Houba kotrč kadeřavý (Sparassis crispa), slovensky kučierka veľká

Široce elipsoidní až nepravidelné plodnice kotrče kadeřavého, připomínající nevydařený květák, dorůstají v průměru 50 až 300 mm, výjimečně i více, a dosahují hmotnosti až jednoho 0,5 až 1,5 kg. Existují však i větší úlovky. Patrně rekordmanem je nález z polského Turoszowa z roku 1711, kdy plodnice kotrče měla v průměru 2,55 m a vážila asi 20 kg. U nás pochází rekordní úlovek kotrče kadeřavého z Pardubicka a roku 1907, kdy byl v Litěninách nalezen kotrč široký 98 cm a vysoký 32 cm s hmotností asi 12 kg.

Plodnice kotrčů se skládají z velkého množství srostlých a mnohonásobně rozvětvených větviček, na konci lupenovitě zploštělých a zvlněných, které mají krémovou, okrově žlutou až růžově okrovou, ve stáří až hnědavou barvu. Pletivo větviček vyrůstá ze silného, válcovitého třeně bělavé barvy, který je kořenující a zcela zanořen v substrátu.

Bílá voskovitá dužnina kotrče kadeřavého je pružná a poměrně tuhá, přesto je potřeba při manipulaci s houbou maximální obezřetnosti. Má kořenitou až slabě anýzovou vůni a jemně oříškovou chuť. Asi proto dostal lidové pojmenování vořešník. To vedle dalších jako např. střapáč, baraní kule či diviš. Široce oválné až elipsoidní výtrusy mají rozměry 5 až 7 × 3 až 4,5 µm, výtrusný prach má světle okrovou až oranžově okrovou barvu.

Kotrč kadeřavý roste v našich končinách od července do listopadu / prosince, nejhojněji však od srpna do října, na živém i mrtvém dřevě jehličnanů, především borovic. Občas vyrůstá zdánlivě přímo z půdy, z dřevěného substrátu skrytého pod povrchem. Místy může být houba hojnější, především ve starších borových lesích, celkově jde ale o poměrně vzácný úlovek. Houba, která u nás roste od nížin až po horský vegetační stupeň, způsobuje hnědou hnilobu dřeva.

Kotrč kadeřavý se hodí do různých pokrmů, asi nejvyhlášenější je falešná dršťková polévka. Hodí se ale i do gulášů, omáček, na smažení (jako květák) i na sušení. Sušení je přitom snadné - plodnici stačí sušit na dobře větraném místě zavěšenou na provázku. Výhodou je, že tato houba nehnije a nečerviví, byť si z ní rádi uždíbnou slimáci i další obyvatelé lesa. V chladničce nám houba vydrží klidně i týden. Nevýhodou je, že v členité plodnici kotrče často ulpívají různé nečistoty, které je někdy poměrně pracné vyplavit.

Kotrč kadeřavý obsahuje velké množství bioaktivních látek. V odborné literatuře je nejčastěji zmiňován glukan označovaný jako SCG. Je neuvěřitelné, že sušina obsahuje až 43,6 % tohoto glukanu. Tento polysacharid vykazuje protirakovinnou aktivitu i imunomodulační aktivitu. Jiné obsažené látky chrání před rozvojem aterogenních změn, snižuje produkci kyslíkových radikálů. Kotrč rovněž vykazuje antifungální a antibakteriální účinky aj. Kotrč kadeřavý je tak vskutku houbou mimořádnou.