Sýkora parukářka (Parus cristatus; Linnaeus, 1758), slovensky
sýkorka chochlatá, je nejozdobnější z našich sýkor, kterou snadno rozpoznáme podle
nápadné chocholky na hlavě. Sýkora parukářka je jen o málo menší než
sýkora koňadra(Parus major),
největší ze sýkor u nás, nebo tolik běžný vrabec polní(Passer montanus).
Šat sýkory parukářky je docela fádní, celkově šedohnědý až rezavě hnědý, na bocích
až okrový, pouze límec a tvářičky má bílé s černavou skvrnou podkovovitého tvaru za
okem. Typická je trojhranná černobíle zbarvená vlnkovaná chocholka, taková malá paruka,
kterou se mohou pyšnit nejen samečci, ale i drobnější samičky. Tento čiperný zpěvný
ptáček se zývá typickým vábivým "sirrrr", nebo "cicicigyrr" či "terrrrl gyrrr" v době
hnízdění.
Délka těla tohoto pěvce dosahuje 11 až 12 cm, rozpětí křídel činí 17 až 20 cm
a hmotnost 10 až 13 g. Tento čiperný ptáček, kterého můžeme zahlédnout jen málokdy
a u krmítek prakticky vůbec ne, se zdržuje v korunách jehličnatých stromů, ve kterých
má své pravé království. Mnohem častěji zaslechneme její tichý zpěv, než ji spatříme.
A jak tento rtuťovitý neposeda dokáže procvičit trpělivost fotografovu! Kolik let
jsem se marně pokoušel pořídit alespoň dokumentační fotografie. Nepočítaně! Úspěšný
jsem byl až v Beskydech, v masívu Lysé hory. A ironií je, že jsem ani nebyl na "lovu".
Prostě si jednoho rána přilítla k naší základně a dávala na odiv svůj šat. Jako nějaká
ptačí modelka. Trpělivost, občas, i sýkoru parukářku přináší. Dodatečně děkuji za toto
nádherné a nečekané setkání.
Sýkora parukářka obývá především starší horské jehličnaté a případně smíšené lesy
s převahou jehličnanů, především smrků a jedlí, případně borovic. Někteří autoři uvádějí,
že se sýkory parukářky zdržují především v borových lesích. V jehličnatých houštinách
si potravně konkuruje se sýkorou uhelníčkem(Parus ater), která se zdržuje především v hustých smrčinách.
Sýkora parukářka hnízdí dvakrát ročně. Svá hnízda si buduje v dutinách, často
v hnízdech po datlech a strakapoudech, v nouzi nepohrdne ani hnízdem veverek či
starými hnízdy větších druhů ptáků, především strak a různých dravců, které si
abezpečuje mechy a lišejníky a vystýlá chlupy, peřím a nebo různými vlákny. Občas
si však hnízdo vyhloubí sama v měkkém trouchnivějícím dřevě starých kmenů a pařezů.
Samička snáší do hnízda až 11 bělavých, rezavě skvrnitých vajíček. Na snůšce sedí
pouze samička, sameček ji však v tomto období pečlivě krmí. Péči o vylíhlá ptáčata
pak zajišťují oba rodiče.
Na jídelníčku této sýkory je hmyz a v zimním období, kdy se slučuje do menších
hejnek a potuluje se po krajině, různá semena. Převládají semena šišek jehličnanů,
v případě nouze i jalovců a nebo svídy. V letním období jsou výrazně hmyzožravé,
pochytají ohromné množství dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu, ale i škvorů, motýlů
aj. Lesníci je proto mají rádi.
Sýkora parukářka patří svým rozšířením mezi typicky evropské ptáky, jejíž areál
rozšíření sahá od Pyrenejského poloostrova až po Ural, nenajdeme ji jen na severu
Skandinávie, Velké Británie a na jihu Apeninského poloostrova. A přesto na tak poměrně
malém území rozlišují ornitologové šest geografických forem. Nominální formou je sýkora
parukářka východoevropská (Parus cristatus cristatus), u nás se vyskytuje
sýkora parukářka středoevropská (Parus cristatus mitratus).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím ČR. Na svém území, které
činí asi 530 km2, nabízejí Jeseníky (Hrubý Jeseník) nepřebernou paletu
túr i vícedenních treků. Mezi dvěma velice silnými bouřkami, ba
…
Jelikož studeně fouká, zdržíme se jen krátce a podcházíme vrch
Mědník (910 m), jenž je provrtán štolami po těžbě. Značka vede do obce Kovářská,
v níž kdysi zpracovávali železnou rudu. Na první pohled se jedná o
…
Ráno je sice docela chladné, ale osvěžující. Sluníčko svítí, děkuji
svatému Petru, že vyslyšel mou prosbu o hezké počasí. Povedlo se. Na jedničku.
Sedmispáčům se moc vstávat nechce, ale nedá se nic dělat. Dnes máme
…
Martinské hole představují centrální část hlavního hřebene
v podcelku Lúčanská Malá Fatra. Jde o část hřebene Malé Fatry mezi vrcholy Minčol
(1 364 m) a Horná lúka (1 293 m). Často bývají Martinské hole, zkráceně
…
Anglický park u zámečku Mitrov nacházejícím se v Kraji Vysočina
a okrese Žďár nad Sázavou je první zastávkou dvanáctikilometrového výšlapu zahrnujícího
historii regionu v podobě bývalých panských sídel či muzea, ale i
…
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…