Kyj niťovitý (Macrotyphula juncea), slovensky kyjovka tenká

Úzce válcovité až jehlicovité (někdy vzhůru se mírně kyjovitě rozšiřující) a ve stáří duté plodnice kyje niťovitého dorůstající délky 30 až 130 mm a průměru pouze 0,5 až 2 mm jsou rozčleněny na sterilní tmavší šedohnědý třeň dlouhý 10 až 50 mm a širší horní část, která je pokryta hymeniem (výtrusorodou vrstou). Plodná část je zprvu nažloutlá, později vybledá do okrově žlutých až světle okrových tónů, ve stáří se barví okrově hnědavých tónů.

Dužnina této nejedlé houby, menší příbuzné kyje rourkovitého (Macrotyphula fistulosa), se neláme, je poměrně tuhá, má nevýraznou nakyslou vůni i chuť a po otlačení rychle hnědne. Hladké elipsoidní až mandlovité výtrusy mají v průměru 6 až 12 × 3,5 až 6 µm, výtrusný prach je bělavý.

Kyj niťovitý u nás roste od poloviny září až do listopadu v tlejícím listovém opadu, nepříliš hojně byť místy i hojněji v menších i velkých skupinách, od nížin až po horský vegetační stupeň. Upřednostňuje vlhká stanoviště s opadem především buků, dubů, bříz, ale i olší, jasanů a dalších dřevin. Houba je zaměnitelná za palušku štíhlou (Typhula phacorrhiza) vyrůstající ze sklerocia tvořeného hyfy a vytvářejícího se v jarních měsících.