Túra na Pelister (2 600 m), vysokohorská turistika v balkánské Makedonii

Hora dvou tváří, turistika

Trek Bitola - Magarevo 900 m - Planinarski Dom Kopanki 1 600 m - Pelister 2 600 m - Chata Golemo Jezero - Brajčilo - Prespanské jezero

Jsme opět ve vlaku. Nikdo tady neřeší, že má zpoždění. Místní jsou v klidu. Nespěchají. Vyrážíme vlakem z Bogomily do 100 km vzdálené Bitoly a pak do národního parku Pelister. Pelister je s 2 600 metry i jeho nejvyšší hora.

Nejprve stoupáme hodně ojetým starým Mercedesem do podhorské dědiny Magareva. Je to vesnice pro zbohatlé, domy jsou tady výstavní. Tady začíná i národní park Pelister. Míříme na Planinarski Dom Kopanki. Klopýtáme už potmě, mezi kořeny. Na chatě obsluhuje chatář Bulhar Slobodan, který neustále popíjí z lahve rakiji. Když jsme se od něj chtěli dozvědět informace o výstupu na Pelister vůbec nevěděl. V životě tam nebyl.

Deset mrakodrapů

Výstup na Pelister je hodně náročný od chaty Kopanki se překonává těžkých 1 000 metrů. Hodně dělají batohy s 20 kily na tři týdny pobytu v Makedonii. Výstupová trasa se jmenuje Rocky Trail a vede po hřebeni přímo na vrchol.

Než vystoupáme na hřebem překonáváme 20 serpentin po úzkém chodníčku po úbočí hřebene. Hřeben je lahůdka. Čeká nás křest ohněm. Hřeben totiž potvrzuje své jméno Rocky Trail. Stezka vede po obrovských žulových balvanech různé výšky minimálně tak pěti schodů, a navíc velmi prudce stoupá.

Trápím se pod těžkým batohem a připadá mi, že spíše než na horu lezu po schodech na deset mrakodrapů. Mezi balvany musíme přeskakovat jako kamzíci. No s tou těžkou svou sviňou na zádech to je adrenalin. Spadnout do štěrbiny mezi balvany s batohem znamená jistojistě si zlomit nohu. Místy je instalované krátké jištění ocelovými lany.

Na Pelisteru je nevzhledný vysílač a pár turistů. Třeba skupina holek, co si tady opravujou make-up. Sestupujeme na jih a krajina se zásadně mění, už tu nejsou žádné balvany, ale idylická horská krajinka zaoblených vrcholku porostlých hustou zelenou travou.

Koupání v ledovcovém jezírku

Směřujeme na horskou chatu u Golema Jezera. V Pelisteru jsou dvě ledovcová jezera jako pozůstatek činnosti ledovce z poslední doby ledové. Je to nejjižněji pozorované působení ledovce na evropském kontinentu. Přicházím první k Malému jezeru v nádherném málem údolíčku, jak vidím tu modrozelenou průzračnou vodu, hned shazuji batoh, jdu donaha, jeden skok a jsem ve vodě. Skáčou ostatní, jen jediná Kája - zástupkyně křehkého pohlaví se stydí. Představa ochlazení se ve vodě, ale v zápětí vyhrává i nad ní. Voda není vůbec studená a tak se rochníme dlouho, je to můj výškový rekord v koupání - 2 400 metrů nad mořem.

Docházíme po značené cestě na chatu u Golema Jezera. Je krásná. První skutečně horská chata, kterou v Makedonii potkáváme. Před chatou stavíme stany, zatímco nám chatař vaří tradiční opečené klobásky s vajíčkem. Chutnají skvěle i když toto jídlo máme už potřetí. Milan vytahuje karty a při petrolejkách se dáváme do hry.

Partije místních se dostává do nálady. Standa nás po chvíli zburcuje "Děcka, pojďme zapařit s nima." Vzali jsme slivku a piva Skopsko a přidáváme se k partiji z vesnice Podmočani u Prespanského jezera, co každoročně chodí na chatu popít. Vyměňujeme si kořalku, a pak i písničky, jednou my dáváme moravskou, jednou oni makedonskou. Nejvíc boduje naše vlastní tvorba "Vivat Macedonia, Vivat Solunska Glava".

Ráno se dlouze balíme a vaříme. A pak odcházíme s místníma dolu k Prespanskému jezeru, 1 500 metrů klesání, šíleným tempem. V tuto chvíli proklínám svůj koníček treking, tempo ve vedru, v botách desítky bodavých tobolek a semínek z různých křovin a travin. V hlavě se mi odehrávají zasněžené scenérie při skialpu a freeridu. Pomáhá to na chvíli. Trochu to spraví maliny. A konečně první potok v Makedonii. Strkám boty až po kotníky do vody a chladím. Pak hlavu. Je snad 40 °C ve výšce 700 metrů.

Prespanské jezero

Všichni se těšíme k jezeru na koupání a odpočinek na pláži. Přijezdíme sem v neděli odpoledne, proto je tu úplně narváno. Hlavně jsou to chudí Makedonci ve starých Zastavách a Žigulících. Představujeme si křišťálovou vodu, ale čeká nás šok, celé jezero je plytké a zarostlé chaluhami a travou. Při plavání je to tak nepříjemné, že mizíme. Rozhodujeme se stopem přejet do Ohridu k Ohridskému jezeru, které je jedno z nejhlubších v Evropě a taky klenotem Makedonie.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.