Pestřec obecný (Scleroderma citrinum), slovensky pestrec obyčajný,
je jedovatá houba z čeledi kořenovcovité (Rhizopogonaceae). Pestřec obecný
je zamenitelný s dalšími podobnými houbami své čeledi, například za pestřec jamkatý
(Scleroderma areolatum) a nebo pestřec bradavčitý (Scleroderma verrucosum).
Plodnice pestřce obecného jsou obvykle nepravidelné, geoidně hlízovité až bochníkovitě
zploštělé, o průměru 30 až 100 mm, bez třeně, k substrátu přichycené svazky myceliových
vláken bělavé až žlutavé barvy. Vnější okrovka je 2 až 4 mm silná, kožovitě tuhá, zpravidla
bělavě okrová až žlutavě okrová, pokryta rozpraskanými silnějšími nepravidelnými šupinkami,
bradavkami.
Dužnina pestřce obecného je zprvu bělavá až žlutavá, měkká a šťavnatá, později
fialově černá a protkána bělavými až žlutavými žilkami neplodného pletiva, ve stáří
břidlicově šedá a rozpadající se na kašovitou hmotu obsahující výtrusný prach olivově
hnědé barvy. Vůně je jemně kořenitá, chuť je mírná. Nutno ale zdůraznit, že houba je
mírně jedovatá a způsobuje žaludeční obtíže a průjmy, byť někteří houbaři mladé plodnice
suší a po rozdrcení používají jako houbové koření (Smotlacha, 2002). Navíc houba absorbuje
z půdy těžké kovy jako je kadmium, arsen aj. Kulovité výtrusy mají rozměry 8 až 14 µm,
výtrusný prach má olivově hnědou, tmavě zelenošedou až černohnědou barvu.
Pestřec obecný roste od července do října / listopadu jednotlivě a nebo ve skupinách
v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích. Houba roste v mykorhize s borovicemi,
smrky, buky, duby či břízami, obvykle na chudších písčitých a kamenitých kyselých
půdách. Tato poměrně hojná houba u nás roste od nížin až po horské polohy. Houba
obsahuje řadu bioaktivních látek, např. triterpenoidy, deriváty kyseliny vulpinové
působící antivirově a cytotyxicky, adenosin, aminokyseliny, alkohol D-allitol a nebo
pigmenty norbadion A či sklerocitrin.
Jeseníky jsou druhým nejvyšším pohořím ČR. Na svém území, které
činí asi 530 km2, nabízejí Jeseníky (Hrubý Jeseník) nepřebernou paletu
túr i vícedenních treků. Mezi dvěma velice silnými bouřkami, ba
…
Jelikož studeně fouká, zdržíme se jen krátce a podcházíme vrch
Mědník (910 m), jenž je provrtán štolami po těžbě. Značka vede do obce Kovářská,
v níž kdysi zpracovávali železnou rudu. Na první pohled se jedná o
…
Ráno je sice docela chladné, ale osvěžující. Sluníčko svítí, děkuji
svatému Petru, že vyslyšel mou prosbu o hezké počasí. Povedlo se. Na jedničku.
Sedmispáčům se moc vstávat nechce, ale nedá se nic dělat. Dnes máme
…
Martinské hole představují centrální část hlavního hřebene
v podcelku Lúčanská Malá Fatra. Jde o část hřebene Malé Fatry mezi vrcholy Minčol
(1 364 m) a Horná lúka (1 293 m). Často bývají Martinské hole, zkráceně
…
Anglický park u zámečku Mitrov nacházejícím se v Kraji Vysočina
a okrese Žďár nad Sázavou je první zastávkou dvanáctikilometrového výšlapu zahrnujícího
historii regionu v podobě bývalých panských sídel či muzea, ale i
…
Po dni stráveném v autě konečně kotvíme v Itálii v kempu Mombarone
za 29 eur. Já a dcerky Maky s Terkou. Stavíme stan a jdeme na pivko. Volám Tomášovi,
že máme příjemný a laciný místo na spaní, ale ten říká, že už to
…
Hluboké lesy, kopce, studánky i skály Žďárských vrchů můžete
obdivovat při zhruba čtrnáct kilometrů dlouhé pěší túře se startem i cílem v malé
obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Vznik vysočinské vsi, jejíž katas
…
Na konci května 2024 se vydávám s kamarádem Honzou na pětidenní
dálkový trek jen kousek za naše hranice, do německého Saska. Vedle národního parku
Česko-saské Švýcarsko tu byla poměrně nedávno (v roce
…
Po tvrzi v Lipovicích jsme přejeli do městyse Dub. Zámek se
nachází přímo na náměstí, kde jsem nechal zaparkované i auto. Měl jsem s sebou
dámské osazenstvo a tomu jsem i přizpůsoboval i výlety, babičce je přes 80
…
Jiřička obecná (Delichon urbicum), slovensky belorítka obyčajná,
je zpěvný pták (Passeriformes) z čeledi vlaštovkovití (Hirundinidae), do které
je zařazeno 83 druhů. Jiřička obecná je často zaměňována
…
I druhý den toulání Cerovou vrchovinou to bude docela pohodovka,
přesto našlapeme asi 23 kilometrů při 600metrovém převýšení. V reálu to bylo ještě
o fous více, protože trasy zakreslené v mapách tak úplně neodpovídají
…