Túra na Hochkönig (2 941 m n. m.), horu v rakouském Salcbursku západně od města Bischofshofen

Hochkönig, výstup klasickou cestou za západem a východem Slunce

Mohutný vápencový masiv hory Hochkönig (2 941 m n. m.) leží v rakouské spolkové zemi Salcbursko, západně od města Bischofshofen. Na jih spadá převážně kolmými skalními stěnami vysokými až 1 000 metrů, které s velkou oblibou vyhledávají horolezci. V severní části masivu se nachází ledovec Übergossene Alm, který je jediným náhorním ledovcem celých Východních Alp. Vrcholové partie tvoří vápencové plató a na úplném vrcholku hory stojí horská chata Matrashaus.

Výstup začínáme na velkém zpoplatněném parkovišti nad hotelem Arthurhaus (1 503 m n. m.). Tento tříhvězdičkový alpský hotel byl postaven již v roce 1866 a končí zde asfaltová silnice z obce Mühlbach am Hochkönig. Jedná se o nejvýše položené a prakticky také i jediné místo v okolí, kde se dá déle parkovat.

Balíme věci na dva dny s úmyslem přenocovat v chatě Matrashaus na samotném vrcholku hory, prozkoumat blízký ledovec a pozorovat efekty při západu a východu Slunce. Počasí má být následující dny naprosto dokonalé a v druhé půlce srpna nás vítá azurově modrá obloha.

Až k vrcholu nás povede značená cesta č. 430, která nese označení Hochkönigsteig a v zimě je hojně využívána skialpinisty. Výstup na vrchol trvá pomalou chůzí přibližně okolo 5 hodin.

Čtěte také: Watzmann - přechod hřebene, parádní túra v Berchtesgádenských Alpách

Začínáme mírně stoupat pohodlnou cestou a okolo nás se rozkládají nádherně zelené pastviny s pasoucími se stády krav a koní. Často zaslechneme i pískání svišťů, kterých se v okolí vyskytuje velké množství. Procházíme okolo horské chaty Mitterfeldalm (1 669 m n. m.), odkud na nás od venkovních stolů mávají snídající hosté. Cesta ve svém dalším úseku překonává časté lavinové dráhy a nejmohutnější má dokonce název Schneeklamm (Sněhová soutěska). Tak si říkáme, že zimní výprava touto cestou asi moc bezpečná není.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Cesta po několika mohutných zatáčkách v ledovcovém karu Ochsenkar nás přivádí pod jižní kolmou stěnu známého skalního útvaru Torsäule (2 588 m n. m.), který vznikl díky působení ledovce na skalní masiv. Tato vysoká skalní stěna je mezi horolezci velmi populární a i dnes jich mnoho pozorujeme v akci. Projdeme podél úpatí celé stěny a začínáme opravdu výrazněji stoupat.

Cesta v serpentinách překonává mohutný terénní stupeň, z jehož horní hrany je dokonalý pohled na zmiňovaný útvar Torsäule (2 588 m n. m.). Po okolních skalách se převalují chuchvalce čerstvě vytvořených letních mraků, ale přesto slunce stále převažuje.

Zdoláváme první sněhové úseky a procházíme okolo miniaturního ledovcového jezírka, pod jehož hladinou nás upoutal výrazně modře zabarvený led. Z ledovce, který je vyznačen v turistických mapách zůstaly jen malé a navzájem oddělené kousky a mapy již zcela neodpovídají skutečnému stavu. Po dalších sněhových úsecích přicházíme k rozcestí s cestou č. 401, odkud dobře vidíme vrchol i s horskou chatou.

Závěrečná část výstupu vede skalnatým terénem a je na mnoha místech zajištěna fixními ocelovými lany a krátkým žebříkem. Za špatného počasí se jedná o obávanou část výstupu s častými úrazy. Po hladkém překonání technických pasáží se ocitáme na oblém vrcholovém hřbetu a pohodlná cesta kamenitým terénem nás přivádí k vrcholovému kříži vedle chaty Matrashaus na samotném vrcholu hory Hochkönig (2 941 m n. m.). Horské okolí bez vegetace nám trochu připomíná měsíční krajinu, ale má svoji zvláštní atmosféru.

Chata Matrashaus byla postavena v roce 1898 a její současná podoba je z roku 1985 s kapacitou 105 lůžek a zimním Winterraumem s 10 lůžky a dekami. Jedná se o jednu z nejvýše položených chat v celých rakouských Alpách a zásobování je možné pouze vrtulníkem. Majitelem je Österreichischer Touristenklub (ÖTK) a otevřena bývá od června do října. Na chatě nejsou pokoje, ale pouze velká společná noclehárna (Bettlager) a po případném obsazení nouzová spací místnost (Lager).

Nocleh pro dospělého člena Alpenvereinu, nebo člena i jiného rakouského spolku stojí se snídaní 23 Euro (sleva bez snídaně se neposkytuje) a pro nečleny stojí 27 Euro. Vzhledem k vysoké návštěvnosti především o víkendech a svátcích je ideální absolvovat výstup ve všední den, kdy je na vrcholku o mnoho klidněji a vyplatilo se to i nám. Na chatě neteče pitná voda a koupit si 0,5 l vody stojí 2,30 Euro, případně plastovou láhev o obsahu 1,5 l stojí 3,90 Euro. Doporučujeme tedy vzít si nějakou vodu navíc do batohů.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Po zajištění noclehu se za nádherného počasí vypravujeme jen s malým batůžkem na průzkum ledovce Übergossener Alm. Do západu Slunce je spousta času a sestupujeme po značené cestě č. 432 západním směrem.

Chvíli se zastavujeme na výhledovém předvrcholu s dřevěným křížem a užíváme si pohledy na vrcholek Hochkönigu a mohutné čelo ledovce pod námi. Musíme ještě sestoupit nějaké výškové metry až k místu, kde končí vyhledávaná, velmi dlouhá a obtížná jištěná cesta Königsjodler Klettersteig (obtížnost D). Poblíž je začátek největší zachovalé plochy ledovce Übergossener Alm, který se jen velmi mírně svažuje severním směrem.

Šplháme a zase sestupujeme na drobné skalky okolo okraje ledovce a hledáme fotogenická místa. V údolích se utvořila hustá inverzní mlha a během krátké chvíle z mlhy vystupují jen samotné vrcholky Berchtesgadenských Alp se slavným Watzmannem (2 713 m n. m.) v německé části pohoří.

Procházíme se po měkkém povrchu ledovce (dnes je to zcela bezpečné), posedáváme na skalkách a při Slunci klesajícím k obzoru si užíváme stále efektnější horská panoramata. Několikahodinový naprostý relax ukončujeme návratem k horské chatě, kterou jsme měli po celou dobu na dohled.

Ledovec Übergossener Alm (v překladu znamená zalitá pastvina) měl ještě v roce 1888 plochu 5,5 km² a pokrýval prakticky celou náhorní plošinu ve vrcholových partiích Hochkönigu. Do dnešní doby však většina ledovce roztála a v současnosti je jeho celková plocha méně než 1,5 km². Ledovec se navíc rozpadl na tři části, které nejsou navzájem spojeny a je vlivem oteplování klimatu odsouzen k postupnému úplnému zániku. Ve svém středu však stále ještě dosahuje mocnosti okolo 40 metrů.

O místě se vypraví strašidelná legenda o v luxusu žijících sedlácích na nejbohatší pastvině s nekonečnými stády skotu. Zdejší hospodáři si z luxusu nechali dláždit cesty kulatým sýrem, býkům na pastvině nasazovali stříbrné kravaty, místo vody pili nejdražší víno a obrovské přebytky másla a mléka vylévali a vyhazovali. Když přišel jedné noci unavený poutník požádat ve špatném počasí o nocleh, tak byl nemilosrdně vyhozen jako nezvaný host. Jakmile poutník odešel, strhla se obrovská sněhová bouře a zasypala pastviny a usedlosti nekonečnými vrstvami sněhu, který se proměnil v led. Nikdo nestihl utéci a dle pověsti jsou všichni dodnes pod ledem pohřbeni. Pověst má údajně racionální základ v nástupu malé doby ledové po teplém období vrcholného středověku, kdy nastala v celé oblasti neúroda a hladomor.

Od chaty na vrcholu Hochkönigu si užíváme večerní výhledy a nacházíme se vysoko nad hustou inverzní oblačností. Slunce zapadá za obzor a pozorujeme pěkné světelné efekty. V chatě je útulno, panuje dobrá nálada a při pivku a čaji se dobře sedí. Na stěně je dokonce pověšená vlaječka Klubu českých turistů a od sousedního stolu se s námi dává do řeči turista z Drážďan se svými vzpomínkami na cesty do Čech, když se ještě nesmělo cestovat na západ.

Noclehárna je poloprázdná, ale vzhledem k vysoké nadmořské výšce a velkému teplu se neusíná dobře a těšíme se na pěkné ráno. Před snídaní jdeme fotit nádherný východ Slunce nad Dachsteinem (2 995 m n. m.). Další neskutečné pohledy jsou na dnes zasněžené vrcholy Nízkých Taur, Vysokých Taur i s Grossglocknerem (3 798 m n. m.), dále na Berchtesgadenské Alpy se všemi nejvyššími vrcholy a spoustu dalších pohoří. Hlavně Dachstein vypadá odtud velmi netradičně bez ledovců a ve zcela zvláštním uskupení s mnoha skalními věžemi. Za ideálních podmínek lze od chaty spatřit více jak 200 třítisícovek s dohledem od Totes Gebirge přes Vysoké Taury po vrchol Zugspitze.

Po vydatné snídani zahajujeme sestup po stejné trase jako včera k parkovišti nad hotelem Arthurhaus, kam jsme bezpečně a za pěkného počasí dorazili a následně den před příchodem silných bouřek odjeli domů.

Příjezd pod Hochkönig je nejdříve po dálnici A10 od Salzburgu na Villach, odkud sjedeme na exitu 47 na Sankt Johann im Pongau a následně za městem Bischofshofen najedeme na horskou silnici Hochkönig Strasse (B164). Po této silnici vystoupáme do obce Mühlbach am Hochkönig, odkud nás směrovka navede na úzkou asfaltovou silnici, která končí u hotelu Arthurhaus.

Hochkönig, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.