Majerova skala (1 283 m n. m.), ikonická skalní hora na Velké Fatře

Majerova skala, impozantní skalní vrch nad Starými Horami

Majerova skala (1 283 m) je nápadná skalní vyvýšenina v jihovýchodní rozsoše vrcholu Krížna respektive Líška. Majerova skala představuje jisté narušení "monotónního" holního odlesněného hřebene Velké Fatry. Jedná se o skalní trosku Chočského příkrovu budovanou vápenci a dolomity.

Při pohledu od severozápadu není Majerova skala nijak výjimečná, ale pokud se na ni podíváme od jihu zjistíme, že se jedná o mohutné vápencové skalisko, jehož obdobu budeme v oblasti Velké Fatry hledat jen velice těžko. Směle mu mohou konkurovat pouze skaliska v bradlové části Velké Fatry a svým způsobem i vrcholy Čierny kameň a Suchý vrch.

Výhled z Majerovy skály je sice značně omezen (na bradlo musíme ze samotného vrcholu kousek sestoupit), ale omezenost pohledů do dáli nám vynahradí pohled směrem dolů, který může u mnoha turistů vyvolat závrať. Přehlédneme odsud část Velké Fatry, Starohorských vrchů a přilehlou Starohorskou dolinu a samozřejmě Staré Hory.

Čtěte také: Přes Japeň na Krížnou a Majerovu skalu, zapomenutými chodníky Velké…

Majerova skala je známou lokalitou s výskytem řady chráněných rostlinných druhů. I to byl jeden z důvodů, proč byla Majerova skala vyhlášena za přírodní památku o výměře 9,41 ha. Přírodní památka Majerova skala byla vyhlášena v roce 1992, tedy téměř desetiletí před vznikem Národního parku Velká Fatra.

Z nejvýznačnějších rostlinných druhů se na loukách, skalních římsách a stěnách objevují sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora), lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum), hořec Clusiúv (Gentiana clusii), zvonek kopinatý (Campanula serrata), vstavač mužský (Orchis mascula). Vhodné životní podmínky tady nalezla řadu druhů bezobratlých. Například motýlů a brouků. Například střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), střevlík svraštělý (Carabus intricatus) aj.

Majerova skala je v četných zdrojích uváděna jako oblíbené zimoviště medvěda. Na jejich úbočích se opravdu nachází řada přirozených skalních dutin, které medvědi pravděpodobně mohou využívat k zimnímu spánku. Zvýšená pravděpodobnost setkání s medvědem je tady přesto jen v období, kdy se medvědi ukládají k zimnímu spánku a nebo brzy na jaře, kdy se ze zimního spánku budí.

Vedle medvěda hnědého (Ursus arctos) se tady ale objevuje i rys ostrovid (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris) či glaciální relikt datlík tříprstý (Picoides tridactylus), který má tady dostatek doupných stromů.

Majerova skala, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.