Treking > Skalní města > Koberovy kameny a rybník Uhlíř v nevysokém pohoří Slavkovský les
Koberovy kameny a rybník Uhlíř v nevysokém pohoří Slavkovský lesObjevte Koberovy kameny ve Slavkovském lese18.5.2012 | Jan Křivanec
I velký znalec Slavkovského lesa zakroutí hlavou: "Koberovy kameny? V životě jsem o nich neslyšel." Ani nemohl. Skupina skalních výchozů, o nichž je řeč, zatím oficiální název nemá. Ale vede kolem nich nová turistická značka, tak je jasné, že se nějaké pojmenování musí vytvořit. Lázně Kynžvart, to je výchozí místo našeho objevitelského putování. Začátek nové červené značky nacházíme na náměstí. Směrovka tu zatím chybí, snad ji chebští turisté brzy umístí. Přicházíme do lázeňské části města, vlevo v parku se zastavujeme u altánu s vývěrem dvou chutných minerálek. Prameny se jmenují Helena a Viktor, na tabulce si čteme i jejich chemické složení. Za lázeňským parkem vstupujeme do lesa. Stoupání příjemnou lesní cestou není dlouhé, přesto se dvě naše kamarádky zadýchávají a vyžadují přestávku. Dobíráme si je a nabízíme, že příští výlet bude do Polabí. "Tak to zase ne, budeme trénovat," slibují. No, uvidíme. Čtěte také: Severojižní přechod pustinami Slavkovského lesa Několik křižovatek lesních cest a jsme skoro na místě. Značka tu opouští cestu a vstupuje přímo mezi kameny. Jednotlivé výchozy jsou rozptýleny na vcelku mírném svahu, dá se na ně i vylézt. Působí to tu docela tajemně, díky velmi tmavé až černé barvě kamenů. Doma jsem nastudoval, že jde o metamorfované horniny - metakonglomeráty. Nikdo podobné slovo nikdy neslyšel, tak mohu dělat chytrého. A ještě k tomu Koberovi. Obr Kober byl prvním a dlouho jediným obyvatelem Slavkovského lesa. Seznámili jsme se s ním při našem předchozím putování Slavkovským lesem. Kober chodíval často dolů do okolí Kynžvartu. V místě dnešního zámeckého parku dokonce pomohl jednomu mládenci s nešťastnou láskou. Když se pak vracel zpět do svého brlohu, na kamenech odpočíval. Tak jako my. Stoupání máme za sebou, pokračujeme k rybníku Uhlíř. Procházíme kolem starého mezníku, bývalého rozhraní panství. Hlavní cesta k rybníku se v turistických mapách jmenuje Bašusova. Pod tím jménem ale nikoho nehledejte, Bašus obživl chybnou interpretací německého výrazu Bauchschuss. V překladu to znamená střela do břicha a vztahuje se k tragické příhodě z dávno zaniklé hájovny nad rybníkem. Lesníci ze sousedních panství se neměli v lásce a jeden z nich zastřelil svého souseda přímo ve dveřích hájenky. Samotný rybník působí velmi malebně, vůbec není poznat, že v poválečné době byl rozšiřován v souvislosti s těžbou uranových rud. Značka nás zavede na silnici, naštěstí zanedlouho odbočujeme vlevo na cestu vedenou horním okrajem rozlehlé horské louky. Scenérie je to nádherná, v louce jednotlivé stromy a zvlášť na jaře a začátkem léta září louka množstvím květů. Tady se nám moc líbí, kocháme se. Žádná fotka nezobrazí, kolik barev a tvarů umí příroda vytvořit. Vstupujeme opět do lesa, vlevo nás zaujme trychtýřovitá prohlubeň, jedna ze stop dávného dolování. Slavkovský les je jich plný. Dnes tiché pohoří bylo v minulých dobách živou hornickou oblastí. Přicházíme do Kladské, ještě předtím míjíme lesní hrobku jednoho z majitelů někdejšího panství, prince Sigismunda Schönburga. Princ zemřel v listopadu roku 1936 a dle svého přání byl pochován přímo na Kladské. Traduje se, že princ leží v hrobce v zelených bačkorách. Těžko říci, hrobka byla kvůli zlodějům a vandalům důkladně zabetonována. Osada Kladská je nazývána srdcem Slavkovského lesa a je bezesporu jeho nejnavštěvovanějším místem. Je zde opravdu krásně, určitě nevynechejte procházku naučnou stezkou do národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. My jsme tady byli již několikrát a tak po nezbytném pivním občerstvení v místní hospůdce vyrážíme dál. Po zelené značce jsme za chvíli na rozcestí Hvězda, odtud se vracíme po žluté Vlnitou cestou zpět do Kynžvartu. Uvádí se, že kdesi v lesích mezi Hvězdou a Vysokým sedlem byl zastřelen poslední medvěd ve Slavkovském lese. Ženy ve výpravě to utvrdí v tom, že samy by tudy jít nechtěly a že se těší zase do civilizace. Hluboký les ale opustíme až těsně před Kynžvartem. Okruh je dlouhý 14 km, s naučnou stezkou Kladská o necelé 2 km delší. Červená značka Kynžvart - rybník Uhlíř - Kladská není zatím v turistických mapách zakreslena. Koberovy kameny, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Půvabná horská osada Kladská se svým romantickým okolím nemá chybu. Idylu jen trochu kazí mnohdy davy zazobaných "masňáckých" Němčourů a Rusáků, kteří se sem přijedou do místních hospod najíst -tedy spíše "nažrat". Krásy Slavkovského lesa je nikterak neberou a asi ani popisované romantické kameny by u nich neměly úspěch. Jinak moc poučný článek. A propos -ví někdo, jestli už vede turistická značka na nejvyšší vrchol Lesný?
v roce 2009 byla vyznačena modrá značka přes Lesný - úprava původní trasy vedoucí z Vysokého sedla po silnici
Další související články:+ Severojižní přechod pustinami Slavkovského lesa+ Slavkovský les a Doupovské hory + Skály a podivné jeskyně v údolí Ohře + Slavkovský les na kole – nejen za hornickými památkami + Rozhledna Bučina u Kyselky + Poohří a Slavkovský les turisticky (2) |
|