po zimě ožívá, chatař a personál chaty se připravují na letní sezónu. Jsou to první lidé, které potkáváme. Prohodíme pár slov a pak dáváme pivo jako úlitbu bohům a míříme zpět na chatu Koča na Doliču.

Cesta se táhne ve znamení chabých výhledů a občasného střídání sněhových polí s kamennou sutí. Poté sestupujeme stejnou cestou zpět do údolí Zadnjica. Počasí se na večer umoudřuje a sestup nám zpříjemňují výhledy, kterých předešlý den moc nebylo. K večeru docházíme k autu a sjíždíme zpět do vesničky Trenta do jednoho z místních kempů. Tuším Trenta (2 osoby, auto a stan 18 Euro). Zítřejší den, má být ve znamení občasných přeháněk, a tak nás už žádný vrcholek nečeká.

Těsně před odjezdem ještě navštěvujeme vodopády Virje a Boka, ležící pod Kaninskou planinou. Boka je obzvlášť na jaře velkolepým vodopádem. Se svými 106 metry patří k těm největším vodopádům Slovinska. Za návštěvu stojí i městečko Bovec. Zde dáváme krátkou pauzičku a v jednom z krámků nakupujeme sýry a nějaké místní suroviny.

Poté se s horami pro tentokrát loučíme a přes sedlo Predel přejíždíme do Itálie, kde v městě Tarvisio najíždíme na dálnici a přes Rakousko míříme domů, pod ty naše "jesenický kopečky".

Mapy

• Julische Alpen 1:50 000 freytag&berndt (existuje i verze 1:35 000)

Průvodce

• Turistický průvodce ROTHER - Julské Alpy freytag&berndt (na str. 135 je u chaty Tržaška koča na Doliču uvedeno zimní přístřešek se 16 lůžky i ve 4. aktualizované verzi z roku 2010. Zimní přístřešek zde již od roku 2009 není)

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.