Monte Albano, Cima Colodri a Cima S.A.T., povedené túry od italského Lago di Garda

Via ferraty v italských Alpách v okolí Lago di Garda

S koly a lezením jsme vyrazili k lágu. Dorazili jsme k jezeru v době, kdy se tu koná každoročně Bike fest, takže ulice byly plné bikerů a krásných drahých kol. První po čem jsme se sháněli bylo ubytování. Kemp stál pro dvě osoby, stan a auto téměř ty samé peníze jako jsme dokázali sehnat ubytování v penzionu. Nebyla sezóna, takže jsme zaplnily jinak poloprázdnou vilu v Rivě.

Kromě lezení na skalách a každodenních vyjížďkách na kolech jsme se až na místě rozhodli zkusit nějakou tu ferratu. Riva je město tvořené sportovci. Je tu tolik možností se sportovně vybít, až to je hrozné. Ani jeden den jsme neměli odpočinkový. Nešlo to, když bylo kolem tolik hezkých tras a cest lákajících ke zdolávání či návštěvě. Na kolech jsme se podívali na všechna blízká horská jezera, objeli si to naše Gardské dokola a vydali se vstříc i neznámým ferrátám.

Cima Colodri 498 m

První cvičnou ferratu jsme se rozhodli dát si při válení pod stěnami v Arcu. Jde o ferratu na Cima Colodri 498 m, která začíná přímo nad prvním kempem v Arcu u řeky Sarca (lezecká stěna na Rock masters). Do Arca se dostanete od Lago di Garda přes Rivu del Garda (asi 5 km).

Přijedete do centra města Arco, nepřejedete most přes řeku Sarco, ale pojedete rovně pod skalními vápencovými stěnami, na kterých je dominantní hrad Castello. U prvního kempu po pravé straně je možno zaparkovat přímo u restaurace. Naproti přes ulici začíná cestička pod skály kolem cvičného střediska CAI až k nástupu na zajištěnou ferratu Colodri.

Tuto ferratu je lépe zdolávat ráno nebo pozdě odpoledne, neboť na stěnu praží přes celý den slunce. Tato ferrata je zřejmě oblíbeným a hodně navštěvovaným místem pro řadu turistů, takže se na "trati" tvoří fronty. Čím výše stoupáme, tím je nádhernější pohled dolů do údolí i na celou stěnu Colodri s vrcholovým křížem a poblíž umístěnou soškou Madonny.

Na konci jištěné cesty, ještě pod vrcholem, se opačným směrem otevírá pohled na severní cíp jezera Lago di Garda s městy Riva del Garda a Torbole. Od vrcholového železného kříže pokračujeme dále, kde začíná sestupová naučná stezka až ke kostelíku Santa Maria di Lugel. Potom naše kroky míří už jen z kopce dolů, vlevo se ozývají hlasy lezců, vpravo jsou olivové háje. Takto dojdeme přímo do centra městečka Arco. Tato ferrata patří mezi méně náročné, ale to neznamená bez použití jistících a bezpečnostních pomůcek.

Cima S.A.T. (Societa Alpina Tridentina) 1 246 m, Ferrata Via del Amicizia

Nástup na tuto ferratu začíná v severním městě Gardského jezera Riva del Garda 70 m n. m. Když vyjedeme nahoru na parkoviště pro autobusy s mapkou pod stěny vápencové hory Rocchetta ( parkovací hodiny, 1 hod. zdarma ), vydáme se po dlážděné cestě k blízké restauraci a pak dále ke kruhové věži Bastione. Cesta lesem nás dovede k turistické chatě Cappana San Barbara, která je návštěvníkům stále otevřená a nabízí hezké místo na odpočinek i případné posilnění svačinou. Pár metrů odtud začíná jištěná cesta po skalnatých stupních.

I zde platí, lépe začít ferratu ráno nebo navečer, protože do stěn se slunce opírá celý den. Je to z velké části turistická ferrata než lezecká. Výstup je dlouhý, celá ferrata trvá asi šest hodin. Na prvních žebříkách se nám nabízí krásný pohled na přístavní město Riva s vodním hradem La Rocca z 12. století, ležící hned u Přístavního náměstí. Další žebřík na nás čeká o něco výše. Měří kolem 70 metrů. Pohled dolů nám nabízí blikající světýlka v Rivě, která se odrážejí i od hladin jezera. Na vrcholu je kříž s vrcholovou knížkou. Sestup vede po cestě č. 413 kolem starých bunkrů a skrýší z 1. světové války.

Monte Albano (Montalbano)

Jako zkušení ferratisté jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat, jak vypadá jedna z nejtěžších ferrat v Evropě z roku 1976. Po té nejtěží Via ferrata Rino Pisetta, která vede na Monte Garzole, patří tato naše vybraná mezi následující ferraty co se obtížnosti týče. Od města Torbole, ležící na severu Gardského jezera, se vydáváme po silnici nahoru do městečka MORI. Jdeme lesní pěšinkou od hřiště s vodou mezi skalními boulderovými bloky až pod stěny Monte Albana.

Už nástup do ferraty říká, že to nebude takové pochozeníčko jako nám známá ferrata na Colodri. Bereme si na hlavy i přilby – cyklistické, jiné nemáme – úvazky a smyce s karabinami. Jarda má cyklo rukavice, já po čase mozoly od ocelových lan. Jsme na cestě sami, nikdo nikde, nádhera. Do stěny praží slunce. Už od nástupu jde o lezecké kroky, traverzy, zdolávání kolmých stěnek. Otevírají se nám opět s výškou nádherné pohledy dolů na vinice, kostelík, města i okolní hory.

Na nohách máme nízkou trekingovou obuv s vibramem, podrážka na ochozeném vápně klouže, takže to celé taháme spíše rukama. Máme oba malé batůžky s velkou svačinou a hlavně vodou, kusem lana (kdyby něco), pertexové bundy i gaťky, sluneční brýle a foťák. Místa jsou opravdu exponovaná a celá cesta kromě dvou traverzových míst je fyzicky náročná.

Asi 50 m pod vrcholem je vrcholová knížka, tak se zapisujeme a pokračujeme komínem a stěnou nahoru. Nahoře ze sebe shazujeme bágly i oblečení a povalujeme se v trávě s českým chlebem a paštikou. Výstup nám trval 2,5 hodiny. A je nám dobře. Sestup je příjemný, krátký a rychlý. Dole na louce se povalujeme a díváme se na stěny naší ferraty, kde jsme zpozorovali osamělého ferratistu. Kolem kostelíka se vydávíme zpátky do městečka Mori na zmrzlinu. Takhle ferrata dala ostatním ferratám laťku příliš vysoko, že nám už ty lehčí ferátky přijdou příliš neakční.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.