Okolní evropské státy se mohou určitě chlubit vyššími a většími žulovými
a krystalickými pohořími, vyššími a hlubšími vápencovými kaňony, ale žádný evropský stát
se nepochlubí takovou koncentrací pískovcových skalních měst, jakou má Česká republika.
Snad jen sousedi díky Sasku a to hned za hranicí naší země kolem labského kaňonu
mají jedno rozsáhlé skalní město. Protože to je jediná oblast v tak velké zemi, srovnávat
s Čechami nelze.
Geologové jistě prominou lehký laický výklad: česká skalní města jsou součástí obrovské
křídové (nejmladší období druhohor) pánve, která sahá právě ze Saska na severozápadě až po
Moravu na jihovýchodě. Ještě v období svrchní křídy byla oblast dvakrát zaplavena teplým
mělkým mořem.
Z nezaplavených oblastí, což byly především okolní hory (např.
Krkonoše nebo Jizerky),
stékal do mořské pánve žulový písek z erodovaných starohorních a prvohorních vyvřelin, který
po ústupu moře vytvořil, za geologicky neskutečně krátkou dobu pouhých šesti miliónů let,
pískovcovou desku o mocnosti až 800 metrů. Vždyť třeba vápencové sedimenty vznikaly po celé
období siluru a devonu v prvohorách, kde se doba počítala ve stovkách miliónů let.
V poměrně divokých třetihorách byla tato deska vyzdvižena, ale na mnoha místech (zvláště
na severu) proražena většinou čedičovými vyvřelinami. Další milióny let společně s vodou
a větrem proměnily tuto desku do podoby dnešních skalních měst, věží, stěn i osamocených
pískovcových útvarů, či hřebenů.
Proto můžeme narazit na pískovcové útvary, které se nedají přímo nazvat skalní města
i na místech, kde bychom je na první pohled nečekali. Na východě, kousek od slovenských
hranic u obce Lidečko jsou například Čertovy skály,
vypreparovaný pískovcový hřeben, na severním okraji Českého
ráje nad Malou Skálou zase "České Dolomity" - Suché skály, nebo osamocená Popova skála
v Lužických horách, čnící mezi převážně znělcovými
kupami (nedaleko Jablonného v Podještědí).
Romantika skalních měst přitahovala po druhé velké válce nejen turisty a výletníky, pro
které byly zřízeny pohodlnější a značené stezky, ale i tuláky a trampy, kteří si tu pod
převisy, po vzoru jeskynního člověka, budovali své campy a chodili po těch stezkách
neznačených.
Do skalních měst jsme jezdívali za skutečným pocitem svobody, a to nemám na mysli jen
útěky před komunistickou totalitou. Tady jsme mohli rozehrát tu první z Karpatských her
- na poutníka s lehkým srdcem.
Nebylo potřeba kvalitní a drahé outdorové oblečení (ostatně v těch dobách u nás ani
neexistovalo), stačila lehká torna se spacákem, oblečením na noc, jídlem, stany nebyly
potřeba.
Netížil nás čas, nemuseli jsme plánovat aklimatizační túru na tu a tu chatu a druhý den
na vrchol, aby se nám nezkazilo počasí. Když jsme zrovna nedošli tam kam jsme chtěli, nic
se nedělo, místo na spaní se našlo vždycky. A hlavně jsme měli jistotu, že tam vždy potkáme
kamarády.
Vynechávali jsme většinou jen letní období červen až srpen, ať už kvůli zvýšené koncentraci
lidí a zájezdů nebo pro nedostatek vody v suchých letních měsících. Studánek je totiž
v pískovcových skalních městech žalostně málo a o ty, co jsou se málokdo stará,takže jsou
zaneseny pískem, listím a jehličím.
Pro pořádek musím napsat něco k fotkám, které se zde budou vyskytovat. Řešil jsem dlouho
dilema (do něhož jsem zatáhl i OB), zda opět použít fotky svoje, které sice dokumentují
určitou dobu (do skal jezdím bohdá 36 let), zavádějí do míst, kam se ne všichni odváží,
když v minulosti bývalo méně zelených mužíků (nebo nás trpěli, nechytli, případně nenašli).
Ale kvalita i po naskenování je nízká k publikování na webu (kdo z čtenářů ještě pamatuje
Exaktu Varex, nebo Flexaret?), nebo požádat redakci Trekingu, aby použila digitální fotky
ze svého rozsáhlého archívu. Racionálnější a estetičtější je ta druhá varianta, tak většina
fotek bude od kolektivu autorů (on to kdyžtak OB kurzívou dovysvětlí).
Pojďme postupně v několika pokračováních, která budou vycházet zhruba v rozmezí dvou
týdnů, navštívit postupně česká skalní města. Začneme na východě a skončíme na severozápadě.
Skály, skalní útvary, skalní věže a brány, bludné balvany
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
se nepochlubí takovou koncentrací pískovcových skalních měst, jakou má Česká republika.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
