Lov vlků na Slovensku, učiněná genocida vlků v TANAPu

Genocida vlků na Slovensku s úředním posvěcením!

Myslíte si, že odstřel ohroženého druhu šelmy (třeba vlka) v národním parku není možný? Myslíte si, že národní parky slouží jako bezzásahové území k ochraně krajiny, fauny a flóry? Myslet si to můžete, ale v některých zemích střední Evropy tomu tak dodnes není.

Tatranský národní park. Jeden z nejcennějších přírodních celků nejen na Slovensku, ale v Karpatech vůbec. Laik by řekl, že národní parky slouží k ochraně přírody, její jedinečné fauny a flóry či k zamezení kejklů developerů s jejich plány na vybetonování krajiny. Stejného názoru jsou asi i přírodovědci.

Turistům může občas připadat, že národní parky slouží k zaměstnávání lidí buzerujících turisty, aby nechodili tam, kam by snad chodit neměli. Ať již jsou ty zákazy důvodné a nebo nikoliv. Developeři pak chápou národní parky jako území, která je potřeba dobýt. Vždyť jejich smělé plány krajinu "obohacují o odvážné a s krajinou ladící" výtvory…

Lov ohrožených druhů na Slovensku jako samozřejmost?!

Všichni až na posledně jmenované možná žijí v domnění, že v národních parcích je něco jako zákaz lovu naprostou samozřejmostí. Tím tuplem u druhů, které jsou kriticky ohrožené a požívají zákonné ochrany. Mezi takovéto druhy patří i vlk obecný (Canis lupus). Proto mě doslova zaskočil článek na stránkách TANAPu "Dajme šancu vlkom". Odkaz naleznete dole pod článkem.

Čtěte také: Liška obecná, takřka neviditelný inteligentní lovec

Z uvedeného článku se dozvíte, že terénní pracovníci evidují na území TANAPu 4 až 5 vlčích smeček s 5 až 7 jedinci. V Tatrách by tak v současné době mělo žít okolo 20 až 30 vlků. To je sotva polovina optimálního stavu…

Vlk je přitom, nejen na území TANAPu, druhem původním, jenž v krajině jako vrcholný predátor plní selektivní funkci u volně žijící zvěře. Proto je více než zarážející, že je každoročně v době od 1. listopadu do 15. ledna povolen odstřel vlka i v ochranném pásmu TANAPu. V souladu se slovenským zákonem o myslivosti č. 274/2009 a na základě schválení Ministerstva pôdohospodárstva SR.

Lov vlka řeší § 57 uvedeného zákona. Podle mého však ani jeden z vágně formulovaných článků uvedeného paragrafu není dostatečným důvodem pro povolování lovu vlka. Cituji:

(1) Ak ide o pernatú zver s dobou lovu, vlka dravého a šakala zlatého, povoľuje v čase ochrany ich lov ministerstvo za týchto podmienok:

• a) v záujme verejného zdravia a bezpečnosti,
• b) v záujme bezpečnosti vzdušného priestoru,
• c) aby sa zabránilo závažným škodám na úrode, hospodárskych zvieratách, lesoch, chove rýb a vodnom hospodárstve,
• d) na ochranu rastlinstva a živočíšstva,
• e) s cieľom výskumu a vzdelávania, obnovy populácie, navrátenia druhov do ich biotopov a na držbu a chov nevyhnutný na tieto účely,
• f) aby sa za prísne kontrolovaných podmienok a na základe výberu povolil odchyt, držba, chov alebo iné rozumné využívanie určitých vtákov v malom rozsahu.

Dříve byl lov vlka povolen dokonce od 1. října (do roku 2012)! Přijde vám to absurdní? Slovenským úředníkům nikoliv! Ti každoročně vydají povolení k odstřelu velkého počtu vlků. Tento lov má pak negativní vliv nejen na populaci vlků na Slovensku, nýbrž i na populaci vlka v sousedních zemích. Proč? Protože vlk migruje. Jeden z bieszczadských vlků s elektronickým obojkem se z Bieszczad přesunul až do Pienin a Tater. Tedy do míst, kde může být legálně loven… Ze zmíněné studie si dovolím citovat:

"Vlčici založili telemetrický obojok. Na začiatku monitorovania sa držala spoločne so svorkou ôsmich vlkov na ploche 270 kilometrov štvorcových (v Bieszczadech, pozn. red.). Koncom novembra začala jej migrácia smerom na západ, kedy postupne prešla z pohoria poľsko-ukrajinsko-slovenských Bieščad cez viaceré prihraničné pohoria lemujúce poľsko-slovenskú štátnu hranicu až po pohorie Tatry. Následne sa dostala do vlastného územia poľského TPN a slovenského TANAP-u. V území TANAP-u sa vyskytovala viac ako 1,5 mesiaca. Juhovýchodne od mesta Poprad sa niekoľko krát pokúšala prekročiť severnú diaľnicu D 1, pravdepodobne v smere z Levočských vrchov do Slovenského raja alebo do Nízkych Tatier. Po jej opakovaných neúspechoch prešla do pohoria Pieniny."

Každoročně je na území Slovenska legálně uloveno okolo 100 až 150 vlků. O nelegálních úlovcích statistiky mlčí. To při početnosti vlčí populace (jejíž početní stavy nejsou přesně známy) na Slovensku odhadované okolo 200 až 400 jedinců může představovat i přes 50 % vlčí populace! Což na životaschopnost vlka v této části Karpat musí mít doslova genocidní účinky. Na území TANAPu bylo za posledních 6 let uloveno 31 vlků. To by znamenalo likvidaci celé tatranské populace. Pokud by nebyla průběžně doplňována migrujícími jednotlivci.

Slovenská právní úprava je v příkrém rozporu s evropskou!

Na to, že slovenská úprava zákona o myslivosti je v příkrém rozporu s evropským právem již vícekrát upozornily nevládní organizace. A mají pravdu. Slovenská úprava je skutečně v příkrém rozporu s evropskou směrnicí o stanovištích č. 92/43/EEC (znění viz např. zde ), která po všech členských zemích EU požaduje chránit nejen přírodní společenstva, ale taxativně i řadu rostlinných a živočišných druhů. Vlk je v tomto výčtu dokonce řazen k druhům prioritním!

Osobně celou záležitost vnímám jako selhání slovenských zákonodárců. Selhání, které má negativní důsledky i pro okolní země. K článku se proto ještě hodlám vrátit. Postupně budu žádat o vyjádření k této problematice řadu kompetentních úřadů, organizací i jednotlivců. Tedy pokud se nějakých reakcí dočkám.

• Odkaz na článek: Dajme šancu vlkom

Turistika na Šumavě: Křemelná, Sněžné jámy a bývalé Paště a…

Když se v souvislosti se Šumavou mluví o Křemelné, většině lidí se vybaví jedna ze zdejších…

Jak jsem nechtěla na Králický Sněžník, zimní výšlap z polské strany

Protože loňská zima byla na sníh přece jen bohatší než ta letošní, vyvstalo přede mnou jednu únorovou sobotu…

Rašeliniště Orlických hor, tajemná příroda českých hor

Rašeliniště jsou velice atraktivními místy naší přírody. Zajímavá jsou pro přírodovědce, kteří zde nalézají vzácné…

Velká Fatra v mlze a dešti aneb jak kolegu překabátilo Pendolino

Před svatým Václavem obvykle vyrážíme na hory. Nejinak tomu bylo minulého roku, kdy volba padla na Velkou Fatru a útulnu…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.