Pohoří Stara Planina, přechod nejdelšího horského hřebene v Bulharsku

Přechod největšího bulharského pohoří

Stará Planina (Stara Planina), nejmohutnější bulharské pohoří, se táhne v délce více než 500 km od západu k východu této balkánské země. Právě zde se v sedmém a osmém století rodil bulharský stát. Už jen samotný název pohoří mě vždy lákal, a tak jsem se rozhodl uspořádat výpravu v srpnu roku 2009 právě sem. Stranou tedy zůstala pohoří Rila a Pirin, která jsou jinak českými turisty v Bulharsku nejčastěji navštěvována.

Od poloviny června do poloviny září je možné dojet do Bulharska z Prahy či Brna přímým vlakem. My jsme vystoupili v pohraničním městě Ruse, po jehož prohlídce jsme pokračovali do Velkého Tarnova, bývalého hlavního města.

Odtud je to nedaleko do podhorského města Gabrovo, ze kterého vyrážejí autobusové spoje vzhůru přes průsmyk Šipka (Šipčenski Prohod - 1 300 m n. m.) a dále pokračují do Údolí růží. Některé autobusy na Šipce pravidelně zastavují, jiné nikoliv, ale s řidičem lze obvykle bez problémů domluvit mimořádné zastavení.

Čtěte také: Stará Planina – Balkán. Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 6

Vybaveni jsme turistickou mapou Staré Planiny ze 70. let, kterou jsme si stáhli z internetu, a jak jsme později zjistili, jedná se pravděpodobně o jedinou dostupnou mapu této oblasti. Smiřujeme se nejen s rokem vydání, ale i s měřítkem 1:100 000. Nevadí. O to více překvapení nás určitě čeká. Přesný plán trasy nemáme, ale chceme se vydat na hlavní hřebenovku směr západ. Netušíme, jaká bude na trase dostupnost vody a zda jsou v provozu turistické chaty a útulny…

Špičenská planina

Nad průsmykem Šipka se tyčí mohutný Památník svobody, ale my si jej, po občerstvení hustou dršťkovou čorbou v motorestu, necháváme ujít a pokocháni pohledem na vyprahlé Údolí růží v dáli se vydáváme západním směrem na hřebenovou trasu.

Cesta je dobře značená, údaje na rozcestnících jsou uváděny v hodinách. K mému překvapení zde nejsou žádné jehličnany a hřeben je zčásti travnatý a zčásti pokryt bukovými lesíky. Zhruba po hodině chůze stavíme na hřebeni stan a slunce zapadá.

Ráno vstáváme po sedmé a vyrážíme na trasu. Rychle ztrácíme asi 400 výškových metrů a cestou nabíráme vodu. Po několika prudších stoupáních a klesáních, kdy jsme sešli z luk do smíšených lesů, objevujeme jedno z překvapení mapy, a to vrstevnice uvedené po 50 metrech.

Před polednem scházíme k chiži (=chatě) Uzana, která leží na stejnojmenné náhorní travnaté plošině. Je však zavřeno a tak si nedáme ani plánovanou polévku. V okolí stojí ještě několik rekreačních chat, ale všechny se zdají být mimo provoz.

Pokračujeme tedy dále, stále lesem. Cesta není nijak zvlášť zajímavá, o to více překvapí příjemná chata, novostavba, kde jsme jedinými hosty a dostáváme kvalitní zeleninový salát a pivo. Po chvíli míjíme další chatu, Partyzánskou píseň, a já si říkám, že bych uvítal návrat do vyšších partií hor. A tak se za chvíli i děje.

Zatímco potkáváme první turisty na této trase, stoupáme k vydatnému prameni Korita a ocitáme se na Kaloferské planině. Studená voda prýští ze země a je v horkém srpnovém podvečeru vítaným zchlazením. Sundáváme batohy, odpočíváme. Dostáváme se do nadmořské výšky cca 1 500 m, lesy opět střídá převážně travnatý hřeben a stan stavíme kousek nad pramenem, tentokrát s výhledem na hřeben masivu Triglav, jemuž vévodí Goljem Kademlija (2 276 m n. m.).

Kaloferská planina

Kolem osmé ráno balíme stan a vyrážíme k chiži Mazalat (1 520 m n. m.), kam je to zhruba hodina ostré chůze bez výrazného převýšení. Cestou traverzujeme vrcholy Buhala, Mali Buhal a podle informační tabule vstupujeme do národního parku Centrální Balkán. Hřeben je travnatý a na úbočích plynule přechází v bukový les bez pásma kosodřeviny.

Na Mazalatu si objednáváme čaj s medem, chata patří Bulharskému turistickému svazu (BTK) a je udržovaná. Dlouho se nezdržíme a pokračujeme po červené dále. Skalnatý hřeben Zpívajících skal nad Mazalatem zpočátku traverzujeme, pak ale stoupáme travnatým úbočím plným kvetoucích bylin nad skály a dále až na Rosovatec (1 971 m n. m.). Nad námi se tyčí a zpoza černých mraků se občas objeví vrchol Goljem Kademlija.

Rosovatec je nejvyšším bodem dnešního dne a otevírají se zde daleké výhledy, z nichž nejpůsobivější je na mohutný masiv Botevu. Posvačíme, pohladíme si divoké koně a sestupujeme po kamenité cestě do zeleného Rusalijského údolí s vydatnou bystřinou. Kolem půl páté stojíme před chižou Taža (také ve správě BTK, 1 500 m n. m.) a zvažujeme, co dál.

Jdu se podívat do chaty a navyklý na "sparťanský" přístup slovenských chatařů jsem velmi mile překvapen chováním těch bulharských. Okamžitě nabízejí čerstvou polévku a ochotně vaří silnou kávu. Rozhodnutí přečkat noc v této skromné chatě činíme záhy. Na vařiči před chatou vaříme ještě jedny nudle, abychom se dojedli, z okolních kopců cinkají stáda ovcí a navečer se vyjasňuje. Na dotaz, zda nemají na prodej mapu Staré Planiny, se jen pousmějí: "Když je hezké počasí, tak cestu vidíte. A když bude mlha, stejně nikam nepůjdete a zůstanete sedět v chatě. Tak na co potřebujete mapu?"

Botev, nejvyšší hora Staré Planiny

Budíček byl na sedmou, ale na pružinové palandě jsem nespal snad od pěti a byl mírně nervózní z očekávaného výstupu na nejvyšší horu Staré Planiny. Těsně před devátou vycházíme a jsme mezi prvními, kdo chatu opouštějí. Na Botev z Taži rozcestník udává 4 hodiny, s přestávkami zvládáme výstup za hodin pět.

Stálé stoupání znesnadňuje mlha, nízká oblačnost a silný studený boční vítr. Orientačně je cesta nenáročná, vede trvale bezlesým terénem podél orientačních tyčí až na vrchol Botev (2 376 m n. m.) pojmenovaný od roku 1950 podle významného bulharského revolucionáře a básníka.

Po vyčerpávajícím výstupu se mraky najednou roztrhly a my konečně uviděli vrchol s obří meteorologickou stanicí a televizním vysílačem. Na větrném Botevu se dlouho nezdržujeme a pokračujeme prudkým sestupem dolů stále po červené až na úpatí, kde se odkláníme na jih z hlavního hřebene a odkud volíme velmi příjemnou "letní cestu" (leten put), která nás dovede po travnatých úbočích až k chiži Vasil Levskij (1 450 m n. m., BTK). Zde jsou chataři opět velmi pohostinní, spí se na palandách a k večeři se vaří pro ubytované vydatná ovčí polévka.

Trojanská planina

S kofeinem kolujícím v žilách z výtečné silné kávy opouštíme dopoledne chatu a vyrážíme dál. Cesta je podobná jako včerejší odpolední "leten put" - plynule stoupáme po úbočích jednotlivých vybíhajících hřbetů z jižní strany hřebene, který změnil název z Kaloferské na Trojanskou planinu.

Na hlavní hřeben se napojíme u chiži Dobrila (1 804 m n. m.), kam je to od chaty Vasil Levskij s přestávkami šest hodin pohodlné chůze. Nepohrdneme vychlazeným pivem a po žluté zamíříme k nedaleké horní stanici lanovky vedoucí do města Sopot nacházejícího se v Údolí růží.

Horní část lanovky je v provozu jen za příznivého počasí (my jsme to štěstí měli) a zhruba ve třetině cesty dolů se přestupuje na spodní část. Lanovka překoná převýšení přes 1 100 výškových metrů. Ze Sopotu je to pět kilometrů autobusem do podhorského města Karlovo, odkud je možné dále cestovat vlakem (Varna, Sofia, Plovdiv), nebo využít - tak jak jsme to udělali my - příjemnou turistickou ubytovnu BTK a vychutnat si ještě jeden den v atmosféře přívětivého bulharského vnitrozemí.

Shrnutí trasy

• 1. den - příjezd do sedla Šipka, hodina chůze, nocleh na hřebeni
• 2. den - přes chižu Uzana nad pramen Korita, cca 7 hodin
• 3. den - nad pramenem Korita, chiža Mazalat, chiža Taža, cca 7 hodin
• 4. den - chiža Taža, Botev, chiža Vasil Levskij, cca 8 hodin
• 5. den - chiža Vasil Levskij, chiža Dobrila, lanovka do Sopotu, cca 7 hodin

Praktické informace

• voda na trase dostupná hojně
• ubytování v chižách: ceny od 8 do 10 leva, ubytovna v Karlovu 10 až 15 leva

• Toto je ukázka z připravovaného vydání časopisu Treking 2014

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.