Treking > Hrady > Hrad Nové Hrady v městečku Nové Hrady, tip na výlet v Novohradském podhůří v jižních Čechách
Hrad Nové Hrady v městečku Nové Hrady, tip na výlet v Novohradském podhůří v jižních Čechách
Tip na výlet v jižních Čechách
9.9.2024 | David Matulík
Ubytováni jsme byli skoro v samotném centru městečka Nové Hrady v penzionu
U Ladě. Po vydatné snídani jsme ten den naplánovali prohlídku města a jako hlavní
bod návštěva hradu. Ať jsem navštívil doposud jakékoliv místo, o kterém jsem již psal
na stránkách Treking.cz, tak každé mělo své kouzlo či tajemno nebo nějakou zvláštnost
či unikát. Tak tomu bylo i tentokrát.
Z penzionu na hrad je to do půl kilometru. Prošli jsme náměstí, minuli starou
středověkou kovárnu, která ten den byla zavřená, přešli přes most nad příkopem u hradu
a ocitli se na nádvoří. Rozhodli jsme se pro prohlídku. pamatoval jsem si expozici cca
5 let dozadu, ale vím, že mezitím proběhla na hradě rekonstrukce.
Předpokládá se, že na místě dnešního hradu stávalo v 11. a 12. století na tom samém
místě hradiště. Na tomto místě byl později vystavěn hrad, který je spojen s rokem 1279
a jeho stavitelem a majitelem Ojířem ze Svin. Hrad plnil obrannou funkci na zemském
území.
V roce 1341 udělil král Jan Lucemburský panství Nové Hrady v manství Vilémovi
z Landštejna. Hrad sloužil jako sídlo správy novohradského panství, které se vyvinulo
do konce 16. století jedno z největších jihočeských dominií. Roku 1359 Vilémův syn Vítek
prodává Nové Hrady bratrům Petru, Joštu, Oldřichovi a Janu z Rožmberka. Od roku 1374
byl jediným majitelem novohradského panství Oldřich z Rožmberka.
Po jeho smrti v roce 1390 dědil panství jeho syn Jindřich, který umírá v roce 1412.
Po něm spravoval panství poručník jeho syna Oldřicha. Ten se ujal dědictví v roce 1418
a protože byl hlavním nepřítelem husitství, tak mu táboriti v roce 1425 vypálili hrad
i město.
Rožmberkové pobývali na hradě až do roku 1611, kdy vymírají po meči a jejich dědictví
připadá na pány ze Švamberka. Švamberkové se účastnili stavovského povstání v letech
1618 - 1620. Po dobytí hradu Karlem Bonaventurou Buquoyem roku 1620 císař Ferdinand
II. daroval panství právě tomuto vojevůdci. Od roku 1623 začínají probíhat na hradě
různé přestavby a úpravy. Od roku 1635, kdy si Buquoyové nechali postavit rezidenci,
zřídili na hradě byty pro úředníky, knihovnu.
Ze zajímavých událostí hradu nelze opominout výbuch střelného prachu v roce 1573,
kdy do věže, kde byl prach umístěn, zasáhl blesk. Věž tehdy stála uprostřed nádvoří
a byly s ní zničeny i některé budovy. Další ranou pro hrad bylo silné zemětřesení v roce
1590. Od roku 1592 byl hrad po menších předchozích opravách řádně opraven.
V expozici hradu zaujme především hyalitové sklo, původně černé a později červené,
různě zdobené a zlacené. Buqoyové, jejichž to byl vynález na něm velmi zbohatli. Zřídili
i několik skláren a založili několik vesnic v Novohradských horách. Sklo se vyznačuje
tím, že je neprůhledné a neprůsvitné. Jeho výrobu a recepturu si odnesli majitelé do
hrobu. I přes mnohé pokusy se již nikomu takové sklo nepodařilo vyrobit. Zajímavá je
i knihovna. u mne to souvisí s tím, že celkově mám knihy rád a čtu je raději než z netu.
Buquoyové byli majiteli až do roku 1945, kdy se museli vzdát majetku na základě
Benešových dekretů. Zajímavostí je ještě příkop. Samotný příkop je hluboký až 15 m
a široký až 23 m a patří tak k největším hradním příkopům u nás. Do své podoby se
dostal až po roce 1605 při obnově hradu. Dochovaná podoba budov je výsledkem přestavby
realizované v letech 1792 - 1798 janem nepomukem Buquoyem, který nechal zvýšit přední
věž a palác přestavět na úřednické byty.
Samotnou prohlídku nechám na každém samostatně. Vstup je zde zpoplatněn. Ale je
zde k vidění to, co hned tak nikde nespatříte.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Ráno jsme se nasnídaly, sbalily vše do vaků na kola a vyjely
kolem restaurace po asfaltové silnici k hradu Mirów. Jedná se o zajímavou stavbu
na holém kopci, jednu z nejstarších obranných staveb Krakovsko-Čenstochov
…
Rozhledna Kraví hora na Kraví hoře (953 m) je jmenovkyní rozhledny
na Kraví hoře u Bořetic na jižní Moravě. Rozhledna Kraví hora je patrně nejstarší
rozhlednou Novohradských hor, která vznikla v roce 2001 přestavbou
…
Sedmnáct vrcholů za den - i to je možné, pokud se vydáte zdolat
všechny osmistovky, které se nacházejí ve Žďárských vrších. 8stovky Žďárských vrchů
je ostatně i název podzimního orientačního pochodu či běhu
…
Výšlap na Kamenec (1 072 m), nejvyšší horu Novohradských hor, patří
k nenáročným túrám. Vždyť na vrchol je to jen 3,5 km a vychází se z nadmořské výšky
okolo 900 metrů, z nádherné lučnaté plošiny lemované
…
Česká Kubice, vystupujeme s Markétou z vlaku. Je to cíl naší
vlakové cesty a začátek našeho putování. Nádražní hodiny ukazují, že je před
jedenáctou a máme tedy spoustu času na to, než zalezeme do spacáků. Proč jsem si
…
"Je na západ cesta dlouhá"... zpívá se v jedné trampské písni
a její text pokračuje "zbytečná je moje touha" se na západní výběžek naší vlasti
podívat. Díky Bohu jsou pryč ostnaté dráty a strážní věže a tak rozhodnutí
…
Ráno sice svítí sluníčko, přesto je docela chladno. Jako obvykle
musím Míšu doslova vytřepat ze spacáku, abychom sbalili a mohli vyrazit v nějakou
rozumnou hodinu. Potřebuji vyrazit co nejdříve, protože chci odpoledne
…
Pohorky Falcon EVO GV od Asola zaujmou nejen svým střihem,
technickým provedením, ale i nízkou hmotností. Hmotnost boty nedosahuje ani
půl kilogramu, výrobce uvádí 496 gramů. Přesto jsou tyto boty dostateč
…
Sýkora parukářka (Parus cristatus; Linnaeus, 1758), slovensky
sýkorka chochlatá, je nejozdobnější z našich sýkor, kterou snadno rozpoznáme podle
nápadné chocholky na hlavě. Sýkora parukářka je jen o málo
…
"Lomikare, Lomikare, do roka a do dne," zní nejznámější výrok
Jana Sladkého Koziny, jenž žil na Chodsku. Pojďme se na následujících řádcích
vypravit do jeho rodného kraje, přičemž zavítáme i do Českého lesa, v němž
…