Nečekaná olympionička: nejdřív padák a pak pařížské ulice

Neuplynuly ale ani čtyři roky a najednou se chystá reprezentovat Velkou Británii na olympijských hrách v Paříži jako jedna z maratonských běžkyň týmu Velké Británie (program české sestavy najdete tady).

Jak to ale tahle běžkyně narozená v Eveshamu dokázala? V čem tkví tajemství jejího ohromujícího vzestupu? Na to se teď společně podíváme.

Tréninky na chodníku

Lockdown v pandemii měl na lidi různý dopad. Nucený pobyt se leckdy projevil pozitivně a lidé měnili kariéru, ale i negativně, protože se našli i tací, kteří například spadli do problémového hráčství. Rose Harveyová ten čas ale využila k běhu - a běhala opravdu hodně.

Tahle tehdy sedmadvacetiletá žena našla v běhání na chodníku během dnů trávených v izolaci útěchu i nečekanou vášeň. Nedá se ale říct, že by při přechodu ze světa práva měla bůhvíjak na růžích ustláno. Harvey si jen horko těžko zvykala na to, jaké svět profesionálního běhu klade nároky. Její tělo bylo zvyklé pracovat do noci a tréninkovým plánům se nejdřív nechtělo přizpůsobit.

Pak ji navíc potkala komplikace. Autonehoda několik dní před velkým maratonským dnem. Vyvázla sice jenom s drobným škrábnutím, ale incident psychicky ovlivnil její přípravu. Ovládl ji totiž strach a frustrace.

Harveyová se ale nedala a prokázala svoji houževnatost, o které už dnes nikdo nepochybuje. Maraton nakonec dokončila v úctyhodném čase. Neběžela prý jenom za sebe, ale i za nečekanou druhou šanci, kterou jí život přihrál do cesty. Od té doby už se za sebe nikdy neohlédla.

Vzestup až do britského týmu

Nově nabytý volný čas Harveyová využívala k běhání s obrovským nadšením.

Trénink na polovičního Ironmana ji přivedl k setkání s trenérem Philem Kissim, který v ní hned uviděl potenciál. Pod Kissiho vedením dělala Harveyová rychlé pokroky: na Cheshirském maratonu 2021 stáhla svůj dosavadní osobní rekord o neuvěřitelných 30 minut, což ji utvrdilo v tom, že účast v týmu Velké Británie je tou správnou metou.

Harveyová se postupně zdokonalovala. Týden co týden, měsíc co měsíc. Její snaha o zlepšování se projevovala nevídanými časy: loni dokončila maraton v Chicagu za 2:23,21, což jí nejen zajistilo místo v olympijském týmu, ale navíc se stala i pátou nejrychlejší britskou maratonkyni všech dob (u nás je nerychlejší maratonkyní Eva Vrabcová Nývltová s časem 2:26:31).

Přechod se ale u Harveyové neobešel bez problémů. Její rodina neměla pro svět atletiky takový zápal jako ona a zpočátku nedokázala tomuhle jejímu obratu v kariéře porozumět. Pokroky je však přesvědčily, že na to má.

A výsledek? Tahle žena o sobě nejdřív prohlašovala, že "není bůhvíjaký sportovec" a teď najednou stojí na prahu olympijské slávy. Harveyová se chystá 11. srpna vyběhnout do ulic Paříže a její příběh je paprskem naděje pro miliony dalších rekreačních běžců. Svým úsilím bude inspirovat ostatní k tomu, aby si šli za svými cíli, a bude živoucím důkazem, že věk ani předchozí zkušenosti nejsou při dosahování vynikajících sportovních výsledků žádnou překážkou.

Naděje Harveyové na olympijských hrách v Paříži

Rose Harveyová patří mezi nadějné maratonce týmu Velké Británie, kteří budou na olympijských hrách v Paříži 2024 usilovat o zlato. Zástupci mužského týmu jsou Philip Sesemann, Mahamed Mahamed, Emile Cairess a v ženském týmu jsou Charlotte Purdueová a Calli Hauder-Thackeryová spolu s Harveyovou.

Obstojí?

Mezi muži se na londýnském maratonu dobře uvedl Emile Cairess, který skončil třetí, a tím si zajistil místo na olympiádě. Teprve 26letý Mahamed Mahamed zase skončil druhý a impozantně tím korunoval svou silnou sezónu.

I ženský maratonský tým se může pochlubit zajímavými talenty. Charlotte Purdueová se díky času na berlínském maratónu stala druhou nejrychlejší britskou maratonkyní všech dob, zatímco Calli Hauder-Thackeryová zaběhla úžasný debutový maraton s třetím nejrychlejším časem mezi evropskými atletkami.

Proti nim se postaví několik nelehkých soupeřů, v neposlední řadě legendární Eliud Kipchoge, který se nechal slyšet, že v maratónu "očekává" své třetí olympijské vítězství. Byl by historicky prvním člověkem, kterému se to podařilo.

V ženském poli je favoritkou maratónu "usměvavý zabiják" Beatrice Chebetová, současná držitelka světového rekordu na 10 000 metrů. Keňanka má fazónu a vypadá to, že jí v zisku zlata zabrání leda zásah vyšší moci.

U Rose Harveyové je ale už samotný fakt, že se zúčastní, dostatečně dobrou historkou na to, aby se dostala na titulky novin. A zisk medaile by byl na tom úžasném dortu jen pouhou třešničkou.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.