Štangarígel (482 m) / Krupinské bralce, čedičové sloupy v CHKO Štiavnické vrchy

Štangarígel - geologická zajímavost a atraktivní turistický cíl u Krupiny

Vrch Štangarígel (482 m) je snadno dostupný po zelené turistické značce z obce Žibritov v CHKO Štiavnické vrchy. Štangarígel sice výškou nemůže konkurovat sousedním vrchům Havran (568 m), Hrubá kopa (659 m) nebo Sixova stráň (549 m), přesto je mnohem více navštěvovaný. Tomu vděčí za pásmo andezitových skal zvaných Krupinské bralce.

Krupinské bralce na vrchu Štangarígel představují zajímavý pozůstatek mohutného Štiavnického stratovulkánu. Nad okolní terén tady vystupují mohutné čedičové sloupy bazických pyroxenických andezitů bohatých na augit. Hornina obsahuje také bohaté vyrostlice plagioklasu a hypersteinu.

Štiavnický stratovulkán nebyl žádný prcek, jak by se dnes mohlo jevit. Naopak! Podle geologů dosahoval v první etapě svého vývoje výšku asi 3 500 metrů a jeho rozloha činila úctyhodných 2 000 km². Mít dnes tyto rozměry, asi by se návštěvník v jeho blízkosti pořádně zapotil. Možná jako návštěvníci kamčatské sopky Ključevskaja… Sopečná aktivita Štiavnického stratovulkánu, která probíhala celkem v pěti etapách, definitivně utichla (z geologického hlediska) teprve nedávno - před nějakými 11 milióny roky.

Čtěte také: Putikov vŕšok - nejmladší slovenská sopka

Na lokalitě Krupinské bralce na vrchu Štangarígel, jehož jméno je zřejmě německého původu, převažují mohutné sloupy se zřídkavou pětibokou odlučností. Zahlédnout tady ale lze i sloupy s šestibokou a dokonce i vícebokou - polygonální odlučností. Tyto andezitové sloupy, kterých je kolem dvaceti, dosahují výšky jednoho až šesti metrů a mají v průměru 100 až 150 cm. Skalní řada dosahující délky okolo 40 metrů je obklopena velkým suťovým polem pokrytým velkými skalními bloky.

Protože Krupinské bralce představují poměrně výjimečnou geologickou lokalitu tak nepřekvapí, že byla vrcholová část vrchu Štangarígel vyhlášená za přírodní památku (4. stupeň ochrany). Přírodní památka Krupinské bralce, která vznikla přirozeným rozpadem lávového proudu pyroxenického andezitu, má výměru 0,69 ha a vyhlášena byla v roce 1975.

Sloupcová odlučnost se projevuje především u lávových proudů. Po jejich zastavení dochází v důsledku jejich chladnutí k pnutí a krystalizaci lávového tělesa, které mají za následek zmenšování objemu původního lávového proudu. Napětí v chladnoucí tavenině se vyrovnává vznikem puklin, které svým rozložením vytvářejí onu, pro nás tolik atraktivní, sloupcovitou odlučnost.

Na vrch Štangarígel (482 m) se snadno dostaneme z obce Žibritov (asi 3 km), která je prvně připomínána již v roce 1266. Ve středu obce se nachází malá bašta z roku 1586, která sloužila jako strážní a obranná věž v době tureckých nájezdů. Ti přesto obec roku 1576 vypálili. Na Krupinské bralce se z obce pokračuje podél toku říčky Bebrava a dále po turistické značce a naučné stezce z roku 2011, která je osazena třemi informačními panely. Bez orientačních potíží.

V blízkosti Štangaríglu nalezneme další podobnou lokalitu. Jedná se o přírodní památku Sixova stráň, která byla vyhlášena v roce 1985. Její výměra činí 0,83 ha. I zde jsou k vidění andezitové sloupy vykazující pěti až šestibokou odlučnost.

Štangarígel a Krupinské bralce, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.