Holubinka fialovonohá (Russula violeipes), slovensky plávka fialovohlúbiková

Za zmínku jistě stojí, že tato houba vytváří i značně odlišnou barevnou formu známou jako holubinka fialovonohá citrónová (Russula violeipes f. citrina) s citrónově zelenožlutým kloboukem, kterou někteří mykologové považují za samostatný druh.

Klobouk o průměru 40 až 80 mm, ty největší plodnice snad až 110 mm, je zprvu polokulovitý, na okraji podvinutý, později sklenutý až plochý s vmáčklým středem a na okraji slabě rýhovaný. Barevně proměnlivá sametová, jemně žíhaná a špatně slupitelná pokožka je žlutavá, žlutoolivová, olivově hnědá až fialově purpurová. Úzké a poměrně husté lupeny jsou bělavé až krémové, u třeně vidlené.

40 až 70 mm dlouhý a 10 až 25 mm široký třeň je zprvu bílý, později od báze postupně fialovějící, plný, ve stáří houbovitý. Masitá a pevná dužnina je bílá, na řezu neměnná, má mírnou chuť a slabě slanečkový pach. Bradavčité elipsoidní výtrusy mají v průměru 6,5 až 9 ×6 až 8 µm, výtrusný prach má krémovou barvu.

Holubinka fialovonohá roste v našich končinách pouze roztroušeně, od června do října v listnatých lesích, především v bučinách, doubravách a nebo habřinách, jen výjimečně může růst dokonce v mykorhize se smrky. Tato poměrně chutná a jedlá preferuje kyselé a vlhčí půdy.