Pohoří Starohorské vrchy křížem krážem a turisticky, dvoudenní putování slovenskými horami

Dvoudenní túra po známých i neznámých chodnících (2)

Ráno jsem regulérně zaspal. Vstáváme až v devět hodin! Tak to dnes bude docela pěkná honička, přestože se jedná spíše o takovou procházku, toulačku. Co naplat. Pobalit, trochu se opláchnout, rozloučit se s Lukáše a Ringem. A také se salaší pod Štrosy, která nám poskytla opravdu komfortní přístřeší.

A dávej nazpět na Kečku s neopakovatelnými panoramaty. Horské louky se koupou v ranním sluníčku, teplota je tak akorát. Dokonce pofukuje chladný větřík, takže výstup na Kečku mám za sebou raz dva. Velká Fatra, Kremnické vrchy, Poľana, Nízké Tatry a Chočské vrchy přede mnou defilují doslova jako na nějaké módní přehlídce. Který kopec je nejkrásnější? Všechny jsou nádherné.

Kozí chrbát

Nejblíže mám vrch Handliarka (1 211 m), který společně s Kečkou (1 225 m) vytváří jakási siamská dvojčata. Lučnatý vrchol poskytuje podobně fantastické výhledy jako Kečka. Turistický chodník však tento vrch kousek podchází. Kozí chrbát, Prašivá, Malá Chochuľa a Velká Chochuľa. Další kouzelné vrchy. Mimo prvního jmenovaného nejzápadnější vrcholy hlavního hřebene Nízkých Tater.

Čtěte také: Předchozí část článku Starohorské vrchy křížem krážem (1)

Od sedla Hadľanka se otevírají pohledy na Velkou Fatru a středisko Donovaly. Ze sedla se dá Kozí chrbát obejít po žluté turistické značce. Je však škoda minout tuto malebnou a nejvyšší horu Starohorských vrchů. Stoupání je sice trochu strmější, přesto pohodové. A ty výhledy. Přemítám, kolikrát jsem tudy již šel. 20×, 30×? Nevím. Bylo to ale již mnohokráte, okolní krajina mi připadá doslova důvěrně známá. A takovýto pocit člověk získává až po delší známosti…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Vrchol Kečky je již na dosah. Po pravici mě zdraví Ľubietovský Vepor s pohořím Poľana, které je nejvyšším geomorfologických celkem Slovenského středohoří. Vápencové skalky, výhledy k Prašivé (1 662 m) a již je tady samotný vrchol. Kozí chrbát (1 330 m). Jsem o sedm metrů výše než bych byl na Lysé hoře, nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd.

Usedám a vychutnávám si klidu a samoty. A především nádherných a téměř kruhových výhledů. Tu se kolem mihne otakárek fenyklový, tady dokonce otakárek ovocný s řádně olámanými křídly. Snažím se vyfotit i jasoně červenookého, potvora ale ne a ne usednout. Takže se musím spokojit s fotoúlovkem okáče a otakárka ovocného. Dokonce se mi podaří vyfotit krásně zbarveného svižníka polního, jenž se hbitě mihnul v trávě.

Moštenická Kyslá

Po relaxu na Kozím hřbetu mě čeká svižný sestup do Hideľského sedla. Taková hrůza to, jak se traduje, ale není. Jen po dešti by to byla trochu nepříjemná klouzačka. Za čtvrt hodinky jsem v Hiadeľském sedle (1 099 m), které utrpělo výstavbou vedení vn napětí. Chápu, že elektřiny je třeba, ale ty necitlivě vedené rozvody mi opravdu pijí krev.

Útulna stojí na svém místě, je okupována nějakými pocestnými. Nezdržuji se a scházím na žlutou TZ, po které se budu příjemným traverzem vzrostlým bukovým lesem a po loukách s pěknými výhledy vracet nazpět do sedla Hadľanka. Těsně před ním mě dojíždějí dva cyklisté, se kterými se zdravíme.

V sedle se již nezdržuji a skrz hřeben Starohorských vrchů pokračuji po žluté značce. Opět dolů do hustého bukového lesa pokrývajícího strmé svahy Kozího hřbetu. Za opravdu intenzivní vůně medvědího česneku scházím do sedla Zubová (955 m), ve kterém se objevují pěkné louky. Po lesní svážnici se za občasných výhledů dostávám na dno Uhliarske doliny sevřené vrcholy Vlačuhovo (1 034 m) a Hradište (958 m).

Moštenická Kyslá vítá návštěvníka rozpadajícím se altánkem. Kousek pod ním je další altán, tentokráte docela udržovaný. Vyvěrá zde docela chutná kyselka, kterou hned nabírám. Voda mi už došla na Kozím hřbetu. Míjím chatu Slovenska. Sice mají prý otevřené denně, alespoň podle velké cedule, ale zrovna dnes - otevřeno nemají…

Špania Dolina

Po asfaltce podél toku Uhliarského potoka se dostávám do obce Moštenica (450 m). Původně jsem chtěl pokračovat na Kalište, ale když se má pokazit to počasí… Dávám kofolu v místní krčmě. Za 20 minut jede bus do Banské Bystrice. Kalište s okolím si nechávám na příště.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

V Bystrici mě na autobusáku čeká docela nemilé překvapení. Autobus do Španí Doliny jezdí ve středu dopoledne a o víkendu či státem uznaném svátku. A to ještě poslední jede v 16.00. Takže i kdyby byl svátek a nebo víkend, tak by mi to nyní po páté bylo houby platné…

Největší treker není na příjmu, že bych si zarezervoval odvoz, takže sedám na autobus mířící na Donovaly a nechávám se vyhodit ve Starých Horách. Ze Starých Hor se pak po důvěrně známé žluté trase vydávám přes rozcestí Pod Richtárovou (520 m) vstříc sedlu Dolný Šturec (920 m), kde jsem oproti údaji na rozcestníku dole za poloviční dobu.

Snažím se stihnout západ Slunce ve Špadí Dolině. Nakonec mi unikne o fous, protože cestu mi zkříží dvě malá liščata, která se potulují kolem nory. Jedná stojí proti mně na chodníku docela nebojácně. Druhá je trochu ustrašenější a nesměle vykukuje zpoza trávy. Stihnu to? Nestihnu to? Nakonec jsem přece jen lišky vyfotil. Krásná odměna na neplánované trase. Díky. Po cvaknutí závěrky cvaldové zmizí v roští, ale po chvíli ta méně bojácná opět vyjde na lesní cestu a nechává se bez problémů dále fotit. Paráda.

Nakonec docházím i do Španí Doliny (710 m). To však je již sluníčko pod obzorem. I tak ale pohledy na bánskou osadu z výsypek jsou malebné. Takže zase někdy příště ahoj na trase, která měřila asi jen 35 km při převýšení okolo 2 000 metrů.

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.