Nízké Tatry - hřebenovka slovenského pohoří, Fatransko-tatranský Karpattrek (7)

Hřebenovka Nízké Tatry, trek ze Strečna do Telgártu

Přestože byla včerejší etapa docela náročná, jsem vzhůru poměrně brzy a přiměřeně odpočatý. Člověk si na pravidelnou zátěž zvykne vcelku rychle a pokud nejde na doraz, také rychle zrelaxuje. Před sedmou jsem již opět na cestě, dnes mě čeká příjemná hřebenovka Nízkých Tater.

Nejprve se musím ale dostat na vrchol Kečka (1 226 m) a Kozí chrbát (1 330 m), které jsou ale vrcholy Starohorských vrchů. Kozí chrbát je pak nejvyšším vrcholem celého jmenovaného pohoří. Zpětně je vidět téměř celý hřeben Velké Fatry, které se vlní na obzoru v mlhavém oparu a v měkkém ranním světle. Na severu jsou vidět hřebeny Malé Fatry a vrcholy Chočských vrchů.

Hiadeľské sedlo

Cesta po loukách Kečky a Kozího chrbátu je příjemnou ranní procházkou. Teplota vzduchu je tak akorát, takže se cestou na Kečku nestačím ani zapotit. Odměnou jsou parádní výhledy. Od Slovenského rudohoří, Poľany až po Chočské vrchy. Louky jsou v jednom květu, ne nadarmo je vrch Kozí chrbát s vápencovým podložím součástí Přírodní rezervace Kozí chrbát o výměře 37,43 ha.

Čtěte také: Fatransko-tatranský Karpattrek (7), hřebenovka ze Strečna do Telgártu

Na Kozím chrbátu dávám snídani a oddávám se úžasným výhledům. Takováto panoramata se snad nikdy neomrzí. Po krátké pauze se vydávám do Hiadelského sedla, před nímž mě čeká "oblíbený" strmý sestup (po deštích pěkná klouzačka). Původně jsem chtěl spát v útulně v sedle, ale díky parnu jsem včerejší etapu krapet zkrátil. Navíc mě odrazoval ten hrozný bordel v sedle, jenž byl již patrný z hřebene Velké Fatry.

Sice plně chápu, že energetici musí někudy elektrická vedení táhnout (nyní se buduje nová řada vn vedení), avšak nechápu, proč se musí ke krajině chovat tak necitlivě. Nová cesta připomínající dráhu na tankovém polygonu vede od Korytnice do sedla a pak dále na k jihu. Ještě že je sucho, po dešti by to tady bylo opravdu zajímavé…

Útulna v sedle je stále v dobré kondici, stejně tak pramen dole pod útulnou (cirka 100 m níže na jih po turistickém chodníku). Jen to prostředí sedla je opravdu neobyčejně zdevastována, krajina tady utrpěla těžko zhojitelné ráno, které (mimo jiné) znehodnocují kvalitu zdejšího bivaku…

Výstup na Prašivou a Velkou Chochulu

Opouštím Hiadeľské sedlo (1 099 m) a "po hlavě" se pouštím do prvních metrů hřebenovky Nízkých Tater. Opouštím Starohorské vrchy a mířím do nitra posledního z pěti pohoří, kterými vede Fatransko-tatranský Karpattrek.

A hned úvodní metry vedou pěkně svižně vzhůru. Asi po 3 hodině jsem u posledního pramene (krátká málo prošlapaná odbočka vpravo) před Ďurkovou, jenž je v blízkosti hřebenové trasy. Následuje další stoupák a již jsem na horní hranici lesa, kde se chodník na chvíli napřímí a vede po vrstevnici. Asi proto, aby si člověk mohl užít krásných výhledů k jihu.

Vrstevnicový chodník ale brzy končí a následuje vcelku svižné stoupání v kosodřevině, ve které mě dostihují tři borci s malými baťůžky, kteří mají rovněž namířeno na hlavní hřeben. Postupně se dvakrát míjíme, na dlouho to byli poslední lidé, které jsem za sedmý den na pochodu potkal.

Konečně je tady vrchol Prašivá (1 652 m), jenž však označen není, je tady pouze nivelační bod. Přes bezejmennou kótu 1 669 m se dostávám na vrchol Malá Chochuľa (1 719 m), jenž je utopen v kosodřevině. Stejně jako turistický chodník, jenž nyní překonává jen malé výškové rozdíly. Po pravé ruce zaujmou pohledy na strmý hřeben Studenec, jenž padá dolů do Sopotnické doliny.

Po krátkém sestupu do plochého sedla následuje stoupání na vrchol Veľká Chochuľa (1 753 m), kde se zdržuji krapet déle a oddávám se parádním výhledům. Je vcelku vedro, ale obloha se pomalu zatahuje. Koukám na mraky, které pěkně narůstají do výšky a doufám, že odpolední bouřka mě stihne až na Ďurkové.

Přes Košarisko a Skalku na Latiborskou holi

Další cesta je vcelku příjemná. Nabral jsem výšku, kterou na dalším hřebeni příliš ztrácet nebudu, profil této části hřebene je docela pohodový bez dramatických převýšení. Táhlý, ale mírný sestup do plochého travnatého sedla mezi vrcholy Veľká Chochuľa a Košarisko dá spočinout nohám. V sedle míjím křížek s malou plechovou tabulkou, která říká, že tady 30.12.1972 zahynul Marian Havlíček, reprezentant ČSSR ve vodním slalomu.

Na plochý vrchol Košarisko (1 670 m) je to již jen kousek. Výškově ani ne 20 metrů. Po levici defilují vrcholy Tlstá (1 555 m) a především nápadný vápencový Salatín (1 630 m) v bočním hřebeni Nízkých Tater. Obloha se zatahuje, nevím, nevím, jak to bude s tou bouřkou. Ta hřebeny Nízkých Tater rozhodně nemine.

V Sedle pod Skalkou (1 476 m) dávám lehký "oběd" a následně se vydávám směr Veľká hoľa (1 640 m) a Latiborská hoľa (1 648 m). Hřeben je příjemný, výhledy velkolepé a převýšení nevelké. 200 výškových metrů přece nic není. Na Latiborské holi jsem proto coby dup. Jen ty houstnoucí mraky mi dělají starosti. Veľká Chochuľa se sice ještě koupe v odpoledním sluníčku, ale hřeben na východě je jedna černota. Správně tuším, že bouřce neuteču.

Blesky divo bijú, na Ďurkové…

Přes sedlo Latiborské hole (1 540 m, v mapách z Harmance 1 547,5 m) mířím na vrchol Zámostská hoľa (1 612 m) a do Sedla Zámostskej hole (1 591 m). To již ale za kanonády blízké bouřky, která se dovalila zpoza hřebene Ďurkové. Na jihu již prší, bouřka tam rozpoutala hotové peklo.

Nejsem v úplně nejlepším místě na hřebeni, hledím se klidit bouřce, která se stále přibližuje, z cesty. Scházím pod plochý hřebínek, kde za kosodřevinou hledám ochranu před vichrem. Popožene mě blesk, jenž to práskl do skály asi 200 přede mnou. Pěkná šlupka, až mi zalehlo v uších. Jen doufám, že mě obejde déšť.

Kapky však začínají houstnout, takže preventivně natahuji goráčovku, co kdyby to najednou z oblohy bez varování chrstlo. Bouřka mlátí přímo nad mou hlavou, štěstí ale je, že blesky lítají (až na výjimky) mezi mraky. Vrchol Ďurkové je stále ještě v mracích, bouřka se již ale začíná pomalu vzdalovat. Přesto ale ještě chvíli poležím, na Ďurkovou to mám již jen kousek.

Brzy slyším nějaké volání, héééj. Nějací borci se drápou na Ďurkovou a někoho volají. Koukám na cestu, ale nikoho dalšího na ni nevidím. Že by to jako bylo na mne? Ano bylo, manící měli starost, je-li vše O.K. Je to sice v pořádku (udělal bych to samé), ale člověk si už nemůže na hřebeni Nízkých Tater v klidu poležet ani během bouřky…

Ďurková

Sundávám goráče, spadlo asi 100 kapek a mířím za předběžci na Ďurkovou (1 750 m). V údolích se válí koudele mlhy, bouřka se ale přesunula dále na západ a nyní to schytá asi Banská Bystrica. Na hřebeni je typický klid po bouři, vzduch se pročistil a teplota je příjemná. Přes kamenná moře procházím vrchol Ďurkové a pak již zbývá jen sestup do Sedla Ďurkovej (1 709 m) a k turistické útulně Ďurková (1 623 m), kde se opět setkávám se svými "zachránci".

Na útulně je ještě jedna dvojice, takže nás tady spí dohromady jen osm. Noclehárna v podkroví je téměř prázdná. Dávám pivo a užívám si výhledů ze zápraží útulny. Jen kdyby nekousaly ty muchničky a mouchy, kterých se tento rok na hřebeni opravdu "urodilo". A to jsem se fakt byl umýt… Takovou záplavu v této výšce opravdu nepamatuji.

Že těch vzdušných potvor lačných krve je opravdu hodně, se shodujeme všichni, kdož se venku vydáváme napospas jejich střemhlavým náletům. Lakonicky konstatuji, že když moucha najde hovno, předá tuto informaci ostatním kolegyním. Že se tady ale "vraždí" mouchy i muchničky (mikrokurvy) ve velkém, nepředá žádná z nich, která se "masakru" stala svědkem…

• Pokračování článku

Karpattrek pas, Fatransko-tatranský Karpattrek
Fatransko-tatranský Karpattrek a pas vás zavede na hřebeny Malé Fatry, Chočských vrchů, Velké Fatry, Starohorských vrchů a Nízkých Tater. Fatransko-tatranský Karpattrek osobně považuji za vůbec nejkrásnější a nejvelkolepější holní hřebenový přechod, který na Slovensku můžete absolvovat. Podotýkám ale, že se jedná o subjektivní hodnocení.

Co to vlastně je Karpattrek? Jedná se o náročnou vícedenní hřebenovou túru, kterou lze absolvovat buď na těžko a nebo také s poměrně lehkým batohem. Na trase každého plánovaného Karpattreku je totiž relativní dostatek turistických chat a…

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.